Železniční trať Plzeň – České Budějovice
Plzeň – České Budějovice | |
---|---|
![]() Plzeň hl.n. | |
Stát | ![]() |
Číslo | 190, 191 |
Provozovatel dráhy | Správa železnic |
Technické informace | |
Délka | 136 km |
Rozchod koleje | 1435 mm (normální) |
Traťová třída | D3 |
Napájecí soustava | 25 kV/50 Hz |
Maximální rychlost | 100 km/h[1] |
Mapa trati | |
Externí odkazy | |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
![]() | |
Průběh trati | |
Legenda | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Železniční trať Plzeň – České Budějovice (v jízdním řádu pro cestující označená v úseku Plzeň–Strakonice číslem 191, v úseku Strakonice – České Budějovice číslem 190) je železniční trať, která vede z Plzně do Českých Budějovic přes Starý Plzenec, Nezvěstice, Nepomuk, Pačejov, Horažďovice předměstí, Strakonice, Ražice, Protivín, Číčenice a Dívčice. Jde o částečně dvoukolejnou elektrizovanou celostátní trať.
Železniční most u Bavorovic je kulturní památkou.
Historie
Provoz na trati byl zahájen v roce 1868. Elektrizace trati proběhla v roce 1962 z Plzně do Blovic, v roce 1963 do Horažďovic předměstí, v roce 1966 do Strakonic a v roce 1968 byl elektrizován zbytek tratě. V druhé polovině 60. let byla rovněž přeložena trať u Českých Budějovic a nově zaústěna do pražské tratě u Nemanic, přičemž původní trať od Bavorovic mezi Vrbenskými rybníky byla opuštěna. Most přes Vltavu u Voříškova dvora byl snesen a u Bavorovic na nově trasované trati byl vybudován nový most u Bavorovic[2][3]
Ve stanici Horažďovice předměstí došlo 4. srpna 2015 k železniční nehodě, kdy se při srážce dvou rychlíků zranilo asi 50 cestujících.[4]
V červnu 2021 byla dokončena dva roky trvající modernizace stanice Pačejov s náklady 1,3 miliardy korun.[5] V říjnu 2023 byla dokončena poslední část modernizace železničního uzlu Plzeň, v rámci které byla na této trati postavena zastávka Plzeň-Slovany a traťová rychlost na území Plzně zvýšena na 100 km/h, po zavedení výhradního provozu ETCS bude zvýšena na 120 km/h.[6]
Budoucnost
V letech 2027-2030 je v plánu modernizace trati v úseku Plzeň – Horažďovice předměstí. Celý tento úsek bude dvojkolejný a maximální rychlost bude až 160 km/h. V letech 2033-2035 bude modernizován úsek Horažďovice předm. – Protivín. Traťová rychlost bude zvýšena až na 200 km/h, úsek Horažďovice – Strakonice však zůstane jednokolejný pouze s drobnými přeložkami trati. V letech 2030-2033 je v plánu také modernizace posledního úseku do Českých Budějovic spolu s traťovým úsekem Protivín – Písek město, kde je v plánu zdvojkolejnění a dílčí přeložky za účelem zvýšení rychlosti až na 200 km/h.[7][8]
Stanice a zastávky
-
-
Plzeň-Slovany
-
-
-
-
-
-
Srby
-
-
Pačejov (stav před rekonstrukcí
-
Velký Bor
-
-
-
-
-
Modlešovice
-
-
Sudoměř u Písku
-
-
-
Protivín zastávka
-
-
Záblatíčko
-
-
Zbudov
-
-
-
České Budějovice severní zastávka
-
Navazující tratě
Plzeň hlavní nádraží
- Železniční trať Plzeň–Žatec
- Železniční trať Praha–Plzeň
- Železniční trať Plzeň – Železná Ruda-Alžbětín
- Železniční trať Plzeň–Cheb
- Železniční trať Plzeň – Furth im Wald
Nezvěstice
Nepomuk
Horažďovice předměstí
Strakonice
Ražice
Protivín
Číčenice
Dívčice
České Budějovice
- Železniční trať České Budějovice – Černý Kříž
- Železniční trať České Budějovice – Summerau
- Železniční trať České Budějovice – Gmünd
- Železniční trať Praha – České Budějovice
Odkazy
Reference
- ↑ TTP 709B - Tabulka 6. [s.l.]: Správa železnic, 2023-12-10.
- ↑ WAGULA, Hubert; FEDOROWICZ, Slawomir. 706 (Wien Franz-Josefs-Bahnhof -) České Velenice st. hr. [AT/CZ] - Cheb. Atlas Drah Polska, Česka a Slovenska [online]. [cit. 2023-10-17]. Dostupné online. ISSN 2391-4793.
- ↑ SCHINKO, Jan. Vlaky z Budějovic jely dřív do Lince než do Prahy. Českobudějovický deník.cz [online]. 2009-03-21 [cit. 2024-10-25]. Dostupné online.
- ↑ PETŘÍKOVÁ, Petra. Na Klatovsku se srazily rychlíky, vážnější zranění má sedm lidí. iDNES.cz [online]. 2015-08-04 [cit. 2015-08-04]. Dostupné online.
- ↑ ŠINDELÁŘ, Jan. Miliardová modernizace stanice Pačejov je u konce, podchod zdobí dětské kresby. Zdopravy.cz [online]. 2021-06-02 [cit. 2023-05-08]. Dostupné online.
- ↑ ŠINDELÁŘ, Jan. Na novém úseku tratě v Plzni skončila pomalá jízda, rychlost se zvedla na 100 km/h. Zdopravy.cz [online]. AvizerZ, 2022-10-15. Dostupné online.
- ↑ Interaktivní mapa Správy železnic. mapy.spravazeleznic.cz [online]. [cit. 2023-10-15]. Dostupné online.
- ↑ ŠINDELÁŘ, Jan. Jihozápadní koridor bude pro rychlost 200 km/h. Elektrizace pokročí do Písku a Vodňan [online]. 2025-04-27 [cit. 2025-04-27]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu železniční trať Plzeň – České Budějovice na Wikimedia Commons
- [1] na ZelPage.cz
- [2] Historie železničních tratí