Alois Jeřábek

Alois Jeřábek
Narození	16. ledna 1927 Brno Československo Československo
Úmrtí	5. prosince 1953 (ve věku 26 let) Věznice Pankrác Československo Československo
Místo pohřbení	Ďáblický hřbitov
Národnost	česká
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alois Jeřábek (16. ledna 1927^[1] Brno – 5. prosince 1953 Věznice Pankrác) byl český voják odsouzený v politickém procesu komunistickým režimem k trestu smrti a v roce 1953 popraven.^[2]

Narodil se v roce 1927 v Brně.^[3][4] Jeho otec byl zvěrolékař.

V říjnu 1949 nastoupil základní vojenskou službu s působištěm ve Dvorech u Karlových Varů. Později absolvoval poddůstojnickou školu pěší a stal se zdravotníkem. Po konci svého působení ve vojenské službě v říjnu 1951 začal pracovat v ocelárnách v Chomutově. Poté se stal vojákem z povolání. Nastoupil u vojenského útvaru ve Volarech a brzy podal přihlášku ke studiu na vojenské akademii. Studium mu ale umožněno nebylo, neboť jeho teta se odstěhovala do Spojených států amerických. Vzhledem k profesi svého otce neměl Jeřábek navíc dělnický původ. Bratr pak sloužil od roku 1951 u PTP. V roce 1952 tak začal zvažovat odchod ze země.^[5] Téhož roku tak narukoval k československé Pohraniční stráži.^[6]

V lednu 1953 (podle některých zdrojů již v lednu 1952)^[7] se tak pokusil o útěk z Československa. Státní hranici se mu podařilo překročit, když odzbrojil příslušníka pohraniční stráže, aniž by jej zranil. Ten o celém incidentu informoval nadřízené, přičemž Jeřábek byl tou dobou již za hranicemi. Tři příslušníci pohraniční stráže ale Jeřábka pronásledovali v rozporu se zákonem i přes státní hranici, s čímž Jeřábek v žádném případě nepočítal, neboť po překročení hranice přestal utíkat. Téměř dva kilometry hluboko na území Rakouska jej pohraničníci dostihli.^[8] Jeřábek i přes dva zásahy do nohou pokračoval ze všech sil v útěku, ale posléze byl zasažen třetí ranou do plic. V ten moment se pokusil spáchat sebevraždu, ovšem zbraň, kterou k tomu použil, kvůli technické závadě nevystřelila. Jeřábek žádal o okamžité zastřelení, ale třemi muži byl odvlečen zpět do vlasti.^[9] V exemplárním politickém procesu byl poté v červenci 1953 za trestný čin velezrady odsouzen k trestu smrti.^[5] Zajímavostí je, že o rozsudku rozhodovalo ještě před zahájením soudu přímo politbyro ÚV KSČ, přičemž jeho rozhodování se zúčastnil i tehdejší prezident Antonín Zápotocký.^[10] Popraven byl v prosinci 1953.^[11]

Rehabilitován byl po sametové revoluci v červenci 1991.^[5][12]

• Jeho jméno je uvedeno na pamětní desce popraveným příslušníkům Sboru národní bezpečnosti umístěné na fasádě v podloubí před vstupem do budovy Policejního prezidia České republiky na adrese Strojnická 935/27, 170 89 Praha 7 – Holešovice.^[13][14]
• Jeho jméno je rovněž uvedeno na Pomníku Miladě Horákové a Obětem komunismu v Praze 4 - Nuslích na Náměstí Hrdinů, u stanice metra Pražského povstání, před Vrchním soudem v Praze a Vrchním státním zastupitelstvím v Praze.^[15]
• Jeho jméno je uvedeno na desce v řadě 34 na Čestném pohřebišti popravených a umučených z 50. let (III. odboj) na Ďáblickém hřbitově.^[16]

• 
  Pamětní deska popraveným příslušníkům Sboru národní bezpečnosti se jménem Aloise Jeřábka v pražských Holešovicích
• 
  Pomník na náměstí Hrdinů v Praze 4 - Nuslích
• 
  Seznam obětí komunismu se jménem Aloise Jeřábka na pomníku na náměstí Hrdinů v Praze 4 - Nuslích
• 
  Čestné pohřebiště popravených a umučených z 50. let (III. odboj) na Ďáblickém hřbitově
• 
  Symbolický náhrobek A. Jeřábka na Čestném pohřebišti v Ďáblicích

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Alois Jeřábek na Wikimedia Commons