Žirafa severní

Jak číst taxoboxŽirafa severní
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
zranitelný
zranitelný[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídasavci (Mammalia)
Podtřídaživorodí (Theria)
Řádsudokopytníci (Artiodactyla)
Čeleďžirafovití (Giraffidae)
Rodžirafa (Giraffa)
Druh (Giraffa camelopardalis)
Binomické jméno
Giraffa camelopardalis
Linnaeus; 1758
Mapa rozšíření tří poddruhů žirafy severní (zeleně) i ostatích druhů a poddruhů žiraf
Mapa rozšíření tří poddruhů žirafy severní (zeleně) i ostatích druhů a poddruhů žiraf
Mapa rozšíření tří poddruhů žirafy severní (zeleně) i ostatích druhů a poddruhů žiraf
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žirafa severní (lat. Giraffa camelopardalis) je druhem žirafy. Podle nových fylogenetických studií zahrnuje pouze tři z recentních poddruhů žiraf, zatímco ostatní byly vyčleněny do samostatných druhů – žirafa jižní (G. giraffa), žirafa masajská (G. tippelskirchi) a žirafa síťovaná (G. reticulata).[2][3] Taxonomie Mezinárodního svazu ochrany přírody zatím ponechává klasifikaci z r. 2016 s širším vymezením druhu; žirafa severní je podle ní jediným druhem rodu žirafa a má osm poddruhů.[4][pozn. 1]

V minulosti byla žirafa severní rozšířena od Senegalu na západě po Egypt na severu. V současnosti je její areál rozdrobený mezi Nigerem a Keňou v pásmu savan.

Popis

Tři typické výčnělky (dva růžky a hrbol) na lebce jsou pokryté kůží. Samci žiraf severních měří 4,8 až 5,5 metru, samice 4 až 4,5 metru, krk a nohy z toho činí zhruba 4 metry (přesto má žirafa pouze sedm krčních obratlů, stejně jako většina ostatních savců, včetně člověka; jednotlivé obratle žirafy jsou dlouhé přes 30 centimetrů). Nejvyšší žirafa je doložena z roku 1934 z Keni, kde byl zastřelen samec s výškou 5,87 metru. Žirafy obývají zvláště suché savany, kde naleznou dost keřů a skupin stromů, jejichž listím a výhonky se nejčastěji živí. Krmí se průběžně po celý den, během nějž přijmou 30–40 kilogramů potravy. Jejich jazyk měří půl metru a dokážou jím omotat větev a přitáhnout si ji blíž. Hřebenovitými zuby a tuhými pysky pak z takto přitažené větve strhnou listí. Zajímavé je, že jim přitom nevadí ani velké trny, protože jsou schopny je obalit hustými slinami a při spolknutí se tak neporaní. Žirafy jsou zvířaty stádními, samci spolu bojují o samice i o vůdčí roli ve stádu, a to za pomoci růžků, případně se přetlačují krkem. Nejnebezpečnější zbraň – své kopyto – však užívají takřka výhradně k obraně vůči jiným druhům, zvláště šelmám. Ty považují dospělou žirafu za natolik nebezpečného tvora, že si netroufají ho lovit. Někdy ale uloví mládě. Samice nosí plod 14 měsíců a porodí vždy jediné mládě, které hned po narození dosahuje výšky 140–190 cm. Zajímavostí je, že žirafa rodí vestoje, takže mládě padá z dělohy z výšky asi dva metry. Již půl hodiny po narození chodí. Mateřské mléko saje 6–9 měsíců. Plození jsou schopny žirafy ve 3–4 letech. Dospělá žirafa si skoro nikdy nelehá a spí vestoje.[6]

Navzdory některým neoficiálním tvrzením se tito sudokopytníci patrně nedokážou pohybovat rychlostí přes 60 km/h. Přímá pozorování a počítačové modely ukázaly, že maximální rychlost těchto velkých savců činí asi 11 m/s (39,6 km/h).[7]

Poddruhy

V rámci druhu žirafa severní (v novém pojetí, respektovaném mnohými taxonomickými systémy[8][9][10]) jsou k roku 2025 popsány 4 poddruhy, poslední z nich pravděpodobně recentně vyhynulý:[2][3][11]

  • Žirafa núbijská (G. c. camelopardalis)
  • Žirafa kordofanská (G. c. antiquorum)
  • Žirafa západoafrická (G. c. peralta)
  • Giraffa camelopardalis senegalensis († ?)

Starší klasifikace dle IUCN s širším vymezením druhu uvádí 8 poddruhů:[4]

  • Giraffa camelopardalis antiquorum
  • Giraffa camelopardalis camelopardalis
  • Giraffa camelopardalis peralta
  • Giraffa camelopardalis rothschildi (nově uznávaný pouze jako ekotyp poddruhu G. c. camelopardalis[2]), a navíc též
  • Giraffa camelopardalis angolensis (nově Giraffa giraffa angolensis[2][3], poddruh žirafy jižní)
  • Giraffa camelopardalis reticulata (nově považovaný za samostatný druh Giraffa reticulata[2][3], žirafa síťovaná)
  • Giraffa camelopardalis thornicrofti (nově Giraffa tippelskirchi thornicrofti[2][3], poddruh žirafy masajské)
  • Giraffa camelopardalis tippelskirchi (nově Giraffa tippelskirchi tippelskirchi[2][3], poddruh žirafy masajské)

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ IUCN uvádí, že postupně shromažďované informace indikují, že překvalifikace může být na pořadu, ale podle vnitřního konsensu IUCN je předběžné měnit taxonomický status quo.[4] Poté, co byla existence 4 samostatných druhů podpořena studiem lebek i morfologicky, zaznívá i kritika na stávající neochotu IUCN k jejich uznání, protože stupeň ohrožení jednotlivých nově definovaných druhů je po jejich vyčlenění vyšší (vzhledem k nižším populacím).[5]

Reference

  1. ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
  2. ↑ a b c d e f g FENNESSY, Julian; BIDON, Tobias; REUSS, Friederike. Multi-locus Analyses Reveal Four Giraffe Species Instead of One. Current Biology. 2016-09-26, roč. 26, čís. 18, s. 2543–2549. PMID: 27618261. Dostupné online [cit. 2025-06-09]. ISSN 0960-9822. doi:10.1016/j.cub.2016.07.036. PMID 27618261. (anglicky) 
  3. ↑ a b c d e f COIMBRA, Raphael T. F.; WINTER, Sven; KUMAR, Vikas. Whole-genome analysis of giraffe supports four distinct species. Current Biology. 2021-07-12, roč. 31, čís. 13, s. 2929–2938.e5. PMID: 33957077. Dostupné online [cit. 2025-06-09]. ISSN 0960-9822. doi:10.1016/j.cub.2021.04.033. PMID 33957077. (anglicky) 
  4. ↑ a b c International Union for Conservation of Nature and Natural Resources. The IUCN Red List of Threatened Species [online]. 2016-07-09 [cit. 2025-06-10]. Kapitola Giraffa camelopardalis: Taxonomy. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ KARGOPOULOS, Nikolaos; FENNESSY, Julian. We studied more than 500 giraffe skulls from all over Africa, and confirmed there are 4 distinct species. Phys.Org [online]. 2025-01-30 [cit. 2025-02-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ ZÍCHA, Ondřej. žirafa severní - Giraffa camelopardalis. www.biolib.cz [online]. [cit. 2020-07-16]. Dostupné online. 
  7. ↑ SOCHA, Vladimír. Jak rychlý je ve skutečnosti slon. OSEL.cz [online]. 17. června 2021. Dostupné online.  (česky)
  8. ↑ Giraffa camelopardalis (Linnaeus, 1758) [online]. Integrated Taxonomic Information System (ITIS) [cit. 2025-06-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ Schoch C. L., et al. Taxonomy Browser. Giraffa camelopardalis (giraffe) [online]. National Center for Biotechnology Information (NCBI) [cit. 2025-06-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ Encyclopedia of Life (EOL). Giraffe. Giraffa camelopardalis (Linnaeus 1758) [online]. National Museum of Natural History; Smithsonian Institution [cit. 2025-06-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ PETZOLD, Alice; MAGNANT, Anne-Sophie; EDDERAI, David; CHARDONNET, Bertrand; RIGOULET, Jacques; SAINT-JALME, Michel; HASSANIN, Alexandre. First insights into past biodiversity of giraffes based on mitochondrial sequences from museum specimens. S. 24. European Journal of Taxonomy [online]. 2020-08-18 [cit. 2025-06-02]. Čís. 703, s. 24. Dostupné online. ISSN 2118-9773. doi:10.5852/ejt.2020.703. (anglicky) 

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu žirafa na Wikimedia Commons
This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.