Železniční trať Mala Krsna – Vražogrnac

Železniční trať Mala Krsna – Vražogrnac (srbsky Железничка пруга Мала Крсна-Вражогрнац) je železniční trať ve východním Srbsku, překonávající tzv. Srbské Karpaty. Evidována je pod číslem 214.

Trať vede ze stanice Mala Krsna širokým údolím a rovinatou krajinou okolo řeky Velká Morava. Prochází městem Požarevac a poté překonává řeku Mlava. Za vesnicí Sirakovo začíná pozvolně stoupat; poté opět klesá a překonává údolí řeky Pek. Za vesnicí Lješnica vstupuje do užšího údolí uvedeného vodního toku. Až po vesnici Jasikovo se víceméně údolí řeky drží, poté stoupá a pokračuje směrem na jihovýchod, kde se nachází řada tunelů i mostů (např. Kriveljský most). Město Majdanpek obchází, ale svoji stanici má, byť v údolí řeky Veliki Pek. Poté vede do města Bor. Odtud opět klesá údolím Borské řeky až na samý východní konec Srbska, kde je ve stanici Vražogrnac napojena na Timockou dráhu.

V roce 1924 byla vybudována první část trati z Malé Krsny, kudy prochází hlavní trať z Bělehradu do Niše, do Požarevace.

Po dokončení úseku z Malé Krsny do Požarevace byla otázka výstavby trati náročným a dlouhým horským terénem. Na meziválečné královské mapě jugoslávských železnic byl předvídán vznik této trati, končit však neměla ve stanici Vražogrnac, ale v přístavu u obce Prahovo (stanice Prahovo pristanište). Cílem rozšíření tohoto úseku bylo hlavně zajistit napojení města Majdanpek a potenciálu dopravy surovin z místních dolů do celé tehdejší země. Pracovně se jí říkalo železnice 45. rovnoběžky.^[1] Do té doby bylo nezbytné veškerou nákladní dopravu realizovat buď přes Dunaj nebo až přes vzdálené město Niš na jihu země. Úsek do města Kučevo byl dokončen v roce 1927 a později zbytek trati.^[2] Dokončeno bylo vše do druhé světové války.