Anastasija Bicenková
| Anastasija Aleksejevna Bicenko | |
|---|---|
 Portrétní fotografie před rokem 1917 | |
| Rodné jméno | Anastasija Aleksejevna Kameristaja |
| Narození | 10. listopadu 1875 Oleksandrivka, Jekatěrinoslavská gubernie, Ruské impérium |
| Úmrtí | 16. června 1938 (62 let) Kommunarka, Moskevská oblast, Sovětský svaz |
| Příčina úmrtí | poprava zastřelením |
| Národnost | ruská |
| Povolání | revolucionářka, teroristka, politička a státnice |
| Známá jako | pachatelka atentátu na ministra obrany Viktora Sacharovova |
| Politické strany | Strana socialistů-revolucionářů Strana revolučního komunismu Komunistická strana Sovětského svazu |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Anastasija Aleksejevna Bicenková (rusky Анастаси́я Алексе́евна Бице́нко) byla ruská, hnutím narodniků ovlivněná revolucionářka, která se stala známou po spáchání atentátu na bývalého carského ministra obrany Viktora Sacharovova v roce 1905. Kvůli zastřelení Sacharovova byla odsouzena k trestu smrti oběšením, který jí byl ale změněn na doživotí v pracovním táboře v Zabajkalsku. Po únorové revoluci byla v roce 1917 v rámci všeobecné amnestie propuštěna a připojila se ke straně eserů. Jako jejich zástupkyně se pak krátce po návratu ze Sibiře v rámci sovětské delegace zúčastnila mírových jednání s Ústředními mocnostmi v Brestu.[1]
Bicenková se stavěla proti roztržce mezi esery a bolševiky a proto se v září 1918 podílela na založení odštěpené Strany revolučního komunismu. Za dva měsíce pak přestoupila do komunistické strany, načež v Sovětském svazu zastávala různé politické funkce. Během Stalinovy Velké čistky byla jako bývalá eserka obviněna z členství v teroristické organizaci a odsoudili ji k trestu smrti. Zastřelena a pohřbena byla na střelnici Kommunarka u obce Butovo nedaleko Moskvy 16. června 1938. V roce 1961 byla sovětskými úřady během Chruščovovského tání rehabilitována.
Odkazy
Reference
- ↑ GILBERT, Martin. První světová válka: úplná historie. Praha: BB/art, 2005. 759 s. ISBN 80-7341-563-1. S. 512.
Literatura
- STITES, Richard. The Women’s Liberation Movement in Russia: Feminism, Nihilsm, and Bolshevism, 1860-1930. Princeton: Princeton University Press, 1990. 464 s. Dostupné online. ISBN 978-1-4008-4327-5. (anglicky)
