Římskokatolická farnost Vacov

Římskokatolická farnost Vacov
Farní kostel sv. Mikuláše ve Vacově.
Farní kostel sv. Mikuláše ve Vacově.
Základní údaje
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézečeskobudějovická
VikariátPrachatice
Administrátor excurrendoR. D. Mgr. Jaromír Stehlík
Území farnosti
Benešova HoraČábuzeLhota pod RohanovemMilíkovMiřeticeMladíkovNespicePřečínPtákova LhotaRohanovVacovVlkoniceVrbice
Kontakt
Adresa sídlaviz Římskokatolická farnost Vimperk
Datová schránka9ufu8sv
IČO63914158 (VR)
Externí odkazy
Rejstřík církevních právnických osob MK ČR
Údaje v infoboxu aktuální k červnu 2025
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolická farnost Vacov je územním společenstvím římských katolíků v rámci prachatického vikariátu českobudějovické diecéze.[1][2] Farnost je součástí většího farního obvodu spravovaného excurrendo z farnosti Vimperk.[3]

O farnosti

Administrátor excurrendo Martin František Vích
Administrátor excurrendo Jan Janoušek
Pohřeb P. Jana Janouška ve vacovském kostele 17. prosince 2022

Plebánie je ve Vacově připomínaná v roce 1359[pozn. 1][5][6] při původně románském kostelíku z let 1230–1240. Tento kostel měl plochostropou loď s apsidou zaklenutou konchou, v jihozápadním koutě měl hranolovou věž sousedící na severu s tribunou.[7] V 16. století, kdy byla místní fara nekatolická, byl kostel přestavován. Po Bílé hoře byla farnost krátce neobsazená a docházel sem farář P. Augustin Stephanicius z franosti Čestice, od 40. let 17. století byla místní katolická farnost obnovená, od roku 1664 jsou vedeny matriční knihy.[5][4] V letech 1671 a 1677 měla farnost, jako součást Sušického vikariátu, filiálky ve Zdíkovci a Dobrši, v roce 1725, kdy byl vikariát přejmenován na Volyňský (od roku 1704), měla filiálku již jen ve Zdíkovci,[8] který k ní patřil až do roku 1782.[6] V roce 1888 byl románský kostel pro svou chatrnost zbořen a na jeho místě byl v letech 1889–1890 postaven nový v pseudogotickém stylu.[9]

V druhé polovině 20. století, nejpozději od roku 1967, byla farnost spravovaná z bývalé farnosti Dobrš,[10] v letech 2009–2022 pak z farnosti Čkyně. Velmi krátce byla její správa vedená z farnosti Vlachovo Březí, od 7. března 2023 je spravovaná z farnosti Vimperk.[2]

Duchovní správci

Přehled duchovních správců od roku 1646:[4][11]

