Aliivibrio fischeri

Jak číst taxoboxAliivibrio fischeri
popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Binomické jméno
Aliivibrio fischeri
2007
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Aliivibrio fischeri je gramnegativní tyčinkovitá bakterie, která se vyskytuje v mořské vodě a je schopná bioluminiscence.

Název

Bakterie byla dříve známá pod názvy Photobacterium fischeri nebo Vibrio fischeri. Druhý uvedený název se dodnes výjimečně používá například v legislativě,[1][2][3] přestože z hlediska biologické taxonomie již nejde o korektní název.[4]

Výskyt a popis

Aliivibrio fischeri pomocí bioluminiscence vyzařuje modrozelené světlo.[5]

U bakterie byl poprvé popsán jev tzv. quorum sensing, tedy detekce přítomnosti bakterií stejného druhu a s tím související změny v organismu, který byl od té doby popsán u mnoha jiných druhů bakterií.[5]

Symbióza s olihněmi

Bakterie proslula svým symbiotickým vztahem s olihní sepiolou kropenatou (Euprymna scolopes), ale je schopná soužití i s jinými druhy olihní a dokonce i s některými druhy ryb. Zatímco bakterie na těle hostitele světélkuje a tím ho chrání před predátory, dostává na oplátku chráněné prostředí a některé živiny.[6]

Využití člověkem

Aliivibrio fischeri jsou vzhledem ke svému dobře popsanému vztahu s olihní častým terčem zkoumání vztahu mezi hostitelem a symbiotickým organismem[5][6] a rovněž se používají pro zkoumání toxicity chemických látek.

Podmínky pro růst

V laboratoři tyto bakterie prosperují v silně solném roztoku o koncentraci přibližně 20 g/l a o teplotě 24–28 °C. Jelikož se jedná o mořské bakterie, ve sladké vodě nastává lýza jejich buněk a pro některé kmeny mohou být fatální již teploty nad 34 °C. Jako zdroj živin pro bakterie se používá tradičně glycerol, při jeho použití je ale třeba dbát na okyselení prostředí, které bakterie jeho rozkladem způsobují a který pro ně může být fatální.[6]

Ekotoxikologické testy

Aliivibrio fischeri se využívá při hodnocení toxicity látek, kdy je ke vzorku bakterií přidán vzorek měřené látky a na základě útlumu (inhibice) luminiscence (např. s využitím luminometru) se stanoví toxicita látky nebo vzorku. Lze přitom využívat výluhy z pevných vzorků, vzorek zkoumané látky přímo rozpuštěný ve vodě nebo přímo vodný vzorek. Metoda není příliš vhodná pro silně zabarvené nebo zakalené vzorky, které mohou zkreslit úroveň luminiscence.[7]

Česká legislativa umožňuje využívat testy na těchto bakteriích, a to například při určování toxicity odpadů (při postupu podle norem ČSN EN ISO 11348-X lze použít čerstvé,[8] sušené[1] nebo lyofilizované[2] bakterie). V tomto případě se vzorek odpadu "naředí" čistou půdou, připraví se výluh a měří se procentuální pokles intenzity světla vyzařovaného bakteriemi, který pak slouží jako ukazatel ekotoxicity odpadu.[3]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b ESTUDIO.CZ. ČSN EN ISO 11348-2 (757734). www.technicke-normy-csn.cz [online]. [cit. 2025-05-20]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b ESTUDIO.CZ. ČSN EN ISO 11348-3 (757734). www.technicke-normy-csn.cz [online]. [cit. 2025-05-20]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b INFO@AION.CZ, AION CS-. 273/2021 Sb. Vyhláška o podrobnostech nakládání s odpady. Zákony pro lidi [online]. [cit. 2025-05-20]. Dostupné online. 
  4. ↑ TAXONOMY. Taxonomy browser (Aliivibrio fischeri). www.ncbi.nlm.nih.gov [online]. [cit. 2025-05-20]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c SEPTER, Alecia N.; VISICK, Karen L. Lighting the way: how the Vibrio fischeri model microbe reveals the complexity of Earth's "simplest" life forms. Journal of Bacteriology. 2024-05-23, roč. 206, čís. 5, s. e0003524. PMID: 38695522 PMCID: PMC11112999. Dostupné online [cit. 2025-05-20]. ISSN 1098-5530. doi:10.1128/jb.00035-24. PMID 38695522. 
  6. ↑ a b c CHRISTENSEN, David G.; VISICK, Karen L. Vibrio fischeri: Laboratory Cultivation, Storage, and Common Phenotypic Assays. Current Protocols in Microbiology. 2020-06, roč. 57, čís. 1, s. e103. PMID: 32497392 PMCID: PMC7337994. Dostupné online [cit. 2025-05-20]. ISSN 1934-8533. doi:10.1002/cpmc.103. PMID 32497392. 
  7. ↑ EKOTOXIKOLOGICKÉ BIOTESTY 2008: Akutní test s luminiscenční bakterií (Vibrio fischeri) [online]. Masarykova univerzita v Brně [cit. 2025-05-20]. Dostupné online. 
  8. ↑ ESTUDIO.CZ. ČSN EN ISO 11348-1 (757734). www.technicke-normy-csn.cz [online]. [cit. 2025-05-20]. Dostupné online. 
This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.