Železniční doprava v Albánii

Československá lokomotiva T 669 na albánské trati

Železniční doprava v Albánii patří k nejmladším železnicím v Evropě. Její páteř tvoří trať na jaderském pobřeží s jedinou delší odbočkou procházející náročným horským terénem z Drače (Durrës) do Pogradece. Albánská železniční síť (mimo dnes[kdy?] nefungující úzkokolejky) je dlouhá 447 km a je zcela bez elektrizace. Maximální dosahovaná rychlost se na většině tratí pohybuje mezi 35 a 50 km v hodině.

Historie sítě

Albánská železniční síť se začala budovat v roce 1917. Nicméně v meziválečném období se jednalo jen o železnici úzkorozchodnou určenou především pro přepravu vytěžených surovin do přístavu Vlorë. Teprve v roce 1947 byl otevřen první úsek trati s normálním rozchodem kolejí a byla zahájena přeprava osob. Rozvoj železniční sítě v Albánii pokračoval až do 80. let.

V roce 1984 byla dobudována spojka do Černé Hory a Albánie se tak napojila na evropskou železniční síť. Toto železniční spojení nejvíce utrpělo vandalizmem za nepokojů v letech 1991 a 1997. Mezi lety 1991 a 1996 byla proto trať do Černé Hory uzavřena. Znovu byla uzavřena od roku 1997. Provoz nákladní dopravy byl obnoven v březnu 2003. Od roku 2012 je však uzavřena kvůli technickému stavu infrastruktury.

Aktuální provoz

Podle jízdních řádů z oficiálního webu hekurudha.al jezdily v červenci 2025 pravidelné osobní vlaky pouze v úseku z Durrës (provizorní stanice Plazh, hlavní nádraží je v rekonstrukci, stejně jako trať do Tirany) do Peqinu (4x týdně, v pátek, v sobotu, v neděli a pondělí), od března do června jezdil také každé úterý vlak Skhodër - Gjormë.

Trať Durrës - Tiranë je momentálně[kdy?] v rekonstrukci (jejíž součástí je i elektrizace a výstavba nového terminálu na okraji Tirany) a podle aktuálních[kdy?] odhadů má být otevřena na podzim roku 2026.

V rekonstrukci je také úsek mezi Rrogozhinë (na trati Durrës - Elbasan - Pogradec) a Fierem, který je nutný pro plánované obnovení osobní dopravy až do konečné stanice Vlorë. Úsek Fier - Vlorë byl modernizován už v roce 2018 a jezdí na něm nákladní vlaky dopravce Albrail.

Vozový park

Od počátku se albánská železnice potýkala s nedostatkem vozidel. První parní lokomotivy získala darem ze SSSR, další vozidla pak z větší části barterovým obchodem. Tak se dnes[kdy?] v Albánii můžeme v provozu setkat z osobními vagony z Číny. Československo, jakožto významný zahraniční obchodní partner Albánie, dodalo 72 dieselových lokomotiv ČKD, nejvíce (62 kusů) typu T 669.1 (zbylé jsou ve službě dodnes[kdy?]). V dnešní době[kdy?] obměna vozového parku probíhá především nákupem vyřazených vozidel od francouzských, italských, německých či rakouských železnic.

Odkazy

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.