Římskokatolická farnost Čachrov
| Římskokatolická farnost Čachrov | |
|---|---|
.jpg) Budova fary | |
| Základní údaje | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | českobudějovická |
| Vikariát | Sušice-Nepomuk |
| Administrátor excurrendo | R. D. Mgr. Robert Konrad Paruszewski |
| Území farnosti | |
| Bradné • Březí • Čachrov • Chřepice • Javorná • Jesení • Onen Svět • Svinná • Zahrádka | |
| Kontakt | |
| Adresa sídla | Velhartice 15, 341 42, Česko |
| rkf | |
| Datová schránka | 3nxip6e |
| IČO | 66344221 (VR) |
| Údaje v infoboxu aktuální k 24. července 2025 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Římskokatolická farnost Čachrov je územním společenstvím římských katolíků v rámci sušicko-nepomuckého vikariátu českobudějovické diecéze.[1][2] Farnost je spravovaná excurrendo z Velhartic[3] a od roku 2020 k ní patří i území zrušené farnosti Javorná na Šumavě.[4]
O farnosti
Historie
První zmínka o duchovní správě (plebánii) v Čachrově je z roku 1352[5] či 1362.[6][7] Tehdy náležel Čachrov do dnes již neexistujícího klatovského děkanátu.[5] V roce 1352 je poprvé připomínán farní kostel svatého Václava,[8] který však pochází nejspíš z první čtvrtiny 14. století.[9] Později byla na vrchu Hvězdník (824 m) postavená šibenice, nahrazená zaniklou kaplí svatého Prokopa, roku 1621 byla vedle Pavlova vrchu (762 m) postavená poutní kaple svatého Víta, později obklopená hřbitovem, zrušená a zbořená po josefínských reformách. Obdobný osud postihl i kapli svatého Jana Nepomuckého z roku 1719 u čachrovského zámku, při níž stála zvonice se třemi zvony.[10] Matriční knihy byly vedeny od roku 1680,[7] za faráře Antonína Topičovského (1761–1771) byla založena pamětní kniha farnosti Liber memorabilium počínající rokem 1620. Původní budova fary stála v místech dnešní farní zahrady, stávající fara byla vystavěna v roce 1856 a v letech 1989–1990 proběhla její rekonstrukce. V letech 1989–1990 v Čachrově působil jako farní administrátor pozdější biskup v Českých Budějovicích a následně arcibiskup pražský a kardinál, Miloslav Vlk. Od roku 1991 je farnost administrována ex currendo z Velhartic.[5]
Přehled duchovních správců
Přehled známých duchovních správců:[10][5]
- do 1592 P. Jeroným († 1592)
- 1592–1597 kněz podobojí
- od 1598 P. Jan Březnický
- od 1607 P. Jan Protivinský
- od 1612 P. Samuel Nečtinský
- 1622–1648 P. Jan Viktorin Klatovský
- 1649–1652 farnost neobsazena, správa excurrendo z Bešin
- 1653 P. Jiří Constantin, SJ
- františkán z plzeňského kláštera, administrátor
- P. Ferdinand Malík, administrátor
- 1655–1664 P. Václav Berger, administrátor
- 1664–1679 P. Jiří Vít z Klatov
- 1679–1690 farnost neobsazena
- 1690–1693 P. Ondřej Stella († 22. března 1693)
- 1693–1703 P. František Táborský z Nepomuka († 1703)
- 1703–1705 P. Franc de Lapiere, OP, administrátor
- od 1705 P. Vincenc Pernklo, OP, administrátor
- 1706 P. Jan Stros
- 1707–1712 P. Zachariáš Leopold Joannides
- 1712–1715 P. Jan Svoboda († 1715)
- od 1715 P. František Rauschmayer
- P. Vavřinec Jaklín
- 1736–1758 P. Ferdinand Gerl ze Stiegelhofu
- 1759–1761 P. Prokop Haner
- 1761–1771 P. Antonín Topičovský z Horažďovic
- 1771–1801 P. Josef Maxmilián Alois Giebitz z Dobřan († 1801)
- 1801–1809 P. Josef Miller
