Andrea Zanzotto

Andrea Zanzotto
Narození10. října 1921
Pieve di Soligo
Úmrtí18. října 2011 (ve věku 90 let)
Conegliano
Povoláníbásník, překladatel, spisovatel, scenárista, literární kritik a partyzán
Alma materLiceo ginnasio statale Antonio Canova (Treviso)
Padovská univerzita
Témataliteratura a překlad
OceněníPreis der Stadt Münster für Europäische Poesie (1993)
Cena Bagutta (2000)
Zlatá medaile italského Řádu za zásluhy o kulturu a umění (2001)
Cena Ameriky za literaturu (2005)
Cena Fridricha Hölderlina univerzity a univerzitního města Tübingenu (2005)
… více na Wikidatech
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Andrea Zanzotto (10. října 1921 Pieve di Soligo – 18. října 2011 Conegliano) byl italský básník.

Byl synem malíře Giovanniho Zanzotta, pronásledovaného pro antifašistické postoje. Navštěvoval církevní školku Montessori. Absolvoval pedagogickou školu a v roce 1942 získal na Padovské univerzitě diplom z literární vědy za práci o Grazii Deleddaové. Pak byl odveden do armády, avšak jako astmatik se vyhnul nasazení na frontě a byl přeřazen do pracovní služby. Po podepsání příměří z Cassibile se vrátil do Benátska, kde se přidal k partyzánskému oddílu Brigate Giustizia e Libertà.[1] Po válce žil ve Francii a Švýcarsku, po návratu do rodného kraje byl učitelem na střední škole ve Vittorio Veneto.

V roce 1951 vydal první básnickou sbírku Dietro il paesaggio. Je autorem patnácti knih poezie a zařadil se k hlavním představitelům italské poezie po druhé světové válce.[2] Pro jeho tvorbu je charakteristické experimentování s jazykem přecházející až do nonsensu, často využívající prvky benátského dialektu. Je inspirován hermetismem a surrealismem, výrazně ho ovlivnila také osobní zkušenost s psychoanalýzou Jacquese Lacana.[3] Vydal také teoretické eseje o poezii Giuseppeho Ungarettiho a Eugenia Montaleho. Spolupracoval s Federicem Fellinim na scénářích k filmům Casanova a A loď pluje.[4] Věnoval se překladům poezie z francouzštiny (Arthur Rimbaud, Paul Éluard, Georges Bataille).

Byl rytířem velkokříže Řádu zásluh o Italskou republiku. Obdržel Cenu Antonia Feltrinelliho, Premio Viareggio a Premio Bagutta.

Zanzottovy verše v českém překladu Vladimíra Mikeše vyšly v antologii Přerušený ráj (Československý spisovatel, 1968).

Reference

  1. ↑ Andrea Zanzotto [online]. Center for the Art of Translation [cit. 2025-02-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Andrea Zanzotto - poet [online]. Italy On This Day [cit. 2025-02-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Andrea Zanzotto [online]. The Literary Encyclopedia [cit. 2025-02-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Andrea Zanzotto [online]. Modern Poetry in Translation [cit. 2025-02-18]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.