Anna Rypáčková

Anna Rypáčková
Anna Rypáčková, předsedkyně Spolku diplomovaných sester
Narození	10. dubna 1895 Březnice Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	1978 (ve věku 82–83 let) Československo Československo
Povolání	všeobecná sestra
Zaměstnavatelé	Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Československý červený kříž
Ocenění	Medaile Florence Nightingale (1947)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anna Rypáčková (10. dubna 1895 Březnice^[1][2] – 1978) byla česká diplomovaná zdravotní sestra, ošetřovatelka prezidenta Tomáše Garriguea Masaryka, činná a oceňovaná i v poválečném Československu.

Narodila se v Březnici u Bechyně jako jedno ze šesti dětí v rodině nádeníka Jana Rypáčka a jeho manželky Anny, rozené Hruškové.^[1] Ve věku sedmi let jí zemřeli oba rodiče, přestěhovala se do Vídně, kde se o ni starala starší sestra. Po vzniku Československa v roce 1918 přesídlila do Prahy, kde se živila hlídáním dětí a v letech 1922–1924 absolvovala Státní ošetřovatelskou školu.^[3]

První zaměstnání získala v pražské Všeobecné nemocnici, na 1. interní klinice. Mezi méně vzdělanými kolegyněmi často narážela na nepochopení, když se snažila prosazovat zlepšování podmínek pro pacienty podle vzoru učení, které si přinesla z ošetřovatelské školy. Na 1. interní klinice pracovala u prof. Syllaby, osobního lékaře T. G. Masaryka, který ji po Vánocích roku 1925 vzal sebou na návštěvu k prezidentovi, kterého inteligentní Anna zaujala. Jak s zapsala do deníku, Masaryk byl skromný pacient, který si nechal vypravovat o poměrech v nemocnici a nedostatcích ve zdravotnictví. Začalo tak jejich přátelství a výměna korespondence. Masaryk se snažil Annu vzdělávat a motivovat k dalšímu studiu. Přesvědčil jí, aby studovala angličtinu a v roce 1927 ji zařídil roční studijní pobyt v Londýně.^[4][5]

Ve 30. letech 20. století vznikaly při klinikách odborné porady, jejichž zakládání na svém pracovišti se Anna Rypáčková aktivně zúčastnila. Stala se první nemocniční sociálně zdravotní sestrou v Československu. Stala se též poslední předválečnou předsedkyní Spolku diplomovaných sester.^{[pozn. 1]} S prezidentem Masarykem se setkala ještě v roce 1934. V době jeho smrti v roce 1937 však zřejmě byla v zahraničí.

Za nacistické okupace se pokoušela pomáhat Židům deportovaným do Terezína předáváním balíčků a rodinám vězňů koncentračních táborů předáváním finanční pomoci. Též ukrývala lidi na chatě Spolku diplomovaných sester. V roce 1942 byla na udání lékaře z kliniky zatčena Gestapem a odsouzena na dva a půl roku. Po vypršení trestu byla přemístěna do Malé pevnosti v Terezíně a poté do koncentračního tábora Ravensbrück.^[6] Po osvobození se vrátila do Prahy z podlomeným zdravím. V roce 1945 se vrátila do Všeobecné nemocnice, kde pracovala jako sestra představená. V tomto období řešila zejména problém nedostatku zdravotního personálu, který vznikl v důsledku odsunu zdravotníků německé národnosti. Organizovala odborné přednášky a angažovala se též v Revolučním odborovém hnutí (ROH).^{[pozn. 2]} V roce 1947 odjela na roční stipendijní pobyt Rockefellerovy nadace do USA a Kanady.^[6] Po návratu z USA a po komunistickém únorovém převratu v roce 1948 se z politických důvodů ocitla bez zaměstnání.^[5] Využila svého kontaktu z koncentračního tábora a našla si nové zaměstnání, kdy nahradila ve zdravotnické škole v pražské Ječné ulici ředitelku, která ji vedla v době německé okupace. Později (po přesídlení školy do Belgické ulice) byla jmenována správkyní pro zdravotní předměty a ředitelkou internátu.

Po odchodu do důchodu v roce 1956 ještě pracovala v Ústavu hematologie a krevní transfuze a v Československém červeném kříži. Zemřela v roce 1978.^{[pozn. 3]}

• Medaile Florence Nightingalové (Ocenění Mezinárodního červeného kříže, 1947)^[7]
• Zasloužilá školská pracovnice ve zdravotnictví (1956)

Kromě svého ošetřovatelského díla zaznamenala písemně své vzpomínky, které jsou pod titulem Moje vzpomínky na 40-letou práci ve zdravotnictví uloženy v Archivu Národního muzea.^[8] Tyto vzpomínky nebyly do roku 2024 publikovány, i když byly opakovaně zařazovány do edičních plánů.^[9]

V 50. letech 20. století též publikovala v odborném časopise Zdravotní sestra.^[10]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Anna Rypáčková na Wikimedia Commons
• Ošetřovatelka Anna Rypáčková v pořadu Z metropole ČT (2022-03-26)