  • 1646 P. Matouš Václav Mekelius z Mekelsteina
  • 1664 Jiří P. Vilém Schrott
  • 1669–1673 P. Jan Augustin Niger z Rokycan, odešel do Jinína
  • 1673 P. Jan František Šumar z Plzně († 1673)
  • 1673–1676 P. Kristián Augustín Rašín z Rozenfeldu, přišel z Dobrše
  • 1676–1690 P. Simeon Melchior Josef Brejcha
  • 1690–1702 P. Vilém Jaroslav Haugvic z Biskupic, přišel z Dobrše, majitel poplužního dvoru Dřešínka, později děkanem v Budyni
  • 1702–1706 P. Zdenko Jiří Chřepický z Modlíškovic, později kanovník a probošt u sv. Víta v Praze
  • 1706–1711 P. Jan František Eisner (též Joann Francisco Eisner), přišel z Veselí, za jeho správy v roce 1706 pořízeny do kostela varhany od horažďovického varhanáře Václava Turnovského[12]
  • 1711–1715 P. Josef Ferdinand Elefant, odešel do Veselí
  • 1715–1722 P. Václav Jan Kuna († 18. ledna 1722 Vacov), za jeho správy zde prvně vypomáhal kaplan
  • 1722–1729 P. Josef Raimund Bajer, rodák z Poličky, odešel do Protivína, později kanovník ve Staré Boleslavi
  • 1729–1748 P. Adam Jan z Rothenbachu, odešel do Soběslavi, vypomáhali mu kapucíni a minorité
  • 1748–1772 P. Matěj Pfeffer, rodák z Chýnova, odešel do Ledenic
  • 1772–1776 P. Jan Quodfinger, odešel do Bavorova
  • 1776–1785 P. Matěj Jelínek, jediný kaplan, který se ve Vacově stal i farářem
  • 1785–1799 P. Ondřej Václav Leitnant, odešel do Vimperka, stal se vikářem
  • 1799–1801 P. Antonín Korvín, rodák Horažďovický, zemřel ve Vacově
  • 1801–1807 P. Tomáš Paule, rodák z Kamenného Újezdu, přišel z Vimperka, odešel do Lažic
  • 1808–1820 P. Karel Hoslovský, rodák Prachatický, odešel do Hosína
  • 1820–1821 P. Kašpar Nachlinger, rodák Prachatický, odešel do Bavorova
  • 1821–1825 P. Antonín Šperling († 6. července 1825 Vacov), přišel z Bavorova
  • 1825–1843 P. Tomáš Johánek, rodák z Milavče, vybudoval faru a hřbitov, později vikář a arcikněz v Bošilci, kde zemřel
  • 1843–1869 P. Josef Grimm (* 8. srpna 1795 Volyně † 23. dubna 1871 Volyně), odešel na penzi do Volyně[13][14]
  • 1869–1879 P. František Maruška (* 20. listopadu 1811 Chlumec † 12. prosince 1887 Písek), odešel na penzi do Písku[15][16][17]
  • 1879–1894 P. František Soukup (* 13. července 1839 Olešník † 30. června 1894 Vacov), v roce 1892 jmenován Volyňským vikářem,[18] stavebník kostela, sloužil s kaplanem Janem Ilekem[19]
  • 1894–1903 P. Matěj Šulista, rodák z Hrdějovic, přišel z Dobrše, odešel do Třeboně, byl vikářem
  • 1903–1917 P. Petr Majer, rodák Horažďovický, odešel do penze
  • 1917 administrátor P. Jaroslav Hrubeš (* 1874 Německý Brod), zdejší kaplan, později děkan v Chýnově
  • 1918–1932 P. František Domorázek (* 29. října 1874 u Německého Brodu), přišel z Bavorova, kde byl kaplanem, později děkan v Chýnově, kde zemřel
  • 1932–1933 P. Jan Urban, administrátor, přišel ze Lštění
  • od 27. dubna 1933 do 1. dubna 1938 P. Dr. František Pernegr, horlivý kněz, pečoval o kostel i faru, později děkanem v Písku
  • 1938–1940 P. Jan Chval († 2. ledna 1940 ve věku 38 let na zánět mozkových blan), rodák ze Štítkova, při zaopatřování se nachladil a následkem toho zemřel
  • 1940 P. Václav Němec, administrátorem jen jeden měsíc, později děkanem v Kasejovicích
  • 1940–1944 P. Jan Skřivan, organizátor místního ochotnického divadla
  • 1944–1945 P. Bohumil Mráz (* 4. ledna 1913 Zdíkovec), kvůli válečným událostem nastoupil až 20. ledna 1945
  • 1945–1951 P. František Klas, rodák z Kbelnice u Strakonic, odešel na diecézi budějovickou, kde byl sekretářem biskupa Šimona Bárty, později kaplan ve Volyni
  • 1951 P. Jaroslav Hošna (* 17. dubna 1920 na Kladensku † 18. září 1970 v Písku)

...

  • 1967–2008 R. D. Martin František Vích, administrátor excurrendo z farnosti Dobrš[10][20]
  • do 30. června 2009 P. Mgr. Robert Konrad Paruszewski
  • od 1. července 2009 do 6. prosince 2022 P. Jan Janoušek, administrátor excurrendo z farnosti Čkyně[2]
  • od 16. prosince 2022 do 25. února 2023 P. Šimon Stančík, administrátor excurrendo z farnosti Vlachovo Březí[2]
  • od 26. února 2023 R. D. Mgr. Jaromír Stehlík s výpomocným duchovním R. D. Mgr. Vavřincem Skýpalou, z farnosti Vimperk[1][2]
Seznam kostelů a kaplí ve farnosti, pořad bohoslužeb
Fotografie Kostel Místo Bohoslužba Poznámka
Kaple svatého Cyrila a Metoděje Čábuze
neslouží se pravidelně
obecní kaple
Kaple Mladíkov
neslouží se pravidelně
obecní kaple
Kaple Panny Marie Nespice
neslouží se pravidelně
obecní kaple
Kostel svatého Mikuláše Vacov neděle
čtvrtek
11.00
17.00
farní kostel
Kaple Vrbice
neslouží se pravidelně
obecní kaple

Odkazy

Poznámky

  1. Podle P. Františka Špalka,[4] místního rodáka a římskokatolického kněze, je nejstarší zmínka o místním faráři již z roku 1307, kdy jím byl Jindřich, syn Vilémův z Ohrazenic. V roce 1357 sem byl podle stejného zdroje dosazen kněz Franclín z Horažďovic.

