Čeněk Bureš

Čeněk Bureš
Narození22. července 1908
Hlinsko
Úmrtí24. června 1942
Pardubice
Příčina úmrtípopraven zastřelením
Bydlištěobec Louka, osada Habroveč, Ležáky čp. 23
Povoláníautodopravce
ChoťFrantiška Burešová roz. Boháčová
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čeněk Bureš (22. července 1908 Hlinsko24. června 1942 Pardubice)[1] byl český autodopravce, účastník protinacistického odboje a vůdčí osobnost skupiny Čenda, spolupracovník výsadku Silver A, popravený nacisty.[2]

Život

Čeněk Bureš se narodil 22. července 1908 v Hlinsku. Za Protektorátu žil s manželkou Františkou rozenou Boháčovou (* 5. července 1908 Ležáky)[3] v obci Louka, osada Habroveč, Ležáky čp. 23. Živil se jako strojník a autodopravce,[1] vlastnil koncesi na nepravidelnou hromadnou dopravu.[2]

Na začátku okupace založil odbojovou skupinu Čenda, která byla po něm pojmenována. Spoluzakladateli a jeho blízkými spolupracovníky byli vrchní strážmistr z Vrbatova Kostelce Karel Kněz, správce lomu Hluboká Jindřich Vaško se svým bratrem Františkem (nájemcem téhož lomu), strojník lomu Karel Svoboda, ležácký mlynář Jindřich Švanda a jeho švagr Josef Šťulík a účetní Černíkova lomu Miloš Stantejský.[2] Organizace shromažďovala zbraně, pomáhala rodinám zatčených a šířila ilegální tiskoviny.[4]

Poté, co byli v noci z 28. na 29. prosince 1941 vysazeni v Protektorátu parašutisté z výsadku Silver A, se již od začátku roku 1942 členové Čendy zapojili do jejich podpory.[1][2][4] Radiotelegrafista Silver A Jiří Potůček vysílal nejprve ze strojovny lomu Hluboká u Ležáků a z Bohdanče. Aby nedošlo k zaměření vysílačky, byla postupně přesouvána i na další místa (do rybářské výzkumné stanice na sádkách u Lázní Bohdaneč, Švandova mlýna v Ležákách, školy v Bohdašíně u Červeného Kostelce a nakonec do osady Končiny u Bohdašína).[5] Čeněk Bureš měl vzhledem ke svému povolání autodopravce k dispozici střídavě několik dopravních prostředků, a byl tak nepostradatelný pro převoz vysílačky Libuše a výměnu nejrůznějších zpráv zejména do Pardubic a zpět.[2]

Po udání Karla Čurdy 16. června 1942 gestapo postupně rozkrývalo síť spolupracovníků Silver A. Kontrolovalo přihlášky k pobytu, hledalo v lomu Hluboká i v ležáckém mlýně. Následovala vlna zatýkání. Dne 24. června 1942 byly Ležáky neprodyšně uzavřeny jednotkami SS a českým protektorátním četnictvem, obyvatelé byli shromážděni u silnice a následně odvezeni do pardubického Zámečku. Osada Ležáky byla vypálena. Ještě téhož večera nacisté zavraždili nedaleko Zámečku ležácké obyvatele. Čeněk Bureš s manželkou patřili mezi ně.[6]

Připomínky

  • Jméno Čeňka Bureše je uvedeno na pomníku Kniha obětí, nacházejícím se v Památníku Ležáky.[7][8]
  • Jméno Čeňka Bureše je uvedeno na pomníku, tzv. hrobodomě, na místě domu čp. 23, kde žil Čeněk Bureš s rodinou[9]
  • Jméno Čeňka Bureše je uvedeno na památníku obětem 2. světové války u pardubického Zámečku (Pardubičky, ulice Odbojářů).[10]

Galerie

Odkazy

Reference

  1. a b c ČVANČARA, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt: československý odboj a nacistická okupační moc 1942. 1. vyd. Praha: Centrum české historie a Oblastní muzeum Praha-východ, 2025. ISBN 978-80-88162-24-7. 
  2. a b c d e LÁN, Jan. Jejich osud – vysílačka Libuše. 1. vyd. Ústí nad Labem: Jan Lán, 2022. 87 s. ISBN 978-80-11-02576-2. 
  3. Informační panel na místě domu čp. 23 v Ležákách, dostupné online: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Le%C5%BE%C3%A1ky_%C4%8Dp._23_(Vrbat%C5%AFv_Kostelec).jpg
  4. a b Vypálení obce Ležáky dne 24. června 1942 [online]. 2024-06-23 [cit. 2025-07-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Poslední depeše od LIBUŠE [online]. 2014-06-30 [cit. 2025-07-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Historie osady Ležáky. www.lezaky-memorial.cz [online]. [cit. 2025-07-23]. Dostupné online. 
  7. Pomník Obětem 2. světové války. www.vets.cz [online]. [cit. 2025-07-23]. Dostupné online. 
  8. Kniha obětí v Ležákách. www.drobnepamatky.cz [online]. [cit. 2025-07-23]. Dostupné online. 
  9. Pomníky domů a jednotlivých obětí obce Ležáky | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2025-07-23]. Dostupné online. 
  10. Památník Obětem 2. světové války. www.vets.cz [online]. [cit. 2025-07-23]. Dostupné online.