Antonín Řivnáč

Antonín Řivnáč
Antonín Řivnáč (1898)
Antonín Řivnáč (1898)
Narození23. října 1843
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí27. srpna 1917 (ve věku 73 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Povolánívydavatel a politik
ZaměstnavatelKnihkupectví Františka Řivnáče
OceněníŘád železné koruny
DětiAntonín Řivnáč[1]
Jiří Řivnáč[1]
RodičeFrantišek Řivnáč[2]
Funkcečlen Panské sněmovny (od 1907)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antonín Řivnáč (23. října 1843 Praha – 27. srpna 1917 Praha) byl český knihkupec a nakladatel, aktivně zapojený do hospodářského a společenského života v Praze.

Biografie

Narodil se jako syn Františka Řivnáče (1807–1888), jehož knihkupectví (založené roku 1848) bylo po desetiletí důležitým střediskem českého obrozeneckého života. Antonín nastoupil do závodu jako patnáctiletý 1. listopadu 1858. V roce 1873 se stal společníkem a roku 1885, po odchodu otce na odpočinek, převzal vedení firmy.[3] Udržel její dobrou pověst i významné obchodní vztahy (např. komisní prodej publikací Muzea království českého, Královské české společnosti nauk, Matice české a moravské).[4] Knihkupectví sídlilo nejprve společně s Muzeem království českého v někdejším Nostickém paláci v ulici Na příkopě.[5] V 90. letech byl palác zbořen kvůli výstavbě budovy Zemské banky (dnes Živnostenská banka, resp. UniCredit)[6] a obchod se na dva a půl roku přesunul na Ferdinandovu třídu.[5] Po dokončení stavby se Řivnáč vrátil a otevřel v nové budově výstavné knihkupectví s rozsáhlými prodejními prostorami v přízemí a mezaninu a skladem s distribucí v suterénu. Zaměstnával tam 27 pracovníků.[5]

Hrob Antonína Řivnáče na Olšanských hřbitovech v Praze

Ve svém nakladatelství vydal několik významných odborných publikací, jako např. Dějepis města Prahy a Dějiny Království českého (autor: Václav Vladivoj Tomek) a slavný Průvodce po Království českém (autor: František Adolf Borovský).[4] Padesáté výročí tohoto závodu, který se řadil mezi přední česká i rakouská knihkupectví, připomněly v roce 1898 hlavní české časopisy.[3][5]

Antonín Řivnáč byl aktivní i v pražském společenském a obchodním životě. Spoluzakládal obchodní spolek Merkur, Českou grafickou unii a Českoslovanskou akademii obchodní, které prospěl svými zkušenostmi i jako první a dlouholetý jednatel. Působil jako první místopředseda pražské obchodní komory, od roku 1902 prezident Obchodní a živnostenské komory, předseda grémia pražských knihkupců[7], volený ředitel Zemské banky a člen kuratoria Uměleckoprůmyslového muzea.[3] Později se stal císařským radou a členem panské sněmovny. Současníci jej považovali za obětavého a cílevědomého organizátora.[4] Za podnikatelské i umělecké zásluhy obdržel řadu vyznamenání, mj. Řád Františka Josefa a Řád železné koruny.[7]

Je pohřben na Olšanských hřbitovech v Praze.

Odkazy

Reference

Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. (http://archiv.ucl.cas.cz/).

  1. ↑ a b Archiv hl. m. Prahy, Soupis pražských obyvatel, karton/246, list 358 • 1843 • Řivnáč, Antonín. Dostupné online.
  2. ↑ kolektiv autorů: Ottův slovník naučný. Praha: Nakladatelství Jan Otto. Dostupné online.
  3. ↑ a b c Padesátileté jubileum knihkupecké firmy Fr. Řivnáče v Praze. Zlatá Praha. 3. 1898, roč. 15, čís. 19, s. 224. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c Literatura – Divadlo – Umění - Zprávy. Zlatá Praha. 9. 1917, roč. 34, čís. 49, s. 588. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c d Padesátiletí firmy F. Řivnáč. Světozor. 3. 1898, roč. 32, čís. 20, s. 235–236. Dostupné online. 
  6. ↑ Pražská informační služba - Živnostenská banka
  7. ↑ a b SZABO, Miloš. Pražské hřbitovy. Olšanské hřbitovy III.. Praha: Libri, 2011. 245 s. ISBN 978-80-7277-487-6. S. 210. 

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.