Albánsko-české vztahy
Bilaterální vztahy Albánie a Česka | |||
---|---|---|---|
| |||
![]() Mapa |
Albánsko-české vztahy jsou zahraniční vztahy Česka a Albánie.
Historie
Československo uznalo Albánské knížectví za suverénní a nezávislý stát 5. července 1922.[1][pozn. 1]
Po druhé světové válce byly diplomatické vztahy Albánie a Československa na úrovni vyslanectví,[3] v 50. letech 20. století byly povýšeny na velvyslanectví. V obou zemích byly nastoleny komunistické režimy, v roce 1961 však došlo k roztržce s ostatními socialistickými státy a po odvolání sovětských diplomatů odvolalo svého velvyslance i Československo. Českoslovenští diplomaté nižší úrovně pak v Albánii zastupovali i zájmy SSSR.[4]
Po roce 1990
Obě země se byly členy Varšavské smlouvy. Albánie však v roce 1968 na protest proti invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa z paktu vystoupila.
Obě země jsou členskými státy OBSE a NATO. Albánie je kandidátskou zemí pro vstup do Evropské unie, zatímco Česko již je jejím členem.
Diplomatické mise
Odkazy
Poznámky
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku יחסי אלבניה–צ'כיה na hebrejské Wikipedii.
- ↑ Uznání Albanie. Národní listy. 1922-07-25, s. 1. Dostupné online. ISSN 1214-1240.
- ↑ Přítel Jugoslavie, albánský vyslanec Cena Beg zavražděn.... Večer. 1927-10-16, s. 1. Dostupné online po registraci. Dostupné online.
- ↑ Nový průvodce po Československu. Praha: Orbis, 1950. Dostupné online. Kapitola Zastupitelské úřady v Praze, s. 262.
- ↑ Styky ČSSR s Albánií. Mezinárodní vztahy. 1962, s. 218–219. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Albánsko-české vztahy na Wikimedia Commons