Želiezovce
| Želiezovce maďarsky Zselíz | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°2′55″ s. š., 18°39′37″ v. d. |
| Nadmořská výška | 139 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC +1 |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Nitranský |
| Okres | Levice |
| Tradiční region | Tekov |
  Želiezovce | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 56,52 km²[1] |
| Počet obyvatel | 6 558 (2024)[2] |
| Hustota zalidnění | 116 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | město |
| Primátor | Ing. Ondrej Juhász |
| Oficiální web | www |
| mesto | |
| Adresa obecního úřadu | Mestský úrad Želiezovce SNP 2 937 01 Želiezovce |
| Telefonní předvolba | 036 |
| PSČ | 937 01 |
| Označení vozidel (do r. 2022) | LV |
| NUTS | 502987 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Želiezovce (maďarsky Zselíz, zřídka německy Zelis) jsou město v okrese Levice na jižním Slovensku v Nitranském kraji. Město je součástí euroregiónu Ister Granum.[3]
Poloha
Město leží na řece Hron, nedaleko státních hranic s Maďarskem. Nachází se cca 30 km od Levic a cca 30 km od Štúrova.
Historie
První písemná zmínka o městě pochází z roku 1274. Do uzavření Trianonské smlouvy byla obec součástí Uherska, poté byla součástí Československa. V letech 1938 až 1945 byla (na základě první vídeňské arbitráže) součástí Maďarského království.
Počátkem 50. let 20. století byl v Želiezovcích vybudován nápravně-pracovní tábor, kde byly vězněny ženy, odsouzené mj. za protistátní trestné činy.[4] Vězněna zde byla např. Dagmar Šimková, která místní otřesné podmínky popsala ve své knize Byly jsme tam taky.[5]
Pamětihodnosti
- kaštel Želiezovce – v letech 1818 a 1824 zde pobýval rakouský hudební skladatel Franz Schubert, narodil se zde vídeňský hoteliér Eduard Sacher.[6]
- kostel sv. Jakuba staršího – jednolodní gotická stavba s polygonálně ukončeným presbytářem a malou střešní věží, z období kolem roku 1332. Byl upraven v 15. století. Dále byl upravován v roce 1884 a v roce 1954 ( po poškození věže během druhé světové války). V interiéru se dochovaly gotické nástěnné malby z období kolem roku 1390 a kamenná gotická křtitelnice. Jako oltářní menza je sekundárně umístěn římský sarkofág ze 2. století. Věž s modernistickým tvaroslovím s pravoúhlými rezonančními otvory a terčíkem je ukončena stanovou střechou.[7]
- Hrobka Esterházyů – neogotická stavba z roku 1790 na polygonálním půdorysu. Přestavěna byla ve druhé polovině 19. století. Fasády jsou členěny opěrnými pilíři s pultovými střechami, okna mají neogotická ostění. Vstup je řešen jako krytá předsíň s lomeným obloukem.[8]
Doprava
Želiezovce leží na železniční trati Štúrovo–Levice a na silnici I/76.
Školy
Základní školy
- Základní škola s vyučovacím jazykem slovenským
- Základní škola s vyučovacím jazykem maďarským
Střední školy – Gymnázia
- Gymnázium s vyučovacím jazykem slovenským
- Gymnázium J. A. Komenského s vyučovacím jazykem maďarským Želiezovce
Mateřské školy
- Mateřská škola, SNP 9
- Mateřská škola s vyučovacím jazykem maďarským, SNP 9
- Mateřská škola, SNP 93
- Základní umělecká škola Franza Schuberta
- Spojená škola, Úzka 4, Želiezovce
Obyvatelstvo
V roce 1921 zde žilo 2681 obyvatel, z toho 262 Čechoslováků, 63 Němců, 2316 Maďarů a 6 Židů.[9]
Podle sčítání obyvatel v roce 2011 měli Želiezovce 7 186 občanů.
Národnost trvale bydlícího obyvatelstva:
- slovenská 3 550 (49,40 %)
- maďarská 3 501 (48,72 %)
- česká 23 (0,32 %)
- romská 21 (0,29 %)
- ukrajinská 4 (0,06 %)
- jiná 2 (0,03 %)
- rusínská 1 (0,01 %)
- nezjištěno 76 (1,06 %)
Podle sčítání obyvatel v roce 2021 měli Želiezovce 6 756 občanů.
Národnost trvale bydlícího obyvatelstva:
- slovenská 3 370 (49,9 %)
- maďarská 2 815 (41,7 %)
- česká 27 (0,4 %)
- čínská 6 (0,1 %)
- romská 5 (0,1 %)
- ukrajinská 5 (0,1 %)
- nezjištěno 512 (7,6 %)
Partnerská města
Barcs, Maďarsko (od roku 1999)[10]- Makó, Maďarsko (od roku 1996)[10]
Miercurea Ciuc, Rumunsko (od roku 1991)[10]- Trstená, Slovensko
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Želiezovce na slovenské Wikipedii.
- ↑ Hustota obyvateľstva - obce [om7014rr] : Rozloha (Štvorcový meter). Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky. 31. března 2025. Dostupné online. [cit. 2025-04-24].
- ↑ Počet obyvateľov podľa pohlavia - obce (ročne) [om7101rr]. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky. 31. března 2025. Dostupné online. [cit. 2025-04-24].
- ↑ Želiezovce (Zselíz) [online]. [cit. 2022-10-09]. Dostupné online. (maďarsky)
- ↑ Ústav na výkon trestu odňatia slobody, Želiezovce. www.zvjs.sk [online]. Zbor väzenskej a justičnej stráže [cit. 2022-04-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-04-15. (slovensky)
- ↑ ŠIMKOVÁ, Dagmar. Byly jsme tam taky. Praha: Nakladatelství Monika Le Fay, 2015. ISBN 978-80-905589-1-5.
- ↑ CZEIKE, Felix. Historisches Lexikon Wien : in 5 Bänden. Wien: Kremayr & Scheriau 5 volumes s. ISBN 3-218-00543-4, ISBN 978-3-218-00543-2. OCLC 27458914
- ↑ Szent Jakab római katolikus templom, [online]. [cit. 2022-10-09]. Dostupné online. (maďarsky)
- ↑ Eszterházy Kripta [online]. [cit. 2022-10-09]. Dostupné online. (maďarsky)
- ↑ Chytilův místopis Československé republiky. Praha: [s.n.], 1930. Dostupné online. S. 1476.
- ↑ a b c Partnerské mestá - Oficiální stránky mesta Želiezovce. www.zeliezovce.sk [online]. Mestský úrad Želiezovce [cit. 2022-04-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-31. (slovensky)
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Želiezovce na Wikimedia Commons
