Římov (okres České Budějovice)

Římov
Náměstí v Římově, v pozadí věž "Zámečku"
Náměstí v Římově, v pozadí věž "Zámečku"
Znak obce ŘímovVlajka obce Římov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecČeské Budějovice
Obec s rozšířenou působnostíČeské Budějovice
(správní obvod)
OkresČeské Budějovice
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice48°51′20″ s. š., 14°29′13″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 025 (2025)[1]
Rozloha15,28 km²[2]
Nadmořská výška471 m n. m.
PSČ373 24
Počet domů405 (2021)[3]
Počet částí obce6
Počet k. ú.3
Počet ZSJ7
Kontakt
Adresa obecního úřaduObecní úřad Římov
Římov 2
373 24 Římov
rimov@volny.cz
StarostaIng.Miroslav Slinták
Oficiální web: www.rimov.cz
Římov na mapě
Římov
Římov
Další údaje
Kód obce545007
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římov je obec ležící v okrese České Budějovice asi 14 km jižně od Českých Budějovic v nadmořské výšce 480 m. Žije zde přibližně 1 000[1] obyvatel a jeho katastrální území zaujímá rozlohu 1 528 ha. Skládá se z částí Branišovice, Dolní Stropnice, Dolní Vesce, Horní Vesce, Kladiny a Římov.

V obci se nachází poutní kostel svatého Ducha, Loreta (Svatá chýše). V obci je muzeum poutnictví.[4][5] V památkově chráněné usedlosti čp. 23 z roku 1610 je železniční muzeum Roubenka.[6][7]

V okolí obce je unikátní pašijová cesta a vodní nádrž Římov. V centrální části katastrálního území Římova byla v roce 1996 Ministerstvem kultury České republiky vyhlášena Krajinná památková zóna Římovsko.

Název

Římov je doložen v listině z roku 1395 jako Hřimov, tj. Hřimův dvůr. Hřim je domácká podoba osobního jména Pelhřim.[8]

Historie

V okolí dnešního Římova bylo slovanské osídlení nejpozději v 8. století. Vlastní vesnice byla založena pravděpodobně ve 13. století, první písemná zmínka o Horním Římově však pochází až z roku 1383. V roce 1395 je v Dolním Římově připomínána původní tvrz. V době svého založení ves patřila drobnému šlechtickému rodu, počátkem 15. století ji získali Roubíkové z Hlavatec, kteří zde vystavěli pevnou tvrz. Od roku 1541 patřila rodu Ojířů z Protivce, v této době v Římově vznikl pivovar. Ctibor Ojíř z Protivce se zúčastnil stavovského povstání, za což mu byla v roce 1622 zkonfiskována část majetku včetně Římovského statku. V roce 1626 Římov získal majitel českokrumlovského panství Jan Oldřich Eggenberg, který jej však ještě téhož roku daroval českokrumlovské jezuitské koleji. Ta měla jeho výtěžek použít pro zajištění provozu chlapeckého semináře.

V polovině 17. století došlo na návrh českokrumlovského jezuitského lékárníka Jana Gurreho k založení poutního místa s loretánskou kaplí a křížovou cestou. Kaple byla postavena v letech 16481653 jako kopie slavného Loreta v Itálii a kolem ní byly v letech 16521658 vystavěny čtvercové ambity. V letech 16721697 (?) byl na východní straně přistavěn kostel Sv. Ducha. Křížová cesta vznikala v okolní krajině postupně od roku 1658 až do první čtvrtiny 18. století.

Díky nadaci Jana Kryštova Malovce z Malovic zde od roku 1694 trvale sídlili dva jezuitští misionáři, starající se o duchovní zaopatření poutníků. V druhé polovině 17. století se pak ustálily pravidelné termíny poutí na svátky Nalezení sv. Kříže, Povýšeni svatého Kříže a Navštívení Panny Marie a na svatodušní svátky. Místo navštívilo ročně 40 000 – 80 000 poutníků. Po církevních reformách Josefa II. množství poutníků dočasně zesláblo, ale již koncem 18. století nabylo původní intenzity.