- 1809–1851 P. Antonín Haas
- 1851–1860 P. Ondřej Krammer
- 1860–1889 P. Jan Matějček
- 1889–1905 P. František Blahovec
- 1905–1906 P. Jelínek ze Strážova, administrátor
- 1906–1933 P. Václav Tureček
- Ferdinand Kalivoda ze Strážova, administrátor
- Jindřich Senft, administrátor
- František Bouchal, administrátor
- Vojtěch Kohout, administrátor
- 1938–1952 P. Josef Zahrádka († 1952)
- 1952–1966 R. D. ThDr. Josef Baťka
- 1966–1988 R. D. Ladislav Maleček
- 1989–1990 R. D. Miloslav Vlk, administrátor
- 1990–1991 R. D. Jaroslav Lilák, administrátor
- 1991–2010 R. D. Zdislav Pešat, excurrendo z Velhartic
- 2010–2019 R. D. Vendelín Zboroň, excurrendo z Velhartic
- 2019 (leden–květen) R.D. Marek Antoni Donnerstag, ThD., excurrendo ze Sušice
- od 1. června 2019 R. D. Konrad Robert Paruszewski, excurrendo z Velhartic
Současnost
Ve farním kostele svatého Václava jsou pravidelné bohoslužby,[11] fara je využívána pro rekreační účely.[5]
| Fotografie | Kostel | Místo | Bohoslužba | Poznámka | |
|---|---|---|---|---|---|
|
Kostel svatého Václava | Čachrov | neděle středa |
11.00 19.00 (letní čas) |
farní kostel |
.jpg)
|
Kostel svaté Anny | Javorná | filiální kostel bývalý farní kostel farnosti Javorná na Šumavě | ||
Galerie
-
.jpg)
Kaple Panny Marie v Pasekách -
Kaple v Březí -
Mariánská kaple v Suchých Studánkách
Odkazy
Reference
- ↑ Římskokatolická farnost Čachrov. Katalog diecéze českobudějovické [online]. Biskupství českobudějovické [cit. 2025-07-23]. Dostupné online.
- ↑ Římskokatolická farnost Čachrov: Úplný výpis z Rejstříku evidovaných právnických osob. Rejstříky registrovaných církví a náboženských společností a dalších právnických osob [online]. MK ČR [cit. 2025-07-23]. Dostupné online.
- ↑ Zapojené farnosti [online]. Římskokatolické farnosti Velhartice, Čachrov, Hlavňovice, Železná Ruda [cit. 2025-07-23]. Dostupné online.
- ↑ Římskokatolická farnost Javorná na Šumavě: Úplný výpis z Rejstříku evidovaných právnických osob - výmaz z evidence. Rejstříky registrovaných církví a náboženských společností a dalších právnických osob [online]. MK ČR [cit. 2025-07-23]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e KYNČL, Jan. Kostel a farnost [online]. Čachrov CZ, 2018-03-03 [cit. 2025-07-24]. Dostupné online.
- ↑ Catalogus venerabilis cleri saecularis et regularis Dioeceseos Bohemo-Budvicensis pro anno domini 1890. Bohemo-Budvicii: Caracteribus Joannis Franc. Zdarssa, 1890. 245 s. Dostupné online. S. 86.
- ↑ a b Čachrov - římskokatolická [online]. Porta fontium [cit. 2025-07-23]. Dostupné online.
- ↑ VANĚK, Ferdinand; HOSTAŠ, Karel; BOROVSKÝ, Adolf. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století. VII. Politický okres Klatovský. V Praze: Nákladem Archaeologické kommisse při České akadamii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1899. 193 s. Dostupné online. S. 9–11.
- ↑ LÍBAL, Dobroslav. Katalog gotické architektury v České republice do husitských válek. Praha: Unicornis, 2001. ISBN 80-901587-8-1. S. 52.
- ↑ a b Děje chrámu Páně a fary v Čachrově. Šumavan: týdenník pro zábavu a poučení. Klatovy: Max. Čermák, 1889-10-17, roč. 22, čís. 42, s. 471–472. Dostupné online.
- ↑ Farní kostel sv. Václava [online]. Katolické bohoslužby v České republice [cit. 2025-07-24]. Dostupné online.