Šehzade Bájezíd (syn Sulejmana I.)
| Šehzade Bájezíd | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1525 Palác Topkapi |
| Úmrtí | 25. září 1561 (ve věku 35–36 let) Kazvín |
| Pohřben | Sivas |
| Potomci | Mihrümah Sultan a Ayşe Sultan |
| Otec | Sulejman I. |
| Matka | Roxolana |
| Příbuzní | Mihrimah Sultan, Şehzade Mustafa, Selim II., Şehzade Mehmed, Şehzade Abdullah, Şehzade Murad, Şehzade Cihangir a Raziye Sultan (sourozenci) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Šehzade Bájezíd (1527 palác Topkapi – 25. září 1561 Kazvín; osmansky: شهزاده بايزيد) byl osmanský princ jako syn sultána Sulejmana Nádherného a Hürrem Sultan.
Život
Bájezíd byl synem sultána Sulejmana I. (1494–1566), známého jako Velkolepý či Nádherný, a jeho oblíbenkyně a později legální manželky Hürrem Sultan (cca 1500–1558).
Každý osmanský princ a možný budoucí sultán byl poslán do provincie, ve které se stal guvernérem a de facto jí vládl. Bájezíd se stal guvernérem provincie Anatolia (turecky sancak).
V roce 1543 Bájezíd doprovázel svého otce na tažení do Uher.[1][2] V roce 1544 byl jmenován guvernérem oblasti Karaman, poté odešel do Konje.[3] V letech 1548–49 žil v Aleppu, kde strávil několik měsíců ve společnosti a blízkosti Sulejmana.[2][4] Nicméně během otcovy dvanácté výpravy v roce 1553 do Nachičevanu v Safíovském Íránu, části současného Ázerbájdžánu, byl poslán do Edirne, hlavní evropské části Osmanské říše.[5] Bylo to kvůli kontrole Rumélie, kterou během výpravy nemohl hlídat jeden z jeho bratrů.[3] Jejich otce doprovázel Cihangir. Během této výpravy, dne 6. října, byl jeho starší nevlastní bratr Šehzade Mustafa na příkaz jejich otce uškrcen.[6] Zprávy o popravě pobouřily celou říší, největší nepokoje byly právě v Rumélii, kterou měl Bájezíd dočasně na starost. Nepokoje uklidnil až Sulejman vracející se z výpravy.
Psal básně pod pseudonymem Şahi.[7]
Boj o trůn
Sulejman měl pět synů. Jeho druhý syn Mehmed zemřel v roce 1543. Po popravě Mustafy v roce 1553, který byl první v pořadí na trůn, a smrti Šehzade Džihangira, nejmladšího bratra, který byl od narození slabší a nemocný, zůstali už jen dva potenciální sultáni: Šehzade Selim (pozdější sultán Selim II.) a právě Bájezíd. Selim byl guvernérem provincie Manisa a Bájezíd byl guvernérem Kütahya, dvou velkých měst významných stejně jako Konstantinopol, tehdejší hlavní město.
Když bylo Sulejmanovi 60 let, boj o trůn mezi dvěma bratry začal. Sulejman nechtěl, aby došlo k vraždě, a tak bratry rozdělil: Selim byl poslán do provincie Konya a Bájezíd do provincie Amasya. Obě provincie byly příliš vzdálené od Konstantinopole. Selim byl rychlý a okamžitě se přesunul do Konye. Bájezíd však protestoval a nechtěl odjet do Amasye kvůli tomu, že tam byl poslán Mustafa a následně byl popraven. Myslel si, že otec s ním má stejné úmysly. Pobouřený Sulejman nazval Bájezída rebelem a vydal nařízení, že po jeho smrti bude sultánem Selim. To však nezastavilo bratry v boji, Selim společně s Mehmedem Pašou Sokolovićem plánoval zabít Bájezída nedaleko Konye 31. května 1559.
Bájezíd po bojích se Selimem
Bájezíd nakonec odjel do Amasye, ze které pak odjel do Persie se svými syny a malou armádou. Bájezída přivítal sám perský šáh Tahmasp, který byl úhlavním nepřítelem sultána Sulejmana a Osmanské říše. Jakmile se o tom Sulejman dozvěděl, vyslal do Persie několik poselstev s žádostí o vydání Bájezída. Šáh nakonec souhlasil a Bájezíd byl popraven společně se svými syny 25. září 1561 v safíjovském hlavním městě Kazvínu v Persii osmanským katem.
Manželka a rodina
Synové
- Šehzade Orhan (1543,Kütahya – 25. září 1561,Kazvín)
- Šehzade Osman (1545, Kütahya – 25. září 1561, Kazvín)
- Šehzade Abdullah (1548, Kütahya – 25. září 1561, Kazvín)
- Šehzade Mahmud (1552,Kütahya – 25. září 1561,Kazvín)
- Šehzade Mehmet (1559, Amasya – 3. října 1561, Bursa)
Dcery
- Mihrimah Sultan (1547, Kütahya – 1593, Istanbul)
- Hatice Sultan (narozena a zemřela 1550, Kütahya)
- Ayşe Sultan (1553 Kütahya – 1572, Tokat)
- Hanzade Sultan (narozena a zemřela 1556, Kütahya)
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Şehzade Bayezid na anglické Wikipedii.
- ↑ Şahin 2023, s. 202.
- ↑ a b Peirce 1993, s. 234.
- ↑ a b Çiçekler 2011, s. 211.
- ↑ Şahin 2023, s. 211, 230.
- ↑ Şahin 2023, s. 234.
- ↑ Şahin 2023, s. 235.
- ↑ BOZKUYU, A. Osmanlı İmparatorluğu Tarihi / ÖSYM'nin Tüm Sınavları İçin Uygundur.(KPSS, TYT, AYT). [s.l.]: Aybars Bozkuyu S. 95.
Literatura
- ÇIÇEKLER, Mustafa. Şehzâde Bayezid Ve Farsça Divançesi. Şarkiyat Mecmuası. İstanbul Üniversitesi, 2011-12-19, čís. 8. Dostupné online. ISSN 1307-5020. (turecky)
- PEIRCE, Leslie P., 1993. The imperial harem : women and sovereignty in the Ottoman Empire. New York: [s.n.]. Dostupné online. ISBN 0-19-507673-7. OCLC 27811454 (anglicky)
- ŞAHIN, K., 2023. Peerless Among Princes: The Life and Times of Sultan Süleyman. [s.l.]: Oxford University Press. ISBN 978-0-19-753163-1. (anglicky)
