Adam Ungnad ze Sonnecku

Adam Ungnad ze Sonnecku
Úmrtí1565
Choť(1561) Alžběta Thurzová z Bethlenfalvy († 1573 nebo 1574)
RodičeOndřej Ungnad ze Sonnecku (1499–1557) a Bohunka z Pernštejna (1517–1550)
Příbuzníbratr: David Ungnad ze Sonnecku († 1600)
sestra: Mariana
sestra: Anna Marie
děd: Vojtěch z Pernštejna (1490–1534)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Adam Ungnad ze Sonnecku, také ze Suneku (německy Adam Ungnad von Sonnegg; † 1565) byl rakouský šlechtic z rodu Ungnadů z Weissenwolffu,[pozn. 1] který měl v držení velká panství v jižních Čechách a po polovině 16. století patřil k nejbohatším šlechticům Českého království. Žádné vysoké zemské ani dvorské úřady nezastával.

Původ

Narodil se jako nejstarší syn Ondřeje Ungnada ze Sonnecku (1499–1557) a jeho druhé manželky Bohunky z Pernštejna (1517–1550).[pozn. 2] Adamova rodina se přiklonila k luteránství a šířila protestantskou víru prostřednictvím tisků.[1]

Majetek

Po smrti otce v roce 1557 činil Adamův majetek 84 368 kop grošů, což ho učinilo sedmým nejbohatším šlechticem v království.[6]

Od roku 1555 měl Adam v zástavním držení rozlehlé panství Hluboká. Tehdy mu ho na dobu šesti let postoupila Anna Hofmannová z Grünbühelu, provdaná Ungnadová, Adamova nevlastní matka. Panství bylo postoupeno jemu i jeho bratru Davidovi, ale správy se ujal starší Adam. Panství do rodiny jako věno přinesla Adamova matka Bohunka z Pernštejna. Adamův otec Ondřej pak na panství zakládal dvory a rybníky, které měly zvýšit zisk, avšak naopak rodinu přivedly do dluhů. Ve špatném hospodaření pokračoval i Adam.[7]

V roce 1561 česká královská komora zadlužené hlubocké panství, ke kterému patřil hrad Hluboká, dvory, vinice, pivovary, rybníky a další příslušenství, dále tvrze v Dívčicích, Zvíkovci a Protivíně, městečka Podhradí, Lišov, Purkarec a Kamýk nad Vltavou, vyplatila a v následujícím roce je prodala nejvyššímu kancléři Českého království Jáchymovi z Hradce (1526–1565) do dědičného vlastnictví.[7][8] Král Ferdinand I. dal přednost katolickému rodu pánů z Hradce před luteránskými Ungnady, kteří panovníkovu důvěru ztratili.[9]

Zmíněné protivínské panství získal Adamův otec od Jana IV. z Pernštejna v roce 1534.[7]

Manželka Alžběta Thurzová byla majitelkou panství Hlohovec (Freistadt an der Waag) v Horních Uhrách.

Rodina

Adam Ungnad se 2. listopadu 1561 v Hlohovci oženil s Alžbětou Thurzovou z Bethlenfalvy († 1573[10][5] nebo 1574[11]),[12] dcerou Alexeje I. Thurza (1490–1543), uherského místodržícího v letech 1534–1542, a jeho druhé manželky Magdalény Székely z Ormosdu († 1556). Adama doprovázel jeho přítel Pavel Korka z Korkyně.[12] Alegorická glorifikace svatby mezi Adamem Ungnadem a Alžbětou Thurzovou se odrazila v anonymní latinské básni Carmen in honorem generosi ac illustris domini, domini Adami Ungnad, baronis in Sonneck, et Sponsi et nobilissimae dominae, dominae Elisabethae Thurzin á Bethlemsfelda.[12]

Pro Alžbětu to byl už druhý sňatek. Poprvé se provdala 24. dubna 1552 za Jaroslava z Pernštejna (1528–1560). Po Adamově smrti se provdala potřetí asi v roce 1565 za Julia I. ze Salm-Neuburgu († okolo 1595).[13][14][pozn. 3]

Alžběta v manželství s Adamem otěhotněla, avšak v lednu 1564 potratila.[15] Sama byla tehdy v ohrožení života.[16]

Důsledkem několika sňatků vznikla příbuzenská aliance rodů Pernštejnů, Thurzů, Salmů, Ungnadů, Popelů z Lobkowicz, Arců, Rožmberků a Kolowratů.[11]

Adamův mladší bratr David Ungnad ze Sonnecku (1535–1600) byl císařským vyslancem na osmanském dvoře v Istanbulu (1573–1578), dvorským válečným radou a prezidentem dvorské válečné rady (1584–1599).[17] Dále měl sestru Mariannu a Annu Marii.[18]