Někdy před rokem 1661 jezuité ve vsi založili školu a v letech 16711691 vystavěli na místě někdejší tvrze barokní zámeček. V roce 1771 byl jezuitský řád zrušen a římovský statek se dostal do správy náboženského fondu, od něhož jej v roce 1801 koupil kníže Josef ze Schwarzenbergu. Později se zde vystřídalo ještě několik soukromých vlastníků, ale od poloviny 19. století je již Římov samostatnou obcí.

Členění obce

Obec Římov se skládá ze šesti částí na třech katastrálních územích:

K obci patří též osada Hamr.

Od 14. června 1964 do 23. listopadu 1990 k Římovu patřil i Mokrý Lom.

Pamětihodnosti

  • Pašijová cesta – národní kulturní památka, křížová cesta rozšířená na 25 zastavení. Unikátní pašijová cesta je v rámci České republiky co do rozsahu naprosto výjimečnou ukázkou projevu barokní katolické zbožnosti. V krajině kolem obce umístěná zastavení začínají kaplí Loučení a končí kaplí Božího hrobu. Obsahovala obrazy a sochy, z nichž bylo mnoho po roce 1989 odcizeno. Roku 2013 bylo založeno občanské sdružení Matice římovská, které navazuje na Matici založenou roku 1946
  • Poutní areál s kostelem svatého Ducha a Loretánskou kaplí – barokní loreta z 2. poloviny 17. století uprostřed ambitu při kostele
  • Zámeček – původní rezidence jezuitů
  • Památná lípa Jana Gurreho – před kostelem, v roce 2008 byla vyhlášena jako Strom roku ve stejnojmenné anketě[9]
  • Další drobné památky v Římově jsou uvedeny v seznamu drobných památek

Zajímavosti

Madoně Římovské byla zasvěcena 33. kaple Svaté cesty z Prahy do Staré Boleslavi, která byla založena jezuity v roce 1674. Poutnímu místu náleží rovněž nejvyšší papežské ocenění Zlatá růže.

Doprava

  • 320130 Č. Budějovice- Římov- Besednice- Soběnov (ČSAD JIHOTRANS a.s.)
  • 320200 Ločenice- Římov- Velešín (ČSAD JIHOTRANS a.s.)
  • 330130 Kaplice- Římov- Č. Budějovice (ČSAD AUTOBUSY České Budějovice a.s.)

Galerie

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Muzeum poutnictví v Římově. www.jiznicechy.cz [online]. 2023-02-24 [cit. 2024-01-06]. Dostupné online. 
  5. Expozice Muzea poutnictví v ŘÍmově. www.pomalsi.cz [online]. [cit. 2024-01-06]. Dostupné online. 
  6. Muzeum Římov. www.pomalsi.cz [online]. [cit. 2024-01-06]. Dostupné online. 
  7. Stálá expozice v Římovské roubence | Římovské mašinky. www.pomalsi.cz [online]. [cit. 2024-01-06]. Dostupné online. 
  8. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách [online]. [cit. 2019-10-21]. Dostupné online. 
  9. Stromem roku je Lípa Jana Gurreho z Římova. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2008-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-04. 

Literatura

  • ČERNÁ Iveta: Založena Matice římovská, Setkání, 2014, č. 4, s. 7-8.
  • ČERNÝ Jiří: Poutní místa českobudějovické diecéze. Milostné obrazy, sochy a místa zvláštní zbožnosti, České Budějovice 2013.
  • ČERNÝ Jiří: Tři ukradené sochy z Římova se vrátily, Setkání, 2012, č. 4, s. 4.
  • DROBIL Emanuel: Římov, poutní místo v již. Čechách, Smíchov, 1903.
  • GABRIEL František: Pobožnost křížové cesty po památných 25 kaplích v Římově / dle starobylých pramenů vydal František Gabriel, děkan v Římově,1940.
  • KOVÁŘ Daniel: Římov. Historie obce a poutního místa, Římov 1998.
  • ROYT Jan: Římov - Poutní areál s loretou a kalvárií, Velehrad 1995.
  • ŘEPA, Tomáš. Kaple Božího hrobu v Čechách a na Moravě v období baroka. Brno, 2010 [cit. 2015-04-24]. Diplomová práce. Univerzita Palackého, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Martin Pavlíček. s. 59–64. Dostupné online.

Externí odkazy