Alexandr Protopopov

Alexandr Dmitrijevič Protopopov
Stranická příslušnost
ČlenstvíOkťabristé

Narození16. prosince 1866
Uljanovsk
Úmrtí27. října 1918 (ve věku 51 let)
Moskva
Příčina úmrtístřelná rána
Alma materNikolajevská jezdecká škola
Profesepolitik, ministr a byznysmen
OceněníŘád sv. Anny 1. třídy
Řád sv. Vladimíra 4. třídy
Řád sv. Vladimíra 3. třídy
medaile Na památku vládnutí imperátora Alexandra III.
Řád sv. Stanislava 3. třídy
… více na Wikidatech
CommonsAlexander Dmitriyevich Protopopov
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alexandr Dmitrijevič Protopopov (rusky Александр Дмитриевич Протопопов; 4. prosincejul./ 16. prosince 1866greg. Simbirsk, Ruské impérium27. října 1918 Moskva, RSFSR) byl ruský politik, velkostatkář i průmyslník a poslední ministr vnitra Ruského impéria.[1]

Životopis

Alexandr Protopopov studoval na Nikolajevské vojenské škole. V roce 1885 působil v armádě, kterou opustil roku 1890.

Zabýval se hospodářstvím, byl majitelem lesních závodu i soukenných továren v Simbirské gubernii a byl předseda Svazu soukenných pracovníků. Po roce 1905 byl Protopopov poslancem 3. a 4. Dumy za Okťabristy.

Dne 16. září 1916 se Protopopov stal ministrem vnitra. V té době začal trpět syfilidou. Podle názoru některých současníků (například Alexandra Bloka), právě Protopopovova nečinnost se stala hlavním důvodem vítězství únorové revoluce.

Od března do září 1917 byl Protopopov ve vězení v Petropavlovské pevnosti, poté byl v nemocnici pro nervově nemocné.

Po převzetí moci bolševiky byl držen v Taganském žaláři. Začal kritizovat sovětskou moc, za což byl odsouzen k smrti a 27. října 1918 popraven.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Протопопов, Александр Дмитриевич na ruské Wikipedii.

Externí odkazy

  1. ŠACHOVSKOJ, Vsevolod Nikolajevič. Sic transit gloria mundi: Так проходит мирская слава. Paříž: [s.n.], 1953. Dostupné online. (rusky)