Alois Langweil
| Alois Langweil אנשל לאנגווייל | |
|---|---|
 | |
| Jiná jména | Alois Asser Langweil |
| Narození | 2. března 1817 Budyně nad Ohří  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 16. října 1893 (ve věku 76 let) Slaný Rakousko-Uhersko |
| Povolání | podnikatel a obchodník |
| Nábož. vyznání | judaismus |
| Choť | Charlotte Sara Langweil (roz. Lederer) |
| Děti | Richard Langweil |
| Rodiče | Daniel Dawid Langweil Sarah Anna Pick |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Alois Langweil (hebrejsky אנשל לאנגווייל, 2. března 1817 Budyně nad Ohří – 16. října 1893 Slaný) byl židovský obchodník a továrník, zakladatel podniku Alois Langweil, obchod kožemi ve velkém a továrna na svršky ve Slaném.[1] [2] V letech 1885 až 1893 starosta židovské náboženské obce ve Slaném.[1] [3]
Život
Narodil se rodině Daniela Langweila (1778–1848) a Sarah Langweil (roz. Pick) (1789–1879) v Budyni nad Ohří. Byl nejstarším z jejich pěti potomků. Roku 1842 uzavřel sňatek s Charlotte Sara Lederer (1819–1892) z Libochovic, společně měli sedm dětí.[1]
Alois Langweil provozoval obchod s kůžemi, který v roce 1860 rozšířil založením první větší továrny na obuvnické svršky ve Slaném. Podnik úspěšně exportoval výrobky do zahraničí, zejména do Německa, Francie, Nizozemska, Švýcarska, Dánska a dokonce i na ostrov Mauricius. Na konci 19. století zaměstnávala Langweilova továrna přibližně 25 až 30 dělníků.[2] [4] Rodinný podnik později převzal nejmladší syn Richard Langweil.[2] [1]
Charlotte Langweil zemřela 5. února 1892, její manžel Alois Langweil zemřel 16. října 1893.[5] [6] Oba jsou pochováni na židovském hřbitově ve Slaném.[1] Jejich nejstarší syn Karl (1843–1915), obchodník s uměním, uzavřel sňatek s Florine Ebstein. Jejich dcera Berthe (1886–1971), provdaná Noufflard, byla malířkou.
Ve sbírkách Židovského muzea v Praze se nachází pláštík na Tóru, který slánské synagoze věnovali manželé Alois a Charlotte Langweilovi roku 1875.[7]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e Gabriela Cimrmanová, Soňa Hamzová et al. Návraty – nenávraty: Slánských zmizelých sousedů. 1. vyd. Slaný: 3. Základní škola Slaný, 2015. 140 s. Kapitola Rodina Langweilova.
- ↑ a b c DOBNER, Libor. Slaný – kapitoly z historie královského města. 1. vyd. Slaný: Antikvariát Slaný, 2016. 340 s. ISBN 978-80-270-0639-7. Kapitola Průmysl 19. a počátku 20. století: (1860) Alois Langweil, továrna na svršky, s. 274–275.
- ↑ GOLD, Hugo. Židé a židovské obce v Čechách v minulosti a v přítomnosti. Brno: Židovské nakladatelství, 1934. 735 s. Kapitola Dějiny Židů v Slaném a okolí, s. 585 - 587.
- ↑ Národní digitální knihovna: Slánský obzor. ndk.cz [online]. [cit. 2023-10-18]. Dostupné online.
- ↑ ANNO, Prager Tagblatt, 1892-02-07, Seite 27. anno.onb.ac.at [online]. [cit. 2024-02-24]. Dostupné online.
- ↑ ANNO, Prager Tagblatt, 1893-10-17, Seite 15. anno.onb.ac.at [online]. [cit. 2024-02-24]. Dostupné online.
- ↑ Jewish Museum Collections: Pláštík na Tóru [online]. Židovské muzeum v Praze [cit. 2025-06-30]. Dostupné online.