Šáma (kal)
Šáma je označení pro kaly vznikající v některých potravinářských provozech, zejména v cukrovarnictví a lihovarnictví. Druhotně jsou využitelné jako hnojivo s bazickou reakcí, bohaté zejména na vápník, někdy i hořčík. Obsahují také menší množství dusíku, fosforu, draslíku, stopové prvky a organické látky podporující rozvoj půdní mikroflóry.
Cukrovarská šáma
Neboli cukrovarnický saturační kal. Vzniká při rafinaci cukru, kdy je do surové šťávy přidáváno vápenné mléko, směs se v saturátoru čeří oxidem uhličitým. Vysrážený uhličitan vápenatý na sebe váže nečistoty a v kalolisu je odfiltrován od šťávy a následně odvážen na skládku. Na hmotnost zpracované řepy připadá asi 6–8 % šámy o obsahu 45-60 % sušiny.[1]
Přinejmenším do 70. let 20. století obsahovala šáma zhruba 50 % vody (tedy 50 % sušiny), takže se nechávala přes zimu na hromadách, aby se vysušila mrazem, a teprve na jaře se rozhazovala.[2] V současnosti je dodávána s obsahem sušiny až 70 %.[3]
| podle | vápník (CaO) | hořčík (Mg) | dusík (N) | fosfor (P) | draslík (K) | síra (S) | sodík (Na) | bor (B) | železo (Fe) | org. látky |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| J. Hlušek, 2004[4] | 26 % | 2 % (MgO) | 0,2 % | 0,18 % | 0,16 % | nesp. | nesp. | nesp. | nesp. | 12 % (z toho 2 % sacharozy) |
| H. Schiweck, 1976[3] | nesp. | 3,27 % | 0,45 %** | 0,44 % | – | 0,52 % | nesp. | nesp. | nesp. | 18,69 % |
| R. Bretschneider, 1980[3]* | nesp. | 0,8–1,5 % | 0,25 % | 0,41 % | 0,22 % | – | – | – | nesp. | 7,5–13,0 % |
| Nordzucker, 1998[3] | nesp. | 1,2–2,4 % | 0,2–0,4 % | 0,35–0,52 % | – | nesp. | nesp. | nesp. | nesp. | – |
| R. F. Madsen et al., 1998[3] | nesp. | 0,6 (0,3–1,3) % | 0,4 (0,3–0,6) % | 0,4 (0,25–0,8) % | 0,1 (0,02–0,17) % | 0,25 % | 0,1 % | 0,09 % | nesp. | 10 (8–18) % |
| O. Güler et al., 2002[3]* | nesp. | nesp. | nesp. | nesp. | 0,08 % | nesp. | 0,09 % | nesp. | 0,02 % | 9,2 % |
| ČR, 2006–2007[3] | nesp. | 0,57–0,78 % | 0,6 % | 0,27–0,56 % | 0,04–0,07 % | – | – | – | nesp. | 13,7–17,3 % |
* přepočteno na sušinu 70 %
** pouze bílkovinný dusík
Využití kalu jako hnojiva je podle UKZUS podmíněno dosažením neutralizační hodnoty ve vysušném vzorku stanovené podle ČSN EN 12 945 na minimálně 35 % CaO a vlhkosti maximálně 42 % (tj. obsah sušiny minimálně 58 %).[3]
Lihovarská šáma
Podle Jaroslava Hluška vzniká při lihovarnické výrobě potaše,[4] podle Petra Jungy vzniká společně s produkcí výpalků.[5] Má podobné vlastnosti jako cukrovarská šáma.[2] Podle složení se rozděluje šáma bílá (s vyšším obsahem vápníku) a černá (s vyšším obsahem organických látek):[4]
| typ | vápník (CaO) | dusík (N) | fosfor (P) | draslík (K) | org. látky |
|---|---|---|---|---|---|
| bílá šáma | 50 % | 0,02 % | 0,11 % | 0,42 % | 2–3 % |
| černá šáma | 30 % | 0,4–1,5 % | 0,2 % | 1,5–2,5 % | 12-20 % |
Reference
- ↑ GEBLER, Jaroslav; HOTOVÝ, Zdeněk. Výkladový slovník cukrovarnických pojmů – část 5.. In: Listy cukrovarnické a řepařské. Praha: VUC, květen–červen 2020. ISSN 1210-3306. 136 / 5–6 ročník / číslo. S. 237–239.
- ↑ a b ŠROT, Radoslav. 1000 dobrých rad zahrádkářům. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1972. 530 s. 07-045-72. Kapitola 105 Druhy vápenatých hnojiv, s. 66-67.
- ↑ a b c d e f g h ŠÁRKA, Evžen. Saturační kal - možnosti použití a vlastnosti. In: Listy cukrovarnické a řepařské. Praha: VUC, prosinec 2008. ISSN 1210-3306. 124 / 12 ročník / číslo. S. 349-357.
- ↑ a b c HLUŠEK, Jaroslav. Vápenatá hnojiva s uhličitanovou formou vápníku [online]. Ústav agrochemie a výživy rostlin, MZLU v Brně, rev. 2004-01-23 [cit. 2025-06-27]. Dostupné online.
- ↑ JUNGA, Petr. Technika pro zpracování odpadů (14) [online]. Mendelova univerzita v Brně, Agronomická fakulta, 3. 6. 2015 [cit. 2025-06-27]. Dostupné online.