Římskokatolická farnost Želnava
| Římskokatolická farnost Želnava | |
|---|---|
 Filiální kostel sv. Jakuba Většího v Želnavě. | |
| Základní údaje | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | českobudějovická |
| Vikariát | prachatický |
| Území farnosti | |
| Bělá • Dlouhý Bor • Hory • Jelení • Nová Pec - část • Nové Chalupy • Pernek • Slunečná • Záhvozdí • Želnava | |
| Kontakt | |
| Adresa sídla | viz Římskokatolická farnost Volary |
| IČO | 69085382 (VR) |
| Externí odkazy | |
| Rejstřík církevních právnických osob MK ČR | |
| Údaje v infoboxu aktuální ke květnu 2025 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Římskokatolická farnost Želnava je zaniklé územní společenství římských katolíků v rámci prachatického vikariátu Českobudějovické diecéze.[1]
O farnosti
Historie
.jpg)
Plebánie se v Želnavě připomíná v roce 1395, kdy se osada po vleklých sporech s vyšehradskou kapitulou stala majetkem zlatokorunského kláštera. Nedlouho nato, během husitských bouří, však farnost zanikla, k roku 1463 byla Želnava filiálkou farnosti Horní Planá. K obnově farnosti došlo v letech 1585–1600, poté však byla duchovní správa opět vykonávaná z Horní Plané. Z roku 1603 je zpráva o knězi Janu Widmanovi. Farnost ve Žlebech byla znovu zřízená v roce 1633,[2] nejstarší dochované matriční knihy jsou z roku 1664,[3] kdy zde byl farářem Jan Jiří Kögl (Joannes Georgius).[4]
V roce 1700 byla farnost v Želnavě součástí krumlovského vikariátu, jejím patronem s podacím právem byl Jan Kristián kníže z Eggenbergu. V té době jsou jako duchovní správci uváděni v roce 1694 P. Valentin Josef Pernecker, 1695–1700 P. Lukáš Alois Jos. Schmidt, 1706–1709 P. Matouš Antonín Široký.[5]
Farnost byla v letech 1940–1945 nuceně spravována z Linecké diecéze. Po druhé světové válce byla navrácena Českobudějovické diecézi.
Do roku 1945 do území farnosti patřily: Bělá, Dlouhý Bor, Hory, Jelení, Láz, Nová Pec, Nové Chalupy, Ovesná, Pěkná, Pernek, Slunečná. Uhlíkov, Vltava, Záhvozdí a Želnava.[3]
Přehled duchovních správců
Přehled administrátorů od roku 1663:[6]
- 1663–1644 P. Štěpán Lang
- 1644–1647 P. František Josef Oydenbach
- 1647–1650 P. Vilém Fuger
- 1650 P. Vavřinec Mall
- 1650–1669 P. Jan Jiří Kögl
- 1669–1673 P. Jan Jakub Ferdinand Mayr
- 1673–1693 P. Bartoloměj Jan Kernstock
- 1693–1695 P. Valentin Josef Pernecker
- 1695–1705 P. Lukáš Alois Schmidt
- 1705–1725 P. Matouš Antonín Široký
- 1725–1727 P. Karel Reidinger
- 1727–1733 P. Jan Schmell
- 1733–1736 P. Josef Rosenberger
- 1736–1753 P. Matouš Huml
- 1753–1756 P. Ludvík Čížek
- 1756–1762 P. Filip Vlček
- 1762–1768 P. Augustin Fortin
- 1768–1778 P. Filip Heider
- 1779–1782 P. Antonín Gallin
- 1798–1806 P. Karel Reininger
- 1806–1809 P. Vojtěch Záhořanský
- 1809–1835 P. Jakub Leckinger
- 1835–1852 P. František Lentes
- 1852–1853 P. Matyáš Mayer
- 1853–1872 P. Matěj Pátek
- 1872–1873 P. František Faschingbauer
- 1873–1887 P. František Čapko
- 1887–1897 P. Jan Sazma
- 1897–1902 P. Jiří Pangerl
- 1902–1937 P. Václav Šimůnek
- 1937–1938 P.Václav Nápravník, kaplan z Volar, administrátor
- 1938 P. Jan Mikuška, administrátor
- 1938–1945 P. Alois Kuschel (* 2. května 1909 Kájov † 29. června 1991 Kirchdorf),[7]
1946–1980 farnost spravovaná excurrendo z Horní Plané
- 1946 P. Jan Hrubeš
- 1949–1968 P. Václav Motejl
- 1968–1971 P. Jaroslav Staněk
- 1971–1980 P. Václav Kovář
- 1980–2002 A.R.D. František Honsa, děkan (excurrendo z Volar)
- 2002–2010 R.D. Quirin Ján Barník, O.Praem. (excurrendo z Horní Plané)
- 2010–2013 R.D. Jindřich Hybler (excurrendo z Volar)
- 2013–2014 R.D. Mgr. Petr Hovorka (excurrendo z Prachatic)
- 2014–2016 R.D. Mgr. Josef Sláčík (excurrendo z Prachatic, od 21. 11. 2015 excurrendo in spiritualibus)
- 21. 11. 2015–25. 6. 2016 jáhen Karel Falář (excurrendo in materialibus z Volar)
- od 25. 6. 2016 R.D. Karel Falář (excurrendo z Volar)
Dne 31. prosince 2019 farnost zanikla a od 1. ledna 2020 je jejím právním nástupcem Římskokatolická farnost Volary.[1]
Kostely a kaple farnosti
| Fotografie | Kostel | Místo | Bohoslužba | Poznámka |
|---|---|---|---|---|
.jpg)
|
Kostel svatého Jakuba Staršího | Želnava | příležitostně | bývalý farní kostel Vánoce, Velikonoce, pouť |
|
Rosenauerova kaplička | Jelení | 1× ročně poutní | kaple ve správě NP Šumava |
|
Kaple svatého Jana Křtitele | Pernek | příležitostně | obecní kaple |
Odkazy
Reference
- ↑ a b Římskokatolická farnost Želnava: Výpis z Rejstříku evidovaných právnických osob - výmaz z evidence. Databáze Ministerstva kultury ČR [online]. Ministerstvo kultury České republiky [cit. 2025-05-17]. Dostupné online.
- ↑ STARÝ, Václav. Památky Prachaticka a Vimperska. Prachatice: ONV, 1969. S. 30.
- ↑ a b Farní úřad Želnava. DigiArchiv Státního oblastního archivu v Třeboni [online]. Státní oblastní archiv v Třeboni [cit. 2025-05-18]. Dostupné online.
- ↑ Státní oblastní archiv v Třeboni; Sbírka matrik Jihočeského kraje; inv. č. 6600. DigiArchiv Státního oblastního archivu v Třeboni [online]. Státní oblastní archiv v Třeboni, 2010-09-14 [cit. 2025-05-18]. Dostupné online.
- ↑ PODLAHA, Antonín. Dějiny arcidiecése pražské od konce století 17. do počátku století 19, Díl 1, Část 1: Doba arcibiskupa Jana Josefa hrab. Breunera [1694-1710]. Praha: Dědictví sv. Prokopa, 1917. 569 s. Dostupné online. S. 32.
- ↑ PULKRÁBEK, Jaroslav. Kostely vikariátu: Želnava. S. 14–18. Sv. Jan Prachatický [online]. 2012-05 [cit. 2025-06-21]. Čís. 9, s. 14–18. PDF online.
- ↑ Alois Kuschel [online]. Kohoutí kříž [cit. 2025-06-21]. Dostupné online.