Rastaban

Rastaban (β Draconis)
Poloha Beta Draconis v souhvězdí Draka
Poloha Beta Draconis v souhvězdí Draka
Astrometrická data
(Ekvinokcium J2000.0)
SouhvězdíDrak (Draco)
Rektascenze17h 30m 25.96170s
Deklinace+52°18′4.9993″
Paralaxa8,58 ± 0,10 mas
Vzdálenost375,8 ± 4,4 ly
(115,2 ± 1,3 pc)
Zdánlivá hvězdná velikost2,79
Beta Draconis A
Zdánlivá hvězdná velikost2,79
Beta Draconis B
Zdánlivá hvězdná velikost~13
Fyzikální charakteristiky
Beta Draconis A
Spektrální typG2Ib-IIa
Hmotnost6,0 ± 0,2 M
Poloměr40 R
Zářivý výkon (V)996 L
Povrchová teplota5 160 ± 150 K K
Beta Draconis B
Spektrální typHnědý trpaslík (pravděpodobný)
Označení
Henry Draper CatalogueHD 159181
Bonner DurchmusterungBD +52° 2065
Bright Star katalogHR 6536
2MASS2MASS J17302597+5218051
SAO katalogSAO 30429
Katalog HipparcosHIP 85670
Katalog TychoTYC 3521-1800-1
General CatalogueGC 23741
Bayerovo označeníβ Draconis
Flamsteedovo označení23
SynonymaAlwaid, Rastaban, Asuia, WDS 17304+5218AB
Databáze
SIMBADdata
(V) – měření provedena ve viditelném světle

Rastaban (β Draconis, Beta Draconis, β Dra) je vlastní jméno dvojhvězdy a třetí nejjasnější hvězdy v souhvězdí Draka. Primární složka, Beta Draconis A, je žlutý jasný obr nebo veleobr spektrální třídy G2Ib-IIa. Sekundární složka, Beta Draconis B, je pravděpodobně hnědý trpaslík. Celý systém se nachází přibližně 376 světelných let od Země.

Fyzikální vlastnosti

Primární složka Beta Draconis A je masivní hvězda s hmotností přibližně 6,0 M☉, poloměrem 40 R☉ a svítivostí 996 L☉. Její povrchová teplota je 5 160 K, což jí dává žlutavý odstín typický pro hvězdy spektrální třídy G.[1]

Sekundární složka systému je velmi slabá, její magnituda se pohybuje kolem 13, což odpovídá pravděpodobnému hnědému trpaslíku. Odhadovaná oběžná doba této složky kolem primární hvězdy je přibližně 4 000 let.[2]

Chromosférická aktivita a záření

Beta Draconis A vykazuje intenzivní chromosférickou aktivitu, což vede k silné emisi rentgenového záření a ultrafialového záření. Studie ukázaly, že tato aktivita souvisí s magnetickým polem hvězdy o síle přibližně -1,16 G.[3]

Variabilita

I když Beta Draconis leží poblíž pásma nestability cefeid v Hertzsprungově-Russellově diagramu, sama cefeidou není. Její variabilita je velmi slabá, s amplitudou přibližně 0,01 magnitudy. Byla potvrzena jako mikrovariabilní hvězda pomocí dat z misí TESS a Hipparcos.[4]

Historie a kulturní význam

Tradiční jméno „Rastaban“, schválené IAU[5], pochází z arabského výrazu „ra's ath-thu'ban“, což znamená „hlava hada“. Toto jméno bylo dříve používáno i pro jiné hvězdy v souhvězdí Draka, například Eltanin. Hvězda byla také dříve známá jako Alwaid, z arabského al-ʽawāʼidh („stará matka velbloudů“).

V čínské astronomii byla Beta Draconis součástí asterismu Nebeský bič (天棓, Tiān Bàng), zahrnujícího také hvězdy Xi Draconis, Nu Draconis, Eltanin a Iota Herculis. Beta Draconis byla v tomto asterismu označována jako „Třetí hvězda nebeského biče“.[6]

Současné výzkumy

Moderní studie Beta Draconis poskytují vhled do vlastností jasných obrů a veleobrů. Tento systém je zkoumán zejména kvůli jeho chromosférické aktivitě, která je spojována s emisí vysokofrekvenčního záření, jako je ultrafialové a rentgenové záření. Přesná měření z projektů, jako je Gaia, zlepšují odhady vzdálenosti a dalších fyzikálních parametrů systému.[7]

Související články

Odkazy

Reference

  1. Marfil, E. a kol. Stellar atmospheric parameters of FGK-type stars from high-resolution optical and near-infrared CARMENES spectra. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. 2020, roč. 492, čís. 4, s. 5470–5507. doi:10.1093/mnras/staa058. 
  2. Eggleton, P. P.; Tokovinin, A. A. A catalogue of multiplicity among bright stellar systems. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. 2008, roč. 389, čís. 2, s. 869–879. doi:10.1111/j.1365-2966.2008.13596.x. 
  3. Systematic detection of magnetic fields in massive, late-type supergiants. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. 2010, roč. 408, čís. 4, s. 2290–2297. 
  4. Beta Draconis. www.aavso.org [online]. AAVSO Variable Star Index. Dostupné online. 
  5. IAU. IAU-Catalog of Star Names. exopla.net [online]. [cit. 2025-07-12]. Dostupné online. 
  6. 香港太空館 - 研究資源 - 亮星中英對照表. www.lcsd.gov.hk [online]. Hong Kong Space Museum [cit. 2025-01-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-01-30. 
  7. Gaia Collaboration. Gaia Early Data Release 3. Astronomy & Astrophysics. 2021, roč. 649. doi:10.1051/0004-6361/202039657. 

Externí odkazy