Římskokatolická farnost Ktiš
| Římskokatolická farnost Ktiš | |
|---|---|
 Ktišská náves s farním kostelem sv. Bartoloměje. | |
| Základní údaje | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | českobudějovická |
| Vikariát | prachatický |
| Administrátor excurrendo | R. D. Mgr. Petr Plášil (in spiritualibus) R. D. Mgr. Rafał Kaca (in materialibus) |
| Území farnosti | |
| Březovík • Dobročkov • Křížovice • Ktiš • Miletínky • Pila • Smědeč • Smědeček • Tisovka • Třebovice | |
| Kontakt | |
| Adresa sídla | Římskokatolická farnost Ktiš Náměstí J. V. Kamarýta 44 382 32 Velešín[1] |
| Datová schránka | 86cu8pk |
| IČO | 63913186 (VR) |
| Externí odkazy | |
| Rejstřík církevních právnických osob MK ČR | |
| Údaje v infoboxu aktuální k 18. července 2025 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Římskokatolická farnost Ktiš je územním společenstvím římských katolíků v rámci prachatického vikariátu Českobudějovické diecéze.[1][2] Je součástí většího farního obvodu spravovaného excurrendo z farnosti Prachatice.[3] V budově ktišské fary je otevřeno DCŽM Ktiš[4][5] provozované zájmovým spolkem Ktiš pro mladé.[6]
O farnosti
Historie
Plebánie na Ktiši je připomínána již v roce 1310, kdy byl zlatokorunským opatem Dětřichem založen kostel, vysvěcený ještě týž rok biskupem Heřmanem ke cti svatého Bartoloměje.[7] Do farního obvodu nově patřily i Třebovice, Březovík a Dobročkov, které do roku 1310 náležely k farnosti Chvalšiny.[8][5] Z nejstarších plebánů jsou jménem známi P. Ondřej (1379–1388), P. Bartoloměj (1388), P. Martin (do 1393), P Mikuláš (1393–1394), P. Jan (1394–1396), P. Jakub (1396–1404), P. Štěpán (1404), P. Albert (1406), P. Mikuláš (do 1409) a P. Ondřej (1409).[5] V roce 1419 během husitských bouří Ktiš vyhořela a s ní i veškeré písemnosti světské i církevní. V této době se místní farníci nejspíš přiklonili k přijímání pod obojí, ale již v roce 1493 se farnost navrátila ke katolické církvi, jak dosvědčuje listina pořízená při příležitosti znovusvěcení kostela a oltáře svatého Benedikta 30. června 1493 kamínským biskupem Benediktem z Valdštejna.[5][7]
Během třicetileté války obec opět vyhořela, a přestože kostel nebyl výrazně poškozen, všechny písemné záznamy před rokem 1641 shořely.[5] Dochované matriční knihy začaly být vedeny ve zmíněném roce[9] během působení faráře P. Ulricha zvaného Vlach.[5] Jako kaplan zde v letech 1796 až 1797 působil Antonín Jaroslav Puchmajer, který zde připravil k vydání druhý almanach básní s názvem Sebrání básní a zpěvů.[10]
Přestavby kostela proběhly v 90. letech 15. století, na přelomu 80. a 90. let 17. století pod vedením Giovanniho Canevalleho a v roce 1878, kdy byla zvýšená věž.[7][11]
Farnost byla v letech 1940–1945 nuceně spravována z Linecké diecéze. Po druhé světové válce byla navrácena českobudějovické diecézi.
Současnost
Pravidelné bohoslužby jsou ve farním kostele svatého Bartoloměje v neděli od 11.00 hodin.[12]
Galerie
-
Ktišský hřbitov -
Kaple v Březovíku -
Výklenková kaple v Dobročkově
Odkazy
Reference
- ↑ a b Římskokatolická farnost Ktiš. Katalog diecéze českobudějovické [online]. Biskupství českobudějovické [cit. 2025-007-18]. Dostupné online.
- ↑ Římskokatolická farnost Ktiš: Úplný výpis z Rejstříku evidovaných právnických osob. Rejstříky registrovaných církví a náboženských společností a dalších právnických osob [online]. MK ČR [cit. 2025-07-18]. Dostupné online.
- ↑ Zapojené farnosti [online]. Římskokatolické farnosti Prachatice, Husinec, Ktiš, Strunkovice nad Blanicí, Vitějovice, Lažiště - IS OMNIA [cit. 2025-07-18]. Dostupné online.
- ↑ DCŽM Ktiš [online]. Pastorační středisko, Biskupství českobudějovické [cit. 2025-07-18]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f PULKRÁBEK, Jaroslav. Kostely vikariátu: Ktiš. S. 14–18. Sv. Jan Prachatický, měsíčník prachatického vikariátu [online]. 2011-10 [cit. 2025-07–18]. Roč. 2011–2012, čís. 2, s. 14–18. PDF online.
- ↑ DCŽM Ktiš. [s.l.: Ktiš pro mladé Dostupné online.
- ↑ a b c MAREŠ, František; SEDLÁČEK, Jan. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století. XLI. Politický okres Krumlovský. Svazek první: Okolí Krumlova.. V Praze: Nákladem Archaeologické kommisse při České akadamii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1918. 484 s. Dostupné online. S. 299–301.
- ↑ STARÝ, Václav. Památky Prachaticka a Vimperska. Prachatice: ONV, 1969. 51, 176 s. S. 14.
- ↑ Ktiš [online]. DigiArchiv SOA v Třeboni [cit. 2025-07-18]. Dostupné online.
- ↑ ŠPINAR, Jindřich; MRÁZKOVÁ, Zdena; HUDIČÁK, Petr. Boleticko: krajina zapomenuté Šumavy. [s.l.]: Českokrumlovský rozvojový fond, 2021. ISBN 978-80-906801-2-8. S. 194.
- ↑ Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek I. K–O. Praha: Academia, 1978. 643 s. S. 170.
- ↑ Ktiš – kostel sv. Bartoloměje [online]. Římskokatolické farnosti Prachatice, Husinec, Ktiš, Strunkovice nad Blanicí, Vitějovice, Lažiště [cit. 2025-07-18]. Dostupné online.