Adamovým švagrem byl Jaroslav II. Liebsteinský z Kolowrat (1549–1595).[pozn. 4]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Ungnadové z Weissenwolffu se po povýšení Jana I. Ungnada do rakouského panského stavu diplomem ze dne 9. října 1462 psali ze Sonneggu ('Sonnecku', případně Suneku). V pozdější době o Sonnegg v Korutanech přišli a psali se opět z Weissenwolffu.[1][2][3]
  2. ↑ Ondřej Ungnad ze Sonnecku (1499–1557) a Bohunka z Pernštejna (1517–1550) uzavřeli sňatek 10. října 1534.[4][5]
  3. ↑ Julius ze Salm-Neuburgu byl bratrem Ecka ze Salm-Neuburgu (1527–1574), který se oženil s Kateřinou z Pernštejna (1534–1571).[15]
  4. ↑ Bratr Jaroslava Albrecht VI. Liebsteinský z Kolowrat († 1586) se oženil s Reginou Welserovou, sestrou Filipíny Welserové (1527–1580), manželky arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského (1529–1595).[19]

Reference

  1. ↑ a b MAŠEK, Petr. Modrá krev. Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích. 3. upravené. vyd. Praha: Mladá Fronta, 2003. 332 s. ISBN 80-204-1049-X. S. 289. 
  2. ↑ Ottův slovník naučný. Svazek 26. díl. U–Vusín. Praha: J. Otto, 1907. S. 183–184. 
  3. ↑ Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. Svazek 54. Wien: Aus der kaiserlich-königlichen Hof- und Staatsdruckerei, 1886. Dostupné online. S. 178. 
  4. ↑ VOREL, Petr. Páni z Pernštejna. Vzestup a pád rodu zubří hlavy v dějinách Čech a Moravy. Praha: Rybka Publishers, 1999. 320 s. ISBN 80-86182-24-X. S. 285. Dále jen Páni z Pernštejna. Vzestup a pád rodu zubří hlavy v dějinách Čech a Moravy. 
  5. ↑ a b MAREK, Miroslav. Rodokmen Pernštejnů 2 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2004-06-09 [cit. 2025-06-13]. Dostupné online. 
  6. ↑ MÍKA, Alois. Majetkové rozvrstvení české šlechty v předbělohorském období. In: Sborník historický, sv. 15. Praha: Historický ústav ČSAV, 1967. S. 57.
  7. ↑ a b c TŘÍSKA, Karel, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Svazek V. Jižní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 294 s. S. 70. 
  8. ↑ BŮŽEK, Václav. Die Ungnads von Sonnegg – der lutherische Adel in der Habsburgermonarchie um die Mitte des 16. Jahrhunderts. Opera historica 18. Roč. 2017, čís. 2, s. 220–236, zde 229. Dále jen Die Ungnads von Sonnegg – der lutherische Adel in der Habsburgermonarchie um die Mitte des 16. Jahrhunderts. Dostupné online [cit. 2025-06-12]. (německy) 
  9. ↑ Die Ungnads von Sonnegg – der lutherische Adel in der Habsburgermonarchie um die Mitte des 16. Jahrhunderts, s. 228–229
  10. ↑ Páni z Pernštejna. Vzestup a pád rodu zubří hlavy v dějinách Čech a Moravy, s. 284
  11. ↑ a b LENGYELOVÁ, Tünde. Thurzovci a ich historický význam. Bratislava: Spoločnosť Pro Historia – Historický ústav SAV, 2012. 260 s. Dostupné online. ISBN 978-80-89396-19-1. S. 23. (slovensky) Dále jen Thurzovci a ich historický význam. 
  12. ↑ a b c Die Ungnads von Sonnegg – der lutherische Adel in der Habsburgermonarchie um die Mitte des 16. Jahrhunderts, s. 232
  13. ↑ BŮŽEK, Václav. Die übernationalen Heiratsallianzen des böhmischen Adels im 16. Jahrhundert. In: DROSSBACH, Gisella; HENGERER, Mark. Adel im östlichen Europa. Zwischen lokaler Identität, Region und europäischer Integration [= DigiOst 10]. Berlin: [s.n.], 2021. Dostupné online. S. 117–152, zde 121.
  14. ↑ Thurzovci a ich historický význam, s. 12, 23, 24
  15. ↑ a b Die Ungnads von Sonnegg – der lutherische Adel in der Habsburgermonarchie um die Mitte des 16. Jahrhunderts, s. 233
  16. ↑ Die Ungnads von Sonnegg – der lutherische Adel in der Habsburgermonarchie um die Mitte des 16. Jahrhunderts, s. 234
  17. ↑ Die Ungnads von Sonnegg – der lutherische Adel in der Habsburgermonarchie um die Mitte des 16. Jahrhunderts, s. 227
  18. ↑ Die Ungnads von Sonnegg – der lutherische Adel in der Habsburgermonarchie um die Mitte des 16. Jahrhunderts, s. 222
  19. ↑ Die Ungnads von Sonnegg – der lutherische Adel in der Habsburgermonarchie um die Mitte des 16. Jahrhunderts, s. 226

Literatura

  • BŮŽEK, Václav. Adam Ungnad ze Sonnecku mezi Hlubokou nad Vltavou a Hlohovcem v polovině 16. století. In: JORDÁNKOVÁ, Hana. Alis volat propriis. Sborník příspěvků k životnímu jubileu Ludmily Sulitkové. Brno: [s.n.], 2016. S. 202–219.
  • BŮŽEK, Václav. Die Ungnads von Sonnegg – der lutherische Adel in der Habsburgermonarchie um die Mitte des 16. Jahrhunderts. Opera historica 18. Roč. 2017, čís. 2, s. 220–236. Dostupné online [cit. 2025-06-12]. (německy) 
This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.