Štiptoň
Štiptoň | |
---|---|
![]() Vjezd do Štiptoně | |
Lokalita | |
Charakter | malá vesnice |
Obec | Nové Hrady |
Okres | České Budějovice |
Kraj | Jihočeský kraj |
Historická země | Čechy |
Stát | ![]() |
Zeměpisné souřadnice | 48°48′3″ s. š., 14°47′11″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 72 (2021)[1] |
Katastrální území | Štiptoň (5,83 km²) |
PSČ | 373 33 |
Počet domů | 46 (2021)[2] |
![]() ![]() Štiptoň | |
Další údaje | |
Kód části obce | 106267 |
Kód k. ú. | 706264 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
![]() | |
![]() Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Štiptoň (německy Winau) je malá vesnice, část města Nové Hrady v okrese České Budějovice v Jihočeském kraji. Nachází se asi 1,5 kilometru severovýchodně od Nových Hradů. Prochází zde silnice II/154. Protéká zde i řeka Stropnice. Štiptoň je také název katastrálního území o rozloze 5,83 km². V katastrálním území leží přírodní památka Sokolí hnízdo a bažantnice. Ve vsi se nachází prostá kaplička z konce 19. století.
Historie
První písemná zmínka o Štiptoni pochází z roku 1359,[3] kdy Vítek z Landštejna vesnici s jinými okolními sídly prodal Rožmberkům. Název byl odvozen nejspíš od slovesa štípati. Další zmínky pocházejí z let 1362 (Scypyn), 1379 (Sziptim) a 1390 (Sciptun). V roce 1379 byla Štiptoň již větší vesnicí, pracoval zde mlýn zrenovovaný roku 1860. Roku 1496 daroval Petr z Rožmberka zdejší dvůr novohradským měšťanům a zároveň jim povolil zbudování tří rybníků. Rybníky pak byly zbudovány a staly se prvními vodohospodářskými stavbami novohradské rybniční sítě, kterou později dokončili Josef Štěpánek Netolický a Jakub Krčín. V roce 1602 postoupili Novohradští dvůr zvaný Mauritzenhof (Maurizhof, Mořický) s rybníky rožmberskému vladaři Petru Vokovi z Rožmberka, roku 1623 ho hraběnka Marie Magdalena Buquoyová prodala Paulu Wittingauerovi von Preitenberg. Od roku 1637 byl opět v panských rukách, mezi lety 1680–1697 ho užíval měšťanský špitál, aby vzápětí opět patřil vrchnosti. Ves odváděla[kdy?] kromě jiných dávek vrchnosti na penězích patnáct kop a padesát grošů a čtyři denáry ročně. Štiptoň bývala sídlem rychtáře až do roku 1849. V letech 1938 až 1945 byla Štiptoň v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněna k nacistickému Německu.
V místě delší dobu pracovala cihelna a bydlel zde panský fišmistr (porybný).
Obyvatelstvo
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 526 | 502 | 516 | 537 | 463 | 413 | 379 | 217 | 231 | 125 | 60 | 31 | 24 | 42 | 72 |
Počet domů | 70 | 75 | 68 | 67 | 71 | 71 | 71 | 54 | 54 | 34 | 24 | 17 | 40 | 44 | 46 |
Obecní správa
Při sčítání lidu v letech 1850–1875 Štiptoň byla osadou obce Byňov v okrese Kaplice. V letech 1875–1960 byla samostatnou obcí, se kterým patřila nejprve do okresu Kaplice, ale v roce 1950 v okrese Trhové Sviny a od roku 1960 v okrese České Budějovice. Od 12. června 1960 je částí města Nové Hrady v okrese České Budějovice.[6]
Galerie
-
Bývalý štiptoňský mlýn (čp. 57)
Odkazy
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 194.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 567.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Štiptoň na Wikimedia Commons
- Štiptoň v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Osadní výbor Byňov, Jakule, Štiptoň
- Veřejná facebooková skupina Štiptoň – Novohradské hory