Římskokatolická farnost Studénka-Butovice

Římskokatolická farnost Studénka-Butovice
Farní kostel Všech svatých a budova fary
Farní kostel Všech svatých a budova fary
Základní údaje
Církevřímskokatolická
Provinciemoravská
Diecézeostravsko-opavská
DěkanátBílovec
Administrátor excurrendoP. Mgr. Mieczyslaw Serednicki
Území farnosti
Butovice
Kontakt
Adresa sídlaMalá Strana 216, Studénka-Butovice 742 13
Datová schránkak7s7am4
IČO64125769 (VR)
Externí odkazy
Rejstřík církevních právnických osob MK ČR
Údaje v infoboxu aktuální k 06/2013
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolická farnost Studénka-Butovice (dříve jen římskokatolická farnost Butovice) je farnost římskokatolické církve v děkanátu Bílovec ostravsko-opavské diecéze.

Farním kostelem je kostel Všech svatých v Butovicích. Sešlý starý dřevěný kostel byl nahrazen stávající barokní stavbou v letech 1775–1781.[1][2] V obci je rovněž poutní kaple svaté Anny, založená původně fojtem Jiříkem Butovským roku 1540. V 18. století sloužila dočasně namísto zchátralého farního kostela, pak zpustla a původní dřevěná konstrukce musela být roku 1852 nahrazena stávající zděnou stavbou.[2] Ze soukromých kaplí se zachovala pouze mariánská tzv. Nohelova kaple. Farní budova sloužila po roce 1959 jako Lidová škola umění, po roce 1989 byla navrácena církvi a slouží katolické Charitě.[1]

Historie

Kostel v Butovicích existoval nepochybně od založení vsi v rámci kolonizace. Existuje svědectví bartošovického faráře Karla Fuchse, že v roce 1775 byla při bourání starého dřevěného butovického kostela nalezena listina z roku 1372, v níž si butovický farář Jindřich stěžuje na butovského fojta, že mu neodvádí desátek.[3][4] Spolehlivá zpráva o kostele však pochází až z roku 1434 a o farnosti až z roku 1509, kdy ji spravoval bartošovický farář Kašpar.[5][1] Ve druhé polovině 16. a na počátku 17. století zde působili luteránští pastoři, jako první se připomíná roku 1584 Jakob Lotge a jako pátý a poslední v letech 1619–1623 Valentin Calcearius.[3][5][6] Poté farnost zanikla a filiální kostel v Butovicích byl administrován z farnosti Bartošovice, s výjimkou let 1630–1642, kdy byl administrován ze Šenova.[5][3][5]

Na kunínském panství, k němuž Butovice patřily, došlo ve 20. letech ke značnému oživení tajného nekatolicismu a k emigraci evangelíků do Ochranova. Tehdejší majitelé panství Fridrich hrabě z Harrachu a jeho manželka Eleonora rozená kněžna z Lichtenštejna zintenzivnili rekatolizační snahy a snažili se ve všech třech vsích tvořících panství zajistit trvalou katolickou přítomnost: obnovili farnost v Suchdole nad Odrou a zřídili lokální kaplanství v Kuníně (podléhající farnosti Šenov) a roku 1733 lokální kaplanství v Butovicích. Zdejší lokální kaplan byl kooperátorem farnosti Bartošovice.[7]

Již od roku 1753 jednala vrchnost o zřízení samostatné farnosti v Butovicích, nakonec k tomu však došlo až 26. prosince 1784, kdy náboženská matice zřídila ve vsi lokální kuracii, která byla pak roku 1843 povýšena na farnost.[5][8][1]

Patronátní právo k farnosti náleželo ve středověku vrchnosti (majitelům panství Fulnek, od roku 1584 majitelům panství Kunín), od znovuzřízení farnosti koncem 18. století však patronát patřil náboženské matici.[5]

V roce 1930 žilo ve farnosti 3508 obyvatel, z čehož 3254 (93 %) se přihlásilo k římskokatolickému vyznání.[9]

Farnost je součástí bíloveckého děkanátu od svého znovuzaložení roku 1784. Do roku 1996 byla součástí arcidiecéze olomoucké, od uvedeného roku pak nově vytvořené diecéze ostravsko-opavské.[10]

Jedinou obcí náležející k farnosti byla vždy vesnice Butovice, dnes část města Studénky.[5][11]

