Štarnov

Štarnov
Kaple P. Marie Bolestné
Kaple P. Marie Bolestné
Znak obce ŠtarnovVlajka obce Štarnov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecŠternberk
Obec s rozšířenou působnostíŠternberk
(správní obvod)
OkresOlomouc
KrajOlomoucký
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°41′10″ s. š., 17°16′21″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel867 (2025)[1]
Rozloha9,88 km²[2]
Katastrální územíŠtarnov
Nadmořská výška224 m n. m.
PSČ783 14
Počet domů285 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduŠtarnov 131
783 14 Bohuňovice
obec@starnov.cz
StarostaPavel Roubínek
Oficiální web: www.starnov.cz
Štarnov
Štarnov
Další údaje
Kód obce552011
Kód části obce163163
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Štarnov (německy Starnau[4]) je obec v okrese Olomouc v Olomouckém kraji. Rozkládá se na hanácké rovině, asi čtyři kilometry jižně od Šternberka a protéká jí říčka Grygava. Žije zde 867[1] obyvatel. Štarnovem prochází železniční trať č. 290, na které byla roku 1911 zřízena stejnojmenná železniční zastávka.[5]

Název

České jméno mělo zprvu podobu Šternov a vzniklo hláskovou úpravou z německého Sternau - „hvězdná niva“. To bylo vytvořeno jako obdoba jména blízkého Šternberka (Sternberg - „Hvězdná hora“). Změna samohlásky v první slabice byla nářeční (doložena od konce 15. století).[6]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1269 (Sternow). Založili ji páni ze Šternberka, a kromě období mezi lety 1332–1550, kdy ji darovali olomouckému klášteru klarisek, patřil Štarnov ke šternberskému panství. A to až do roku 1850, kdy se stal samostatnou obcí v politickém a soudním okrese Šternberk. Šlo o středně velkou zemědělskou obec, národnostně převážně českou.[7]

Obyvatelstvo

Vývoj Štarnova podle sčítání lidu[8][9][10]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930
Obyvatel 573 582 638 614 610 645 749[p 1]
Domů 70 77 83 85 92 94 120
Rok 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Obyvatel 625 679 605 603 556 577 677 824
Domů 130 157 151 153 183 194 224 285
  1. ↑ Z toho 723 osob národnosti československé, 23 německé a 3 ostatní.[11]

Obecní správa

Mezi lety 1869–1976 Štarnov byl obcí v okrese Šternberk (1880–1950) a později v okrese Olomouc. Od 23. října 1976 do 23. listopadu 1990 patřil jako část obce k Bohuňovicím a od 24. listopadu 1990 je opět samostatnou obcí.[12]

Obecní symboly

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 21. června 1999.[13]

Pamětihodnosti

  • farní kostel svatého Mikuláše z 18. století
  • kaple Panny Marie Bolestné
  • kříž na návsi z roku 1795
  • kříž na jihozápadním okraji obce z roku 1842
  • smírčí kříž

Památné stromy

Roku 2020 byly tři lípy rostoucí v obci prohlášeny za památné stromy: Lípa svobody, zasazená roku 1918 na památku vzniku Československé republiky; Lípa Masarykova, zasazená roku 1920 při příležitosti 70. narozenin prezidenta T. G. Masaryka; a Rychtářská lípa, poslední zbývající strom z historického stromořadí, které nechal zřídit ke konci 19. století místní rychtář jako větrolam. [14]

Fotbal ve Štarnově

Ve Štarnově působila do června 2013 Tělocvičná jednota Sokol Štarnov s fotbalovým oddílem. Ve fotbalové sezóně 2013/2014 zde začal působit „nový“ fotbalový klub SK Štarnov.[15]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 611. 
  5. ↑ LEŠTINSKÝ, Mojmír. Cukrovarská dráha: Brno - Přerov a Nezamyslice - Šternberk. Praha: Corona, 2020. 375 s. ISBN 978-80-86116-91-4. S. 72. 
  6. ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 556–557. 
  7. ↑ KOUDELA, Miroslav. Štarnov. In: FIALA, Karel. Šternbersko napříč časem 1850–1945. 2. vyd. Šternberk: Občanské sdružení Šternbersko, 2008. ISBN 978-80-904013-1-0. S. 123.
  8. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-07-16. ISBN 80-250-1311-1. S. 660–661. 
  9. ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, Ministerstvo vnitra České republiky, 2013. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-18. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 506. 
  10. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  11. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé II. Země moravskoslezská. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 100. 
  12. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné v archivu pořízeném dne 2024-03-06. S. 565. 
  13. ↑ Udělené symboly – Štarnov [online]. 1999-06-21 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  14. ↑ Rozhodnutí č. MEST 119395/202, Rozhodnutí městského úřadu Šternberk o vyhlášení památných stromů. [cit. 2022-09-02]. Dostupné online.
  15. ↑ Fotbal Štarnov [online]. T. J. Sokol Štarnov [cit. 2021-07-20]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.