Úmoří Baltského moře
| úmoří Baltského moře | |
|---|---|
.svg.png) | |
| Nejvyšší bod | Gerlachovský štít (2655 m n. m.) |
| Rozloha | 1 641 650 km² |
| Stát |  Bělorusko Česko Dánsko Estonsko Finsko Litva Lotyšsko Německo Norsko Polsko Rusko Slovensko Švédsko Ukrajina |
| Souřadnice | 59°20′24″ s. š., 21°22′12″ v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Úmoří Baltského moře patří k hlavním úmořím v Evropě a je součástí úmoří Atlantského oceánu. Tvoří je oblast, ze které se sbírá voda do Baltského moře buď přímo, nebo prostřednictvím jeho přítoků. Jeho hranici tvoří rozvodí se sousedními úmořími. Na jihu a jihovýchodě je to úmoří Černého moře, na západě a jihozápadě úmoří Severního moře (případně úmoří Kattegatu a úmoří Skagerraku), na severozápadě úmoří Norského moře, na severu úmoří Barentsova moře, na severovýchodě úmoří Bílého moře a na východě endorheické povodí Kaspického moře. Nejvyšším bodem úmoří je s nadmořskou výškou 2654,6 m Gerlachovský štít v Tatrách.
Úmoří Baltu tvoří severovýchodní cíp celého úmoří Atlantiku, na severu sousedí s úmořím Severního ledového oceánu a na východě s bezodtokou oblastí centrální Eurasie. Na jihu pak sousedí s úmořím systému Středozemního moře (včetně Černého).
Na úmoří Baltského moře se nachází celé Pobaltí, téměř celé Polsko, naprostá většina Finska a Švédska, asi polovina Běloruska, nezanedbatelná část Dánska a Ruska a okrajové části Česka (vesměs povodí Odry), Německa, Norska, Slovenska a Ukrajiny.
Oblast je převážně nízko položená, do poloh nad 500 metrů stoupá souvisle jen po okrajích na severozápadě (Skandinávské hory) a jihu (Sudety, Karpaty), jinak jen ojediněle.
Největší řeky na úmoří jsou Něva, Visla, Daugava, Němen a Odra. Nachází se na něm většina z největších evropských jezer včetně dvou vůbec největších podle rozlohy i objemu (Ladožské a Oněžské). V celé oblasti panuje vlhké a poměrně chladné klima s výrazně pozitivní vodní bilancí, což ve spojení s uzavřeností Baltského moře vede k jeho velmi nízké salinitě; Botnický záliv na severu je už prakticky sladkovodní.
Ačkoliv geograficky je Baltské moře ohraničeno Dánskými úžinami, hydrologicky se do jeho úmoří většinou počítá i navazující průliv Kattegat (tj. zejména povodí Göty s jezerem Vänern).
Dílčí povodí
| povodí | rozloha [km²] |
stát(y) | nejvyšší bod | nadm.výška [m] |
odvodňující řeka |
průtok v ústí m³/s |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Povodí Něvy | 281 000 |
|
Vottovaara | 417,1 | Něva | 2480 |
| Povodí Visly | 194 424 |
|
Gerlachovský štít | 2654,6 | Visla | 1054 |
| Povodí Odry | 118 861 |
|
Sněžka | 1603,3 | Odra | 535 |
| Povodí Němenu | 98 200 |
|
Dzjaržynskaja hara | 345,0 | Němen | 678 |
| Povodí Daugavy | 87 900 |
|
Gaiziņkalns | 311,9 | Daugava | 700 |
| Povodí Narvy | 56 200 |
|
Suur Munamägi | 317,4 | Narva | 400 |
| Povodí Kemijoki | 52 000 |
|
Rochmojva | 658,0 | Kemi | 515 |
| Povodí Göty* | 50 230 |
|
Sølen | 1755,0 | Göta | 575 |
| Povodí Torne | 40 240 |
|
... | ... | Torne | 388 |
| Povodí Kymijoki | 37 200 |
|
... | ... | Kymi | 295 |
| Povodí Ångermanälven | 32 000 |
|
... | ... | Ångerman | 490 |
| Povodí Dalälven | 29 000 |
|
... | ... | Dal | 348 |
| Povodí Kokemäenjoki | 27 100 |
|
... | ... | Kokemäen | 220 |
| Povodí Ume | 26 800 |
|
... | ... | Ume | 510 |
| Povodí Indalsälven | 26 700 |
|
... | ... | Indals | 460 |
| Povodí Lule | 25 200 |
|
... | ... | Lule | 510 |
| Povodí Oulujoki | 22 900 |
|
Iso Tuomivaara | 387,0 | Oulu | 250 |
| Povodí jezera Mälaren | 21 460 |
|
Österhöjden | 524,0 | Norrström [pozn. 1] | 166 |
| Povodí Kalix | 17 900 [pozn. 2] |
|
Kebnekaise | 2096,8 | Kalix | 295 |
* – úmoří průlivu Kattegat
Poznámky
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu úmoří Baltského moře na Wikimedia Commons