Žehušice
| Žehušice | |
|---|---|
 Empírový zámek v Žehušicích | |
 | |
| znak | |
| Lokalita | |
| Status | městys |
| Pověřená obec | Čáslav |
| Obec s rozšířenou působností | Čáslav (správní obvod) |
| Okres | Kutná Hora |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°58′10″ s. š., 15°24′27″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 901 (2025)[1] |
| Rozloha | 8,93 km²[2] |
| Nadmořská výška | 222 m n. m. |
| PSČ | 285 75 |
| Počet domů | 308 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa úřadu městyse | Hlavní 107 285 75 Žehušice obec@zehusice.cz |
| Starosta | Josef Hrubeš |
| Oficiální web: www | |
  Žehušice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 534650 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Žehušice (německy Schuschitz) jsou městys v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji. Leží osm kilometrů východně od města Kutná Hora. Žije v ní 901[1] obyvatel. Protéká tudy řeka Doubrava. Severně od Žehušic se do řeky Doubravy vlévá říčka Brslenka.
Historie
První písemná zmínka o Žehušicích pochází z roku 1352, kdy ji vlastnil Vítek ze Žehušic. On a jeho synové byli patrony prvního kostela, oni či jejich potomci postavili tvrz, která se připomíná k roku 1544 v majetku zemanů Žehušických z Nestajova. Václavovi Žehušickému byla tvrz za účast ve stavovském povstání roku 1547 zkonfiskována. Dále panství vlastnili páni z Donína a po nich Valdštejnové. Po smrti Ladislava z Valdštejna († 1645) získali obec Thun-Hohensteinové, kteří po roce 1661 zbudovali severně od tvrze zámek s francouzským parkem, proměněným v 19. století v anglický park a rozšířeným o oboru. V roce 1742 proběhla v blízkosti vesnice prusko-rakouská bitva u Chotusic. Roku 1913 Thun-Hohensteinové zámek prodali.[4] V městysi Žehušice (814 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, chudobinec) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[5] lékař, bednář, cukrář, 2 holiči, 3 hostince, instalace, kolář, 2 kominíci, kovář, 3 krejčí, malíř, mlýn, 3 obuvníci, obchod s ovocem a zeleninou, pekař, 4 pojišťovací jednatelství, pokrývač, porodní asistentka, provazník, 2 řezníci, 2 sedláři, 3 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Žehušice, 2 strojírny, trafika, 2 truhláři, velkostatek, zahradník, zámečník, zednický mistr, zubní ateliér.
Současnost
Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[6]
Přírodní poměry
Západně od vesnice se nachází drobné návrší Žehušická skalka a ještě dále na západ za ní leží přírodní památka Skalka u Žehušic. Rozsáhlé území na východním okraji vesnice zaujímá přírodní památka Žehušická obora, ve které se chová stádo bílých jelenů.
Obyvatelstvo
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 1 332 | 1 243 | 1 252 | 1 174 | 1 066 | 1 061 | 953 | 765 | 767 | 698 | 609 | 582 | 578 | 669 | 838 |
| Počet domů | 169 | 156 | 162 | 159 | 178 | 183 | 194 | 193 | 188 | 180 | 168 | 197 | 210 | 247 | 308 |
Správa městyse
Územněsprávní začlenění
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Kutná Hora, soudní okres Čáslav[9]
- 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Čáslav
- 1868 země česká, politický i soudní okres Čáslav
- 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Čáslav[10]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Čáslav[11]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Čáslav[12]
- 1949 Pardubický kraj, okres Čáslav[13]
- 1960 Středočeský kraj, okres Kutná Hora
- 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Čáslav
Části městyse
- Bojmany
- Žehušice
V letech 1964–1990 k městysi patřily i Horušice.[14]
Doprava
Dopravní síť
- Pozemní komunikace – Obcí prochází silnice II/338 silnice I/2 – Žehušice – Čáslav – Zbýšov.
- Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.
Veřejná doprava 2011
- Autobusová doprava – Z obce vedly v pracovních dnech autobusové spoje např. do těchto cílů: Chvaletice, Kutná Hora, Semtěš, Vrdy (dopravce Veolia Transport Východní Čechy). O víkendu byla obec bez dopravní obsluhy.
Pamětihodnosti
- Žehušický zámek s hospodářskými budovami a parkem - raně barokní stavbu navrhl pro Michaela Osvalda z Thun-Hohensteinu pravděpodobně architekt Francesco Caratti. Velké stavební úpravy v empírovém stylu provedl do roku 1826 Josef Matyáš Thun-Hohenstein.
- Žehušická tvrz s gotickou vstupní branou a dalšími architektonické prvky (přestavěna na dům čp. 18)
- Barokní kostel svatého Marka z roku 1760 s márnicí v maurském slohu
- Socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1830 na mostě přes Doubravku
- Kaple svatého Jiří
- Kaple svatého Mikuláše
Rodáci
- František Vydra (též Franciscus Wydra S. D., 1662–1740), misionář v Peru
- Jan Václav Stich (1746–1803), virtuos na lesní roh pod jménem Giovanni Punto
Další fotografie
-
Pošta -
Domky ve středu městečka -
.jpg)
Památný strom Lípa v Žehušicích -
.jpg)
Pamětní deska na rodném domě J. V. Sticha
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Tomáš Šimek. Svazek VI. Východní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1989. 726 s. S. 568–570.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1941-1942. (česky a německy)
- ↑ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 163.
Literatura
- Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Tomáš Šimek. Svazek VI. Východní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1989. 726 s. S. 568–571.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Žehušice na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Žehušice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Žehušice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
