Antoni Pająk

Antoni Pająk
Narození	31. července 1893 Bestwina
Úmrtí	25. listopadu 1965 (ve věku 72 let) Londýn
Místo pohřbení	South Ealing Cemetery
Povolání	politik
Ocenění	Kříž za chrabrost (1922) Polish Legion Cross (1926) Zlatý záslužný kříž (1935) Kříž nezávislosti (1937) velkokříž Řádu znovuzrozeného Polska
Politická strana	Polská socialistická strana (v exilu)
Choť	Jadwiga Pająk
Funkce	poslanec Sejmu druhé Polské republiky
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antoni Pająk (31. července 1893 Bestwina – 25. listopadu 1965 Londýn) byl polský politik. V letech 1955–1965 byl premiérem polské exilové vlády.

Od roku 1914 do roku 1917 byl členem polských legií, které vedl Józef Piłsudski. Krátce na konci první světové války sloužil též v rakousko-uherské armádě. V ozbrojených složkách sloužil i po vzniku samostatného Polska, a to až do roku 1919. Toho roku vstoupil do Polské socialistické strany. V letech 1920 až 1937 byl členem jejího vedení. V letech 1928 až 1930 byl za ni také poslancem Sejmu. Během druhé polské republiky byl též prezidentem a viceprezidentem Asociace válečných invalidů.^[1]

V roce 1940 byl zatčen Sověty a uvězněn v pracovním táboře na Sibiři. Po obnovení polsko-sovětských vztahů po německém útoku na SSSR byl propuštěn a stal se diplomatickým zástupcem exilové vlády v republice Sacha. V roce 1942 byl vyhoštěn a transportován do Íránu, kde pak byl v letech 1943–1945 zástupcem polských ozbrojených sil v exilu. Z Íránu se přesunul do mandátní Palestiny a nakonec do Londýna.^[zdroj?]

V exilu se stal aktivním politikem. Zemřel krátce po odchodu z funkce exilového premiéra.^[2]