Alfréd Plocek
Alfréd Plocek | |
---|---|
![]() | |
Narození | 8. ledna 1903 Zbraslavice ![]() |
Úmrtí | 10. listopadu 1951 (ve věku 48 let) Věznice Pankrác ![]() |
Místo pohřbení | Motolský hřbitov |
Národnost | česká |
Povolání | inženýr |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Alfréd Plocek (8. ledna 1903 Zbraslavice – 10. listopadu 1951 Věznice Pankrác) byl český inženýr odsouzený v politickém procesu komunistickým režimem k trestu smrti a popravený v roce 1951.[1]
Životopis
Narodil se v roce 1903 v Zbraslavicích.[2] Měl tři sourozence.
Pracovní kariéra
Po studiích na elektrotechnické fakultě pracoval řadu let u společnosti Standard Electric, jež vyráběla dálnopisy a různé telefonní přístroje.[3] Firma byla vlastněna vlastníky ze Spojených států amerických. Žil na Vinohradech.[4] Po konci druhé světové války došlo ke znárodnění společnosti, která byla převedena pod československou společnost Tesla. Plocek tehdy usiloval o větší spolupráci se zeměmi ze západu v budování mezinárodní telefonní sítě.[5] Po komunistickém převratu proti režimu aktivně nebojoval, avšak vzhledem ke svým názorům se obával, že mu může být ukončen pracovní poměr.[6] Se svou ženou Bohumilou měl syna Alfréda (* 1933).[7]
Zatčení a smrti
V únoru 1950 byl Plocek zatčen. Krátce poté došlo i k zatčení jeho ženy a nucenému ukončení studia gymnázia jejich syna. Ve vazbě byl poté Plocek mučen, přičemž po měsících mučení se doznal k řadě trestných činů, jež nikdy nespáchal.[6][8] V politickém procesu byl poté v červnu 1951 za trestné činy velezrady, sabotáže a špionáže odsouzen k trestu smrti.[9][10] Po neúspěšném odvolání k Nejvyššímu soudu a neudělení prezidentské milosti byl popraven v listopadu 1951 spolu s Miloslavem Francem a Jaroslavem Peškem.[11][12] K trestům odnětí svobody včetně trestů doživotních bylo v procesu odsouzeno několik dalších osob.[4] Jeho žena a syn byli poté nuceni pracovat v dělnických profesích a zabaven byl také prakticky veškerý jejich majetek.[13] Rehabilitován byl v roce 1968.[6] V roce 2010 byl o procesu s Plockem natočen dokumentární film.[14][15]
Hrob
Urna s ostatky Alfréda Plocka byla v roce 1965 tajně uložena do společného pohřebiště na Motolském hřbitově v Praze. Zde bylo 20. května 2000 slavnostně otevřeno a vysvěceno Čestné pohřebiště politických vězňů. Jeho jméno je uvedeno na jedné (umístěné vpravo) ze dvou šedých mramorových desek instalovaných v roce 2012.[16]
Na Čestném pohřebišti na Ďáblickém hřbitově se nachází symbolický hrob A. Plocka.[17] Tamní symbolické náhrobky odkazují na zemřelé politické vězně bez ohledu na jejich skutečné místo pohřbení.
-
Památník na Čestném pohřebišti politických vězňů, Motolský hřbitov
-
Památník na Čestném pohřebišti politických vězňů, deska vpravo se jménem A. Plocka, Motolský hřbitov
-
-
Symbolický náhrobek A. Plocka na Čestném pohřebišti v Ďáblicích
Připomínky
- Jeho jméno je uvedeno na Pomníku Miladě Horákové a Obětem komunismu v Praze 4 - Nuslích na Náměstí Hrdinů, u stanice metra Pražského povstání, před Vrchním soudem v Praze a Vrchním státním zastupitelstvím v Praze.[18]
-
Pomník na náměstí Hrdinů v Praze 4 - Nuslích
-
Seznam obětí komunismu se jménem A. Plocka na pomníku na náměstí Hrdinů v Praze 4 - Nuslích
Odkazy
Reference
- ↑ Alfréd Plocek (1903-1951) – Ústav pro studium totalitních režimů. www.ustrcr.cz [online]. [cit. 2024-06-27]. Dostupné online.
- ↑ seznam popravených pro politické trestné činy: TOTALITA. www.totalita.cz [online]. [cit. 2024-06-27]. Dostupné online.
- ↑ Dokument o justiční vraždě | Domov. Lidovky.cz [online]. 2010-12-02 [cit. 2024-06-27]. Dostupné online.
- ↑ a b Alfréd Plocek (1933). www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2024-06-27]. Dostupné online.
- ↑ Komunistický trest smrti pro inženýra Plocka. TÝDEN.cz [online]. 2010-12-02 [cit. 2024-06-27]. Dostupné online.
- ↑ a b c Ani tátovu urnu nám nevydali. Vzpomíná Alfréd Plocek mladší, jemuž komunisté zabili otce. Plus [online]. 2020-09-13 [cit. 2024-06-27]. Dostupné online.
- ↑ Alfréd-Plocek-životopis. www.pribehynasichsousedu.cz. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ VAB. Alfréda Plocka st. popravili komunisté za něco, co neudělal: Syn popsal strastiplný příběh. Blesk.cz [online]. 2020-10-13 [cit. 2024-06-27]. Dostupné online.
- ↑ Ani tátovu urnu nám nevydali, vzpomíná Alfréd Plocek mladší. Komunisté mu zabili otce. iROZHLAS [online]. 2020-09-14 [cit. 2024-06-27]. Dostupné online.
- ↑ Sny o tátovi, aneb hrdelní proces s českou technickou inteligencí – Ústav pro studium totalitních režimů. www.ustrcr.cz [online]. [cit. 2024-06-27]. Dostupné online.
- ↑ Pamětní místa na komunistický režim [online]. [cit. 2024-06-27]. Dostupné online.
- ↑ Pomník Miladě Horákové a Obětem komunismu | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2024-06-27]. Dostupné online.
- ↑ Alfréd Plocek (1933). www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2024-06-27]. Dostupné online.
- ↑ Sny o tátovi (2010) | Tvůrci | ČSFD.cz. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ Sny o tátovi - iVysílání | Česká televize. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ Pamětní místa na komunistický režim [online]. [cit. 2025-04-08]. Dostupné online.
- ↑ ŠŤASTNÝ, Ivo. Čestné pohřebiště popravených a umučených z 50. let (III. ODBOJ) [online]. Umístění: Praha 8, Ďáblická 2a, Ďáblický hřbitov: Spolek pro vojenská pietní místa (vets.cz), 2007-04-01 [cit. 2025-04-08]. Dostupné online.
- ↑ Pomník Miladě Horákové a Obětem komunismu | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2025-04-27]. Dostupné online.