Reference

  1. a b Římskokatolická farnost Vacov. Katalog diecéze českobudějovické [online]. Biskupství českobudějovické [cit. 2025-06-13]. Dostupné online. 
  2. a b c d e Římskokatolická farnost Vacov: Úplný výpis z Rejstříku evidovaných právnických osob. Databáze Ministerstva kultury České republiky [online]. MK ČR [cit. 2025-06-13]. Dostupné online. 
  3. O farnosti [online]. Římskokatolické farnosti Vimperk, Horní Vltavice, Stachy, Svatá Maří, Šumavské Hoštice, Zdíkovec, Vacov [cit. 2025-06-13]. Dostupné online. 
  4. a b c ŠPALEK, František. Kostel a fara ve Vacově podle Fr. Špalka a ostatních archivních zdrojů. - 3. část. S. 4. Vacovský zpravodaj [online]. Obec Vacov, 2008-11-26 [cit. 2025-06-13]. Roč. 25, čís. 11, s. 4. PDF online. 
  5. a b STARÝ, Václav. Památky Prachaticka a Vimperska. Prachatice: ONV, 1969. 51, 176 s. S. 25. 
  6. a b Vacov [online]. DigiArchiv SOA v Třeboni [cit. 2025-06-13]. Dostupné online. 
  7. KUTHAN, Jiří. Středověká architektura v jižních Čechách do poloviny třináctého století. České Budějovice: Růže, 1972. 231 s. S. 198. 
  8. ŠIMÁK, Josef Vítězslav. Zpovědní seznamy arcidiecése pražské z r. 1671-1752, VIII: Prachensko. V Praze: Historický spolek, 1931. Dostupné online. S. 398, 402–403. 
  9. POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech. 4. T–Ž. Praha: Academia, 1982. 636 s. S. 164. 
  10. a b VLČEK, Vojtěch. Martin František Vích (1921–2008) [online]. ÚSTR [cit. 2025-06-13]. Dostupné online. 
  11. ŠPALEK, František. Kostel a fara ve Vacově podle Fr. Špalka a ostatních archivních zdrojů. - 4. část. S. 4. Vacovský zpravodaj [online]. Obec Vacov, 2008-12-22 [cit. 2025-06-13]. Roč. 25, čís. 12, s. 4. PDF online. 
  12. LANĚK, Bohuslav. Rekvizice varhanních píšťal kostelů Prachaticka za první a druhé světové války. In: Zlatá stezka: sborník Prachatického muzea. Prachatice: Prachatické muzeum, 2021. S. 364.
  13. V biskupství Budějovickém v Pánu zesnuli. Blahověst: Katolický týdenník pro Čechy, Morawany, Slowáky a Slezany. Václav Svatopluk Štulc, 1871-05-15, roč. 21, čís. 14, s. 224. Dostupné online. ISSN 1801-2973. 
  14. V biskupství Budějovickém ve správě duchovní ustanoveni jsou. Blahověst: Katolický týdenník pro Čechy, Morawany, Slowáky a Slezany. Václav Svatopluk Štulc, 1869-06-05, roč. 19, čís. 16, s. 256. Dostupné online. ISSN 1801-2973. 
  15. V biskupství Budějovickém v Pánu zesnuli. Blahověst: Katolický týdenník pro Čechy, Morawany, Slowáky a Slezany. Václav Svatopluk Štulc, 1887-12-25, roč. 37, čís. 36, s. 591. Dostupné online. ISSN 1801-2973. 
  16. V biskupství Budějovickém ve správě duchovní ustanovení jsou. Blahověst: Katolický týdenník pro Čechy, Morawany, Slowáky a Slezany. Václav Svatopluk Štulc, 1869-11-15, roč. 19, čís. 32, s. 512. Dostupné online. ISSN 1801-2973. 
  17. V biskupství Budějovickém ustanovení jsou. Blahověst: Katolický týdenník pro Čechy, Morawany, Slowáky a Slezany. Václav Svatopluk Štulc, 1879-05-25, roč. 29, čís. 15, s. 240. Dostupné online. ISSN 1801-2973. 
  18. V biskupství Budějovickém vyznamenáni jsou. Blahověst: Katolický týdenník pro Čechy, Morawany, Slowáky a Slezany. Václav Svatopluk Štulc, 1892-05-05, roč. 42, čís. 13, s. 208. Dostupné online. ISSN 1801-2973. 
  19. PŘIBYL, J.; BLOCH, Mořic. Knížecí Schwarzenbergský šematismus I. a II. majorátu: na rok 1894. Č. Budějovice: M. Bloch, 1893. 223, 36 s. Dostupné online. S. 97. 
  20. GÁLIS, Radek. Odešel farář Martin František Vích z Dobrše. Strakonický deník [online]. Vltava Labe Media, 2008-10-09 [cit. 2025-06-13]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy