Žleby

Žleby
Zámecké náměstí ve Žlebech
Zámecké náměstí ve Žlebech
Znak obce ŽlebyVlajka obce Žleby
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecČáslav
Obec s rozšířenou působnostíČáslav
(správní obvod)
OkresKutná Hora
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°53′23″ s. š., 15°29′19″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 429 (2025)[1]
Rozloha14,62 km²[2]
Nadmořská výška243 m n. m.
PSČ285 61, 286 01
Počet domů571 (2021)[3]
Počet částí obce4
Počet k. ú.2
Počet ZSJ4
Kontakt
Adresa obecního úřaduZámecké náměstí 67
285 61 Žleby
podatelna@ouzleby.cz
StarostkaLudmila Záklasníková
Oficiální web: www.ouzleby.cz
Žleby
Žleby
Další údaje
Kód obce534668
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žleby (německy Schleb) jsou obec v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji. Leží asi osmnáct kilometrů jihovýchodně od Kutné Hory a sedm kilometrů východně od města Čáslav. Žije v ní přibližně 1 400[1] obyvatel. Součástí obce jsou i vesnice Kamenné Mosty, Markovice a Zehuby.

Název

Jméno mají Žleby od údolí řeky Doubravy, která tu vytvořila hluboký žleb – žlab.

Historie

Pohled na zámek a městečko, kresba Johanna Venuta z roku 1809

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1278. V tomto století tu byl založen hrad Jindřichem z Lichtenburku a dány počátky panství. V držení hradu se vystřídalo hodně majitelů i několik českých králů. Významnými rody byli páni z Meggau, Kaisersteinové, Schönfeldové a naposledy Auerspergové. Do roku 1848 tvořilo žlebské panství 20 vesnic.

Na městečko byly Žleby povýšeny v roce 1356, kdy byly v držení císaře Karla IV. a byl jim dán do znaku stříbrný lev se zlatou korunkou, jazykem a zlatými drápy v černém štítě. Písemnosti o tom se nedochovaly. Tento znak byl roku 1697 od pozdějšího majitele Žleb svobodného pána z Kaisersteinu pozměněn a obdařen barvami ze znaku rodiny Kaisersteinu. Na černém štítu je Lev zlaté barvy a drží v tlapě zlatou lilii. V současné době se město vrátilo k původním barvám znaku a ponechalo lvu stříbrnou lilii.

Ve městě Žleby (2183 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, katol. kostel, četnická stanice, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[4] lékař, autodoprava, bednář, biograf Sokol, cihelna, cukrář, 5 obchodů s dobytkem, elektrárna, 3 holiči, 4 hostince, 2 hotely, hrnčíř, hudební škola, kamnář, kapelník, kavárna, klempíř, obchod s klobouky, 2 koláři, 2 kominíci, 2 kováři, 6 krejčí, lihovar, malíř, 3 mechanici, mlýn, natěrač, pražírna obilí, obchod s obuví Baťa, 6 obuvníků, 3 paliva, 2 pekaři, pila, pohřební ústav, 2 pokrývači, porodní asistentka, povoznictví, provazník, 2 rolníci, 7 řezníků, 3 sadaři, sedlář, 11 obchodů se smíšeným zbožím, Záložna Žlebská, stavitel, 2 obchody se střižním zbožím, studnař, výroba obuvnických svršků, tesařský mistr, 3 švadleny, 4 trafiky, 4 truhláři, velkostatek Auersperg, 4 zahradnictví, 3 zámečníci, zubní ateliér.

V obci Zehuby (přísl. Kamenné Mosty, 421 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Žlebů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[5] 3 hostince, kapelník, kovář, 2 rolníci, 3 obchody se smíšeným zbožím, 2 trafiky.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[6][7]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 2 324 2 761 2 773 2 762 2 803 2 641 2 308 1 759 1 798 1 629 1 512 1 339 1 270 1 233 1 341
Počet domů 241 241 266 297 316 333 428 468 449 436 422 501 527 541 571

Obecní správa

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • do 1849 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Čáslav
  • 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Kutná Hora, soudní okres Čáslav[8]
  • 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Čáslav
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Čáslav
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Čáslav[9]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Čáslav[10]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Čáslav[11]
  • 1949 Pardubický kraj, okres Čáslav[12]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kutná Hora
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Čáslav

Obecní symboly

Znak obce je historický, vlajka byla obci udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 10. září 2020.[13]

Doprava

Dopravní síť

  • Silnice – Obcí prochází silnice II/337 Uhlířské Janovice – Čáslav – Žleby – Třemošnice – Seč.
  • Železnice – Obcí vede železniční trať 236 Čáslav–Třemošnice. Je to jednokolejná regionální sedmnáct kilometrů dlouhá trať situovaná na rozhraní středních a východních Čech, končící na úpatí Železných hor pod zříceninou gotického hradu Lichnice. První část tratě – Čáslav–Žleby – byla otevřena roku 1880. Zbývající úsek ze Žlebů do Třemošnice o dva roky později (14. února 1882). Na trati lze nalézt několik zajímavostí včetně úvraťové stanice Žleby, prvního drážního telefonu na českých tratích a unikátní, přes kilometr dlouhý, souběh železnice se silnicí. Na území obce leží dvě stanice dráhy: Žleby a Žleby zastávka.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – Do obce vedly v pracovních dnech autobusové spoje např. do těchto cílů: Běstvina, Čáslav, Prachovice, Třemošnice a Vrdy (dopravce Veolia Transport Východní Čechy, a. s.).
  • Železniční doprava – Po trati 236 jezdilo v pracovních dnech 12 párů osobních vlaků, o víkendu 6 párů osobních vlaků.

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Žlebech.

Zámek

Zámek Žleby

Dominantou obce je bývalý zámek Auerspergů, tyčící se na ostrohu v meandru řeky Doubravy. Původně byl založen koncem 13. století jako gotický hrad Lichtemburků. Postupně střídal majitele a procházel přestavbami. Během 17. století byl přestavěn renesančně na zámek. V polovině 18. století podstoupil barokní úpravu. V letech 1849–1868 jej nechal tehdejší majitel Vincenc Karel Auersperg radikálně přestavět ve stylu anglické novogotiky. V roce 1945 byl zámek na základě Benešových dekretů zestátněn. Na zámku se nacházejí rozsáhlé sbírky zbraní a jiných starožitností. U zámku je rozsáhlý anglický park a obora.

Další pamětihodnosti

  • Kostel Narození Panny Marie - původně renesanční z roku 1540, přestaven v letech 1714 a 1775
  • Stará hrobní kaple Auerspergů vedle kostela Narození Panny Marie, figurální náhrobek Vilemíny Auerspergové z roku 1780
  • Kaplička Nejsvětější Trojice
  • Zvonice na návrší u základní školy
  • Boží muka
  • Socha svatého Jana Nepomuckého
  • Sloup se sochou Panny Marie – barokní ze druhé čtvrtiny 18. století
  • Bývalá žlebská radnice – pseudogotická stavba z roku 1881 (stavitel E. Šel)
  • Kamenný most (stavitel E. Šel)
  • Lipová alej ze Žlebů směrem k již neexistující nové Auersperské hrobce (vybudována 1912, zrušena 1987) v Markovicích

Osobnosti

Rodáci

Fotogalerie

  • Kostel Narození Panny Marie
    Kostel Narození Panny Marie
  • Dům čp. 63
    Dům čp. 63
  • Stará radnice
    Stará radnice
  • Železniční stanice Žleby
    Železniční stanice Žleby
  • Železniční zastávka Žleby zastávka
    Železniční zastávka Žleby zastávka

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1952-1953. (česky a německy)
  5. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1917. (česky a německy)
  6. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  7. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  8. ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  9. ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  10. ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  11. ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  12. ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  13. ↑ Udělené symboly – Žleby [online]. 2020-09-10 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 

Literatura

  • POCHE Emanuel a kolektiv: Umělecké památky Čech . Díl 4. T–Ž. Academia Praha 1982, s. 436-442
  • ZAVADIL, Antonín Josef: Kutnohorsko slovem i obrazem. Díl 2 Místopis okresního hejtmanství. Část 1. Soudní okres kutnohorský. Kutná Hora, reprint Martin Bartoš - Kuttna, 2000; dostupné online[1]

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.