Činěves

Činěves
Kostel sv. Václava
Kostel sv. Václava
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecMěstec Králové
Obec s rozšířenou působnostíPoděbrady
(správní obvod)
OkresNymburk
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°13′48″ s. š., 15°12′50″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel518 (2025)[1]
Rozloha14,45 km²[2]
Katastrální územíČiněves
Nadmořská výška201 m n. m.
PSČ289 01
Počet domů258 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduČiněves 250
289 01 Dymokury
ou@cineves.cz
StarostaIng.František Moravec
Oficiální web: www.cineves.cz
Činěves
Činěves
Další údaje
Kód obce537080
Kód části obce23922
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Činěves (německy Czinowes, Cziniowes nebo Tschinowes) je obec v okrese Nymburk ve Středočeském kraji. Leží asi čtrnáct kilometrů východně od Nymburku, třináct kilometrů severovýchodně od města Poděbrady a 2,5 kilometru jižně od Dymokur. Žije zde 518[1] obyvatel.

Název

Tehdy se psala Chwineuez, v roce 1352 Czwyniewwes a roku 1369 Swiniewes.[4] Její původní název byl tedy Svinova ves.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1294, kdy Činěves byla součástí statku Dymokury, který král Václav II. daroval klášteru cisterciáků v Sedlci.

V roce 1932 byly evidovány tyto živnosti a obchody:[5] biograf Sokol, cihelna, 2 holiči, 5 hostinců, klempíř, 2 koláři, 2 kováři, 2 krejčí, obchod s nádobím, 4 obuvníci, obchod s ovocem a zeleninou, 2 pekaři, pila, 2 porodní asistentky, 4 rolníci, 2 řezníci, sedlář, 7 obchodů se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek v Činěvsi, šrotovník, švadlena, 3 trafiky, 2 truhláři, obchod s uhlím, zahradnictví, zámečník, 4 obchody se zvěřinou a drůbeží.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[6][7]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 944 1 085 1 088 1 101 1 200 1 158 1 065 773 771 680 615 518 475 519 511
Počet domů 147 175 184 190 229 244 271 281 258 239 211 257 251 255 258

Obecní správa

Od 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990 k obci patřily Velenice.[8]

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Jičín, politický okres Poděbrady, soudní okres Městec Králové[9]
  • 1855 země česká, kraj Jičín, soudní okres Městec Králové
  • 1868 země česká, politický okres Poděbrady, soudní okres Městec Králové
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický okres Poděbrady, soudní okres Městec Králové[10]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Hradec Králové, politický okres Nymburk, soudní okres Městec Králové[11]
  • 1945 země česká, správní okres Poděbrady, soudní okres Městec Králové[12]
  • 1949 Pražský kraj, okres Poděbrady[13]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Nymburk
  • 2003 Středočeský kraj, okres Nymburk, obec s rozšířenou působností Poděbrady

Doprava

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Okolo zastavěné části obce prochází silnice I/32 Libice nad Cidlinou – Kopidlno – Jičín, v obci končí silnice II/330 Sadská – Nymburk – Činěves.
  • Železnice – Okrajem katastrálního území obce je vedena železniční Trať 062 Chlumec nad Cidlinou – Městec Králové – Činěves – Křinec. Jedná se o jednokolejnou regionální trať, doprava byla v úseku trati mezi Městcem Králové a Křincem zahájena roku 1882.

Veřejná doprava 2025

  • Autobusová doprava – Obcí projížděly čtyři autobusové linky: linka 538 nahrazující dřívější vlakovou dopravu v trase Křinec, nám. - Dymokury - Činěves - Velenice - Podmoky, ObÚ - Městec Králové, nám.; linka 540 v trase Poděbrady, žel. st. - Pátek,náves - (Křečkov) - Kouty - Úmyslovice - Činěves,U Kovárny - Dymokury - Chotěšice - Záhornice,U Tylů; linka 542 v trase Poděbrady, žel. st. - Choťánky, Vystrkov - Senice - Okřínek, prodejna - Vrbice, U Váhy - Podmoky, ObÚ - Velenice - Činěves - Dymokury - Rožďalovice, Ledečky - Křinec, Nové Zámky - Rožďalovice, nám.; a k prosinci 2024 nově zřízená mezikrajská linka 585 v trase Poděbrady, žel. st. - Choťánky, Vystrkov - Okřínek, hl. sil. - Senice - Činěves - Dymokury - Budčeves - Kopidlno, nám. - Vršce, ObÚ - Jičíněves, hostinec - Staré Místo - Jičín, aut. st.
  • Železniční doprava – Po trati 062 mezi Městcem Králové a Křincem aktuálně nejezdí žádné osobní vlaky. Ty byly nahrazeny autobusy linky 538 (viz výše).

Pamětihodnosti

Pověsti

Na zvonici se prý po půlnoci zjevoval ohnivý muž a vyzváněl na tamní zvon. Ohlašoval tak, že příštího dne někdo v obci zemře.

Osobnosti

  • Jan Nepomuk Klein z Wiesenburgu (1821-1908) – rada biskupské konzistoře a od roku 1871 děkan v Činěvsi
  • František Lukeš (1921–1998), kněz a spisovatel, farář v Činěvsi v letech 1956 až 1990.

Další fotografie

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Antonín Profous, Místní jména v Čechách I., s.349, dostupné online
  5. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 177. (česky a německy)
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  7. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  8. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 605. 
  9. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  10. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  11. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  12. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  13. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 

Literatura

  • KUČA, Karel. České, moravské a slezské zvonice. 2. vyd. Praha: Libri, 2001.
  • STEJSKAL, Martin; MARENČIN, Albert. Labyrintem tajemna. Praha: Paseka, 1991.

Externí odkazy