Škola (Radostice)
Budova školy v Radosticích | |
---|---|
![]() | |
Účel stavby | |
V současné době užíváno mateřskou školou, základní školou a střední školou pro sluchově postižené, České Budějovice, Riegrova 1 | |
Základní informace | |
Sloh | Secesní architektura |
Architekti | Bratři Josef a Václav Kovaříkové |
Výstavba | 1910 |
Stavitel | Prokop Kyslík |
Současný majitel | Česká republika |
Poloha | |
Adresa | Radostice 62, Borovany, ![]() |
Nadmořská výška | 518 m n. m. |
Souřadnice | 48°54′16,99″ s. š., 14°36′37,91″ v. d. |
![]() ![]() Škola v Radosticích | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Budova školy v Radosticích se nachází ve vesnici Radostice, části města Borovany v okrese České Budějovice v Jihočeském kraji. Jedná se o stavbou s historizujícími fasádami a prvky secese.
Stavba
Škola byla postavena v roce 1910 podle plánů bratří Kovaříkových z Českých Budějovic, kteří vypracovali projekt s rozpočtem 28 488,13 korun. Stavbu realizoval trhovosvinenský stavitel Prokop Kyslík. Budova byla navržena v secesním stylu a sloužila vzdělávání místních dětí až do roku 1977, kdy bylo vyučování ukončeno.[1][2]
Bratři Josef a Václav Kovaříkové byli významnými staviteli působícími v Českých Budějovicích na počátku 20. století. Podíleli se na realizaci několika významných staveb ve městě, včetně bankovního paláce na Lannově třídě (1912–1913), jehož návrh vytvořil architekt Ludvík Tremml, a Říhova sanatoria, kde pracovali podle návrhu Antonína Hübschmanna.[3][4]
Architektonické pojetí školy v Radosticích vykazuje podobnosti s budovou školy v Hůrce u Lišova, která byla postavena ve stejné době podle návrhu architekta Josefa Záruby-Pfeffermanna. Obě školy nesou secesní rysy a byly navrženy s důrazem na reprezentativní vzhled a funkčnost. Zatímco škola v Hůrce je dnes chráněnou kulturní památkou, škola v Radosticích tuto ochranu nemá, přesto však představuje důležitý příklad regionální školní architektury počátku 20. století.[5]
Odkazy
Reference
- ↑ HAUEROVÁ, Lucie. Radostice u Trocnova. www.radostice.eu [online]. [cit. 2025-03-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-10-07.
- ↑ KOVÁŘ, Daniel. Českobudejoviceko II. Pravý břeh Vltavy. 1. vyd. České Budějovice: Bohumír Němec - VEDUTA, 2008. ISBN 978-80-86829-41-8. S. 206.
- ↑ DRBNA HISTORIČKA: Na Lannovce tekl potok. V minulosti ulice sloužila jako výpadovka. Budějcká Drbna - zprávy z Českých Budějovic a jižních Čech [online]. [cit. 2025-03-06]. Dostupné online.
- ↑ Putování městem - Říhovo sanatorium. Českobudějovický deník. 2008-06-15. Dostupné online [cit. 2025-03-06].
- ↑ PORTADESIGN.CZ. 2023. www.npu.czhttps [online]. [cit. 2025-03-06]. Dostupné online.