Île de Sein
Île de Sein | |
---|---|
Enez-Sun | |
![]() (mapa z roku 1913) Poloha ostrova Sein u pobřeží Bretaně (mapa z roku 1913) | |
![]() ![]() Île de Sein | |
Stát | ![]() |
Topografie | |
Rozloha | 0,58 km² |
Zeměpisné souřadnice | 48°2′ s. š., 4°51′ z. d. |
Nejvyšší vrchol | bezejmenná kóta v lokalitě zvané la Croix (15 m n. m.) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Île de Sein (bretonsky Enez-Sun) je ostrov v Keltském moři. Patří k departementu Finistère v regionu Bretaň ve Francii. Má rozlohu 0,58 km² a žije na něm 280 obyvatel (rok 2022). Nachází se 8 kilometrů od pevniny (mys Pointe du Raz). Nejvyšší bod má pouze devět metrů nad mořem a za bouří bývá celý ostrov zaplaven. Na nedalekém skalisku byl vybudován maják Phare d'Ar-Men.
Okolní moře je pro lodi velmi nebezpečné a četná ztroskotání vedla k pověstem o místních čarodějnicích zvaných Gallizenae. Sein byl posledním místem ve Francii, jehož obyvatelé přijali křesťanství.[1] Na ostrově se nacházejí pravěké menhiry. Místní krajinou se inspirovali malíři Jan Zrzavý, Émile Renouf a Maurice Boitel. Jean Becker zde natočil film Élisa.
Sein je známý také tím, že na počátku druhé světové války se všichni místní muži přidali k jednotkám Svobodné Francie.[2] Po válce byl ostrov vyznamenán Ordre de la Libération a jeho obyvatelé byli zproštění placení daní.[3]
Ostrov je součástí přírodního parku Parc naturel régional d'Armorique.
Historie
Sein byl obydlen již od pravěku. V 1. století n. l. ostrov, označený jako Sena, popsal římský historik a geograf Pomponius Mela. Zmiňuje se o devíti kněžkách, které zde působily. Toto téma pak v první polovině 12. století převzal a rozvinul anglický kněz původem z Walesu Geoffrey z Monmouthu ve svém díle Vita Merlini, který spojil ostrov Sein s legendou o králi Artušovi a o Avalonu, popsanou v autorově spisu Historia Regum Britanniae.
Během druhé světové války ostrov obsadily německé jednotky. Maják Île de Sein (Le Phare de Goulenez), postavený v roce 1839 na severozápadním cípu ostrova, byl zničen – později byl v roce 1952 znovu postaven.
Galerie
-
Ulička na Île-de-Sein
-
Velký maják
-
Interiér kostela Saint-Guénolé
-
Menhiry zvané Ar Brigourien
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Île-de-Sein na německé Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Île de Sein na Wikimedia Commons