Od roku 1959 je farnost Butovice – v současnosti nazývána oficiálně „farnost Studénka-Butovice“ – administrována excurrendo ze Studénky. Stávajícím (2013) farářem je Mieczyslaw Serednicki.[12]

Bohoslužby

Seznam kostelů a kaplí ve farnosti, pořad bohoslužeb
Kostel Místo Bohoslužba (den) Hodina Poznámka
kostel Všech svatých Studénka-Butovice středa
pátek
neděle 		18.00
18.00 (1. pátek v měsíci 17.00)
9.00 		farní kostel

Butovičtí faráři (1627–1959)

Duchovní správci v Butovicích:[3][13]

Administrátoři ze sousedních farností
  • 1627–1629 Mathias Benedikt (Bartošovice)
  • 1630–1642 M. Johann Wagner (Šenov)
  • 1642–1657 Laurentz Ferdinand Weis (Bartošovice)
  • 1657–1671 Mauritz Bartholomäus Gerstmann (Bartošovice)
  • 1671–1683 Johann Ignatius Pohl (Bartošovice)
  • 1683–1694 Georg Joseph Valentin Münzer (Bartošovice)
  • 1694–1702 Georg Joseph Ägidius Hickl Žitavský (Bartošovice)
  • 1702–1734 Joseph Joachim Lachnit (Bartošovice)
  • 1734–1752 Joseph Philipp (Bartošovice)
  • 1752–1772 Mathias Czink (Bartošovice)
  • 1772–1802 Karl Anton Fuchs (Bartošovice)
Lokální kaplani
  • 1733–1740 Jeremias Langer
  • 1740–1759 Franz Teppermann
  • 1759–1771 Joseph Schlemmer
  • 1771–1807 Joseph Nittmann
  • 1808–1827 Franz Schneider
  • 1827–1834 Benjamin Jüstel
  • 1835–1843 Anton Wenzel
Faráři
  • 1843–1851 Anton Wenzel
  • 1851–1865 Wenzel Runke
  • 1865–1874 Anton Franke
  • 1875–1883 Joseph Rose
  • 1883–1886 Franz Wiche
  • 1886–1896 Johann Hückel
  • 1896–1907 František Olenek
  • 1907–1923 Jan Špilháček
  • 1923–1926 Dr. Theodor Vavruša
  • 1926–1938 Petr Chromeček
  • 1938–Jan Klučka, administrátor
  • 1938–1946 Viktor Ehler
  • 1947–1958 Antonín Bilík, administrátor

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d Chobot, s. 154.
  2. ↑ a b GAVENDOVÁ, Marcela; KOUBOVÁ, Marta; LEVÁ, Petra. Kulturní památky okresu Nový Jičín. Ostrava: Okresní úřad Nový Jičín, Památkový ústav v Ostravě, 1996. 286 s. ISBN 80-85034-14-X. S. 203. 
  3. ↑ a b c d Z historie farnosti Butovice [online]. Děkanát Bílovec [cit. 2013-05-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-22. 
  4. ↑ CHOBOT, Karel; A KOL. Okres Nový Jičín. Místopis obcí. Svazek 2. Nový Jičín: Okresní úřad – referát regionálního rozvoje a Státní okresní archiv v Novém Jičíně, 1998. 192 s. S. 153. 
  5. ↑ a b c d e f g WOLNY, Gregor. Kirchliche Topographie von Mähren. I. Abtheilung. Svazek 3. Brno: Nitsch und Grosse, 1859. 480 s. S. 218–220. (německy) 
  6. ↑ WOLNY, Gregor. Die Markgraffschaft Mähren, topographisch, statistisch und historisch geschildert. 2. vyd. Svazek 1 (Prerauer Kreis). Brno: Karl Winiker, 1846. 486 s. S. 255. (německy) 
  7. ↑ Wolny, Kirchliche Topographie, s. 157, 171, 219.
  8. ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1148 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 686. 
  9. ↑ Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. 213 s. S. 51. 
  10. ↑ Historie děkanátu Bílovec [online]. Děkanát Bílovec [cit. 2013-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-22. 
  11. ↑ Děkanát Bílovec - – Mapa [online]. Děkanát Bílovec [cit. 2013-05-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-24. 
  12. ↑ Děkanát Bílovec [online]. Děkanát Bílovec [cit. 2013-05-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-06-07. 
  13. ↑ Wolny, Kirchliche Topographie, s. 156, 219-220.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.