Židé v Prostějově

Židovská menšina v Prostějově patřila mezi největší židovské komunity v českých zemích. Židé žili v Prostějově od 15. století, velká většina z nich zahynula v době holocaustu. Ti, kteří se po válce vrátili, emigrovali v roce 1948 do nově vznikého státu Izrael.^[1] Díky velké židovské menšině se Prostějovu přezdívalo Hanácký Jeruzalém.

Prostějovskou židovskou obec založili židé vyhnaní z Olomouce v druhé polovině 15. století. Na konci 18. století tvořili Židé asi 30% celkového počtu obyvatel Prostějova a židovská obec byla druhou nejpočetnější na Moravě, po jihomoravském Mikulově.^[2] a třetí nejpočetnější v ćeských zemích.^[3] Díky ní se Prostějovu začalo přezdívat Hanácký Jeruzalém.^[4]

Nejstarší židovský hřbitov je datován do 15. století a nejstarší náhrobní kámen do roku 1654. Během třicetileté války (1618–1648) se populace židovské obce snížila z 600 členů na 500. První synagoga byla postavena roku 1676 a druhá "Nová synagoga" 1836. Německá židovská škola byla založena v roce 1782. V roce 1713 ve městě žilo 1398 židů.

Prostějovští židé hráli významnou roli v moravském textilním průmyslu. V roce 1801 založil Veith Ehrenstamm továrnu na kašmír, tímto se z něj stal první židovský majitel továrny na výrobu sukna. Nejznámější z židovských továren byla vůbec první konfekce Mayera a Isaka Jaquese Mandla, která zahajovala tovární výrobu již v roce 1858. Z dalších podnikatelů byli významní konfekcionáři: Berger, Pollak, bratři Grünwaldové, Seliger a Ruhdorfer, Weiss a další. Největším židovským továrníkem v konfekci se stal od dvacátých let 20. století Gustav Sborowitz, který jako první ve městě zavedl pásovou výrobu.

V Prostějově sídlila i židovská náboženská obec, která se roku 1884 oddělila od židovské politické obce. Židé měli již v roce 1522 svou školu, v 19. století posílali své děti převážně do německých škol.^[5] Od roku 1897 byl Prostějov sídlem Svazu rabínů Moravy a Slezska.

Prostějovští Židé pracovali kulturně v desítkách různých spolků, převážně německých: Židovský dobročinný spolek Chevra Kadischa, Dobročinný spolek paní a dívek, Spolek sionistů, Krejcarový spolek podpoře židovských chudých, Židovský národní spolek, Židovský tělocvičný spolek, Feriální klub židovských studujících vysokých škol Giskalah a Místní skupina rakouského svazu židovských obchodních pomocníků. V roce 1914 vlastnili židé 160 domů mimo ghetto. Nejvíce (sedm z nich) vlastnil Zikmund Wolf. Po roce 1918 se židé sdružovali ve spolcích: Židovská mládež, Židovská tělovýchova, Židovská sociální péče a populární ŽSK Makkabi s fotbalovým hřištěm u Hloučely. Za první republiky stáli v čele židovské náboženské obce rabín dr. Leopold Goldschmied a dr. Schön. V městském zastupitelstvu byli roku 1923 zastoupeni tři Židé.

V noci ze 14. na 15. června 1939 se pokusilo několik fašistů zapálit synagogu. Aby se zabránilo podobným pokusům, byla budova dána do správy města Prostějova. V červnu a červenci roku 1942 bylo z Prostějova transportováno přes 1600 židů.^[1] Transporty směřovaly do Terezína, odkud pak převážně byly posílány do likvidačního tábora v Osvětimi. V Osvětimi zahynulo přes půl druhého tisíce prostějovských židů. Památku obětí rasové perzekuce dodnes připomíná 1370 jmen vytesaných na žulové desce v obřadní síni židovského hřbitova. ^[6]

Židé tvořily významnou komunitu v Prostějově přibližně 500 let. Během druhé světové války a po vzniku státu Izrael, židovská komunita v Prostějově prakticky vymizela. Po její přítomnosti však zůstalo mnoho připomínek – významných staveb, bývalé synagogy, části zachovalého židovského vnitřího města, židovský hřbitov apod. Připomínání židovské minulosti Prostějova se od roku 2017 věnuje spolek Hanácký Jeruzalém.^[4][7][8] Jeho dlouhodobým cílem je přispět k posílení významu Prostějova jako města s bohatou duchovní a kulturní tradicí.^[9]

Spolek Hanácký Jeruzalém spolupracuje s magistrátem města Prostějova a Muzeem Prostějovska. V roce 2020 s nimi zpracoval prohlídkovou trasu po významných částech dochovaných židovských památek s názvem Prostějov židovský.^[10][11] Ta zájemce provede někdejší severní částí židovského ghetta v ulici Školní, objektem Špalíček^[12] – zachovalými a zrekonstruovanými židovskými domy v centru města, novou synagogou a původní empírovou synagogou v Demelově ulici. Dále mohou návštěvníci vidět bývalou budovu rabinátu, bustu významného rodáka, filosofa a zakladatele moderní fenomenologie Edmunda Husserla dívající se do míst, kde stával jeho rodný dům. Dále zachovalou jižní částí ghetta, bývalý nadační dům podnikatele v textilním průmyslu Veitha Ehrenstamma^[13][14] nebo rodného domu Gideona Brechera, významného židovského duchovního, lékaře a spisovatele. Trasa může končit na starém nebo novém židovském hřbitově. Starý židovský hřbitov je lokalizován v širším centrum města a dnes jej připomíná informační panel a replika náhrobku významného rabína Horowitze.^[15] V případě individuální prohlídky je od roku 2023 možná i virtuální asistence mobilní aplikace.^[16]

Spolek Hanácký Jeruzalém se dále angažuje v pokládání kamenů zmizelých^[17][18] nebo přednáškové činnosti.^[19][20]

• Meir Eisenstadt, rabín
• Menachem Mendl Krochmal, rabín a talmudista
• Maharal, rabín Lów
• Geršon Aškenazi, rabín a talmudista
• Juda Lejb Prossnitz, sabatiánský mystik
• Cvi Jehošua ha-Levi Horowitz, rabín
• Jonathan Eybeshutz, rabín
• Nehemias Trebitsch, rabín
• Veith Ehrenstamm, podnikatel, jeden ze zakladatelů textilního průmyslu v Prostějově
• Gideon Brecher, lékař a spisovatel
• Adolf Brecher, lékař, spisovatel, básník a překladatel
• Menachem Katz Prustitz, rabín
• Moritz Steinschneider, bibliograf a orientalista
• Max Fleischer, architekt
• Ignaz Brüll, hudební skladatel
• Nathan Porges, rabín, vysokoškolský pedagog
• Edmund Husserl, filozof, zakladatel fenomenologie
• Max Zweig, dramatik
• Bernhard Heilig, historik a ekonom
• Maud Michal Beerová, autorka a sionistka

• Z Prostějova pocházeli rodiče kanadského polyglota a učitele jazyků Steve Kaufmanna, narozeného 8. října 1945 ve Švédsku. Jeho syn Eric Peter Kaufmann je profesorem politologie a politické a náboženské demografie na Birkbeck College Londýnské univerzity. Mezi nejznámější díla Erica Kaufmanna patří Rise and Fall of Anglo-America (2004), Shall the Religious Inherit the Earth? Demography and Politics in the Twenty-First Century (2010) a Whiteshift: Populism, Immigration and the Future of White Majorities (2018).

• 
  Stará synagoga
• 
  Nová synagoga, v současnosti kostel Československé církve husitské

• DOKOUPILOVÁ, Marie: Literatura a prameny k dějinám židovské obce v Prostějově. Židé a Morava, 1995, s. 80–85.
• DOKOUPILOVÁ, Marie: Místa pohřbívání Židů v Prostějově do počátku 19. století. Židé a Morava, 2000, s. 74–78.
• DOKOUPILOVÁ, Marie: Seznam literatury k dějinám Židů v Prostějově. Zpravodaj Muzea Prostějovska, 2005, s. 97–112.
• GOLD, Hugo (ed.): Gedenkbuch der untergegangenen Judengemeinden Mährens. Tel Aviv 1974, s. 103–105.
• GOLDSCHMIED, Leopold: Geschichte der Juden in Proßnitz. In: GOLD, Hugo (ed.): Die Juden und Judengemeinden Mährens in Vergangenheit und Gegenwart. Brünn 1929, s. 491–504.
• HEILIG, Bernhard: Urkundliches zur wirtschaftsgeschichte der Juden in Prossnitz. Brünn 1929.
• JANOUŠEK, Vojtěch: Likvidace prostějovských židů po roce 1939. Zpravodaj Muzea Prostějovska, 1991, č. 2, s. 22–27.
• KLENOVSKÝ, Jaroslav: Židovské město v Prostějově. Prostějov 1997.
• KREJČOVÁ, Edita: K některým problémům postavení Židů za první republiky. Židovská kultura a školství v Prostějově a jeho okolí. Bakalářská práce na Univerzitě Palackého. Olomouc 2010. Dostupné online.
• MAIMANN, Samuel: Das mährische Jerusalem: seine jüdische Bewegung einst und heute. Prostějov 1937.
• ONDROVÁ, Barbora: Podnikání v prostějovské židovské obci. Bakalářská práce na Univerzitě Palackého. Olomouc 2013. Dostupné online.
• PETERKA, Miroslav: Prostějovské ghetto, jeho vzestup – soumrak – zánik. Židé a Morava. 1995, s. 67–79.
• POLEDNÍČEK, Radek: Vliv židovské minority na socioekonomický rozvoj na Moravě: případová studie Prostějova. Diplomová práce na Univerzitě Palackého. Olomouc 2013. Dostupné online.
• WACHSTEIN, Bernhard: Notizen zur Geschichte der Juden in Prossnitz. Frankfurt a. M. 1924.

• Židovský hřbitov v Prostějově
• Synagoga Bet ha-midraš
• Nová synagoga (v současnosti Husův sbor)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Židé v Prostějově na Wikimedia Commons
• Holocaust v Prostějově. Statutární město Prostějov.
• Prossnitz Jewish Encyclopedia.
• Prostějov The YIVO Encyclopedia of Jews in Eastern Europe.