Arne Sucksdorff

Arne Sucksdorff
Narození	3. února 1917 farnost Gustava Vasy
Úmrtí	4. května 2001 (ve věku 84 let) Oskarova farnost
Příčina úmrtí	zápal plic
Povolání	filmový režisér, scenárista, fotograf, střihač, režisér a producent
Manžel(ka)	Astrid Bergman Sucksdorffová (1953–1965)
Ocenění	Zlatohlávek za nejlepší režii (1965)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arne Edvard Sucksdorff (3. února 1917 Stockholm – 4. května 2001 tamtéž) byl švédský filmový režisér, scenárista a kameraman. Vynikl především jako autor poetických dokumentů navazujících na tvorbu Roberta Flahertyho.^[1] Spojoval v nich vědecky přesné zobrazení života v přírodě s vytříbenou výtvarnou stránkou ovlivněnou impresionismem, patřil také k prvním dokumentaristům, kteří nepoužívali mimoobrazový komentář.

Pocházel ze zámožných poměrů, jeho otcem byl stockholmský velkoobchodník Herman Edvard Sucksdorff. Studoval zoologii na Stockholmské univerzitě, pak navštěvoval malířskou školu Otte Skölda a také Reