Štěpán VIII. Razvan

Štěpán VIII. Razvan
Úmrtíprosinec 1595
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Štěpán VIII. Razvan, rumunsky Ștefan al VIII-lea (Ștefan Răzvan) († prosinec 1595), byl vojvoda z Moldavského knížectví (mezi 24. dubnem 1595 a srpnem 1595).

Život

Jeho otec byl romský muslim z Osmanské říše, který emigroval na sever od Dunaje do Moldavska, zatímco jeho matka pocházela z moldavského rolnictva.[1] V té době byli všichni Romové, kteří žili na Valašsku a v Moldavsku, otroky.[2] Toto pravidlo se vztahovalo i na všechny romské přistěhovalce, s výjimkou občanů Osmanské říše. Díky této výjimce mohl otec a poté i syn zůstat svobodní a aktivně se podílet na místním životě.

Existují i další teorie o jeho původu, včetně té, která uvádí, že jeho otec byl Rom, který byl otrokem Michala Chrabrého.[3][4]

Pravděpodobně sloužil v armádě krále Jindřicha IV. Francouzského a poté v armádě Polsko-litevského společenství. Než nastoupil na trůn, byl velitelem gardy Zikmunda Báthoryho a měl titul hejtmana.

Razvan se objevuje jako politický hráč na začátku vlády Michala Chrabrého na Valašsku (1593–1601). Konvertoval z islámu na křesťanství, čímž si vysloužil hněv Osmanů. Měl bojarské společenské postavení a byl kultivovaným mužem. Později se zapojil do politiky Valašska, sousedícího s Moldávií, kde byl za vlády Arona Tyrana jmenován do hospodářské rady v pozici hejtmana. Vedl tažení moldavské armády proti pevnostem Tighina, Kilia, Ackerman a Severní Dobrudža, které tehdy okupovali Turci. Razvan se stal mezi vojáky velmi oblíbeným a s jejich podporou a pomocí transylvánského knížete Zikmunda Báthoryho 24. dubna 1595 svrhl tyrana Arona (jehož důvěra byla mezi obyvatelstvem podkopána).

Jeho vláda netrvala dlouho, protože sousední Polsko-litevské společenství nesouhlasilo se spojenectvím Razvana se Sedmihradskem a Valašskem. V srpnu 1595 vpadli do Moldávie, v důsledku čehož byl Poláky dosazen na trůn Jeremiáš Mohyla. Razvan uprchl ke svým patronům do Sedmihradska, shromáždil posily a vrátil se, kde po rozhodující bitvě, která se odehrála na pláních u Suceavy (3. prosince 1595), po třech hodinách boje zvítězili Poláci. Po bitvě byl Razvan zajat a byl naboden na kůl.[4]

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Стефан VIII Разван na ukrajinské Wikipedii a Ștefan Răzvan na anglické Wikipedii.

  1. ↑ MARUŠIAKOVA, Elena; POPOV; VESELIN. Gypsies in the Ottoman Empire: a contribution to the history of the Balkans. Příprava vydání Donald Kenrick; překlad Olga Apostolova. Hatfield: University of Hertfordshire Press 108 s. (Interface Collection). ISBN 978-1-902806-02-0. 
  2. ↑ PETCUT, Petre. Walachia and Moldavia [online]. [cit. 2025-05-17]. Dostupné online. 
  3. ↑ HANCOCK, Ian F. We are the Romani people: ame sam e Rromane džene. reprinted. vyd. Hatfield: University of Hertfordshire Press, 2002. 180 s. Dostupné online. ISBN 978-1-902806-19-8. 
  4. ↑ a b MIKANOWSKI, Jacob. Sbohem, východní Evropo: intimní dějiny země, která nebyla. Překlad Irena STEINEROVÁ. První vydání. Brno: Host, 2024. 398 stran. ISBN 978-80-275-2204-0.

Literatura

  • Istoria și tradițiile minorității rromani, p. 28, 2005, Sigma, Bucharest, Delia Grigore, Petre Petcuț and Mariana Sandu.
This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.