Římskokatolická farnost Zvonková
Římskokatolická farnost Zvonková | |
---|---|
![]() Bývalý farní kostel svatého Jana Nepomuckého | |
Základní údaje | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | českobudějovická |
Vikariát | českokrumlovský |
Území farnosti | |
Zvonková | |
Kontakt | |
Adresa sídla | viz Římskokatolická farnost Horní Planá |
IČO | 65028236 (VR) |
Externí odkazy | |
Rejstřík církevních právnických osob MK ČR | |
Údaje v infoboxu aktuální k červnu 2025 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Římskokatolická farnost Zvonková je zaniklým územním společenstvím římských katolíků v rámci českokrumlovského vikariátu českobudějovické diecéze. Farnost zanikla 31. prosince 2019, jejím právním nástupcem je od 1. ledna 2020 farnost Horní Planá.[1]
O farnosti
Historie

Do roku 1785 byla Zvonková, známá pod německým názvem Glöckelberg, přifařená k Horní Plané, než zde byla v uvedeném roce zřízená lokálie.[2] Stalo se tak na základě dvorských dekretů císaře Josefa II. z let 1782 a 1785, podle kterých měla být farnost či lokálie zřízená tam, kde cestu do farního kostela ztěžují přírodní podmínky, nebo je vzdálenost kostela větší než hodina cesty, nebo v místech, kde žije více než 700 obyvatel. Upřednostněná měla být ta místa, kde již kostel stál, kde kostel nebyl, měl být postaven. Tak měly být v rámci českobudějovické diecéze nově zřízeny fary a lokálie pro 18 farářů, 65 kaplanů a 10 kooperátorů a nově mělo být vybudováno 13 kostelů.[3]
Ve Zvonkové byla v roce 1787 nejprve na místě pozdější školy postavená dřevěná kaple, otevřená 29. dubna 1787 vikářem z farnosti Rychnůvek, slavnostní kázání pronesl Karl Holzinger, kaplan z Horní Plané. Dne 14. dubna 1788 byla započatá stavba fary a 16. května téhož roku byl slavnostně vysvěcen základní kámen kostela. Stavba se po smrti císaře Josefa II. pozastavila z důvodu nedostatku financí, ale nakonec byl kostel svatého Jana Nepomuckého i hřbitov 19. října 1794 vysvěcen. O tři roky později byla postavená škola, v roce 1800 byl od zvonaře Josefa Pernera z Českých Budějovic zakoupen zvon, druhý zvon byl pořízen o rok později.[4] Matriční knihy byly vedeny od roku 1787, kdy k území farnosti patřila Zadní Zvonková, Huťský a Josefův Důl.[2] V roce 1857 byla lokálie povýšená na samostatnou farnost,[2] prvofarářem byl jmenován P. Jan Menzinger.[5] Roku 1876 kostel vyhořel a v letech 1878–1880 byl postaven nový v novogotickém slohu podle návrhu knížecího stavebního ředitele F. D. Deworeckého. Slavnostní vysvěcení novostavby proběhlo 3. července 1880, světitelem byl diecézní biskup Jan Valerián Jirsík.[6]
Za druhé světové války byla farnost součástí linecké diecéze. V letech 1940–1941 zde byl jako duchovní správce ustanoven P. Engelmar Hubert Unzeitig z Kongregace marianhillských misionářů, který byl za své protinacistické postoje poslán do koncentračního tábora v Dachau. V Dachau krátce před koncem války zemřel na tyfus.[7]
Po roce 1945 a nuceném vysídlení místních Němců se farnost vylidnila, v roce 1948 se stala součástí zakázaného pásma, k 1. červenci 1952 byla Zvonková úředně prohlášená za zaniklou. Kostel svatého Jana Nepomuckého se postupně měnil v ruinu, než v letech 1990–1992 došlo k jeho postupné obnově a znovuzřízení hřbitova. Zásluhu na tom měli především bývalí obyvatelé Zvonkové sdružení ve spolku Arge Šumava Böhmerwald, založeného Horstem Wondraschekem, jimž vyšli vstříc představitelé církve i státní správy. Kostel začal být označován Místem smíření a jeho okolí se stalo místem setkávání. V letech 2008–2009 byl kostel odvodněn a byly obnoveny jeho interiéry a fasády.[8][9]
Duchovní správci
Přehled duchovních správců:[4]
- 1787–1808 P. Oswald Höbler
- 1808–1825 P. Franz Freudenschuss z Horní Plané
- 1825–1850 P. Ondřej Stifter (* 17. listopadu 1788 Otice † 24. května 1878),[10] pohřben ve Zvonkové
- 1850–1877 P. Jan Menzinger (* 18. února 1808 † 10. října 1881)[11]
- 1877–1899 P. Matouš Klimeš, odešel na farnost Dolní Vltavice[5][12]
- 1899–1936 R. D. ThDr. Alois Essl (* 14. května 1867 Jablonec † 14. září 1936 Zvonková)[13]
- 1936 – říjen 1939 P. Jiří Metzner, kaplan z Horní Plané[14][15]
(okupace)
- říjen 1939 – 16. ledna 1940 farnost neobsazená[15]
- 16. ledna 1940 – říjen 1940 P. Emil Georg Cramer z linecké diecéze[16]
- říjen 1940 – 21. dubna 1941 P. Engelmar Hubert Unzeitig[7][16][17]
- 26. dubna 1941 – 1945 P. Ansbert Karl Bieberle, ze stejné kongregace jako Unzeitig[17]
Před svým zrušením byla farnost excurrendo spravovaná z farnosti Horní Planá, s výjimkou let 2010–2015, kdy byla spravovaná z farnosti Světlík a krátce z prelatury Český Krumlov. Jejími posledními duchovními správci byli:[1]
- do 31. srpna 2010 P. Mgr. Quirín Ján Barník, OPraem.
- do 31. března 2015 P. Mgr. Ivan Marek Záleha, OPraem.
- do 31. srpna 2015 P. Václav Pícha, JC.D.
- do 31. prosince 2019 R. D. Ing. Mgr. Jan Špaček, dr. h. c.
Odkazy
Reference
- ↑ a b Římskokatolická farnost Zvonková: Úplný výpis z Rejstříku evidovaných právnických osob - výmaz z evidence. Databáze Ministerstva kultury České republiky [online]. MK ČR [cit. 2025-06-16]. Dostupné online.
- ↑ a b c Zvonková [online]. DigiArchiv SOA v Třeboni [cit. 2025-06-16]. Dostupné online.
- ↑ SANDER, Rudolf. České zemské gubernium a církevní záležitosti v době josefinské. In: Sborník archivních prací. Praha: Panorama, 1995. ISSN 0036-5246. S. 93–97.
- ↑ a b PORFEL, Maxmilian. Gedenkbuch: Die Entstehung von Glöckelberg und seine weitere Entwicklung [online]. Horst Wondraschek, 1904 [cit. 2025-06-16]. S. 1–9. PDF online. (německy)
- ↑ a b V biskupství Budějovickém ustanoveni jsou. Blahověst: Katolický týdenník pro Čechy, Morawany, Slowáky a Slezany. Václav Svatopluk Štulc, 1887-09-25, roč. 37, čís. 27, s. 448. Dostupné online. ISSN 1801-2973.
- ↑ MAREŠ, František; SEDLÁČEK, Jan. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do polovice XIX. století. XLI, Svazek první: Politický okres Krumlovský. V Praze: Nákladem Archaeologické kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1918. 484 s. Dostupné online. S. 57–60.
- ↑ a b P. Engelmar Hubert Unzeitig - blahoslavený Němec ze Svitavska [online]. Pastorace.cz [cit. 2025-06-16]. Dostupné online.
- ↑ KYSELOVÁ, Zuzana. Zaniklá Zvonková před vámi znovu ožije na nové výstavě v Horní Plané. Českokrumlovský deník [online]. Vltava Labe Media, 2022-07-05 [cit. 2025-06-16]. Dostupné online.
- ↑ Za pět minut dvanáct: Zadní Zvonková [online]. Kostel365.cz [cit. 2025-06-16]. Dostupné online.
- ↑ V biskupství Budějovickém v Pánu zesnul. Blahověst: Katolický týdenník pro Čechy, Morawany, Slowáky a Slezany. Václav Svatopluk Štulc, 1878-06-25, roč. 28, čís. 18, s. 256. Dostupné online. ISSN 1801-2973.
- ↑ V biskupství Budějovickém v Pánu zesnuli. Blahověst: Katolický týdenník pro Čechy, Morawany, Slowáky a Slezany. Václav Svatopluk Štulc, 1891-11-15, roč. 41, čís. 32, s. 512. Dostupné online. ISSN 1801-2973.
- ↑ Zprávy církevní. Osobní věstník duchovenský z diecéze budějovické. Katolické listy. Praha: Josef Kratochvíl, 1899-04-09, roč. 3, čís. 97, s. 4. Dostupné online.
- ↑ Alois Essl: Kde leží Zvonková [online]. Kohoutí kříž [cit. 2025-06-16]. Dostupné online.
- ↑ HANKE, Othmar. Die Kirche (1918 - 1938). Projekt Glöckelberg [online]. Horst Wondraschek - Arge Šumava Böhmerwald [cit. 2025-06-16]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b HANKE, Othmar. Das Jahr 1939 – Der Anfang vom Ende – Krieg. Projekt Glöckelberg [online]. Horst Wondraschek - Arge Šumava Böhmerwald [cit. 2025-06-16]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b HANKE, Othmar. Das Jahr 1940 – Neue Seelsorger – Die ersten Kriegsfolgen. Projekt Glöckelberg [online]. Horst Wondraschek - Arge Šumava Böhmerwald [cit. 2025-06-16]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b HANKE, Othmar. Das Jahr 1941 – Verhaftung des Seelsorgers – Strenger Winter. Projekt Glöckelberg [online]. Horst Wondraschek - Arge Šumava Böhmerwald [cit. 2025-06-16]. Dostupné online. (německy)
Související články
Externí odkazy
- Profil nástupnické farnosti v Katalogu diecéze českobudějovické
- Projekt Glöckelberg (německy)
- Kirche Glöckelberg - Kostel Zvonková na YouTube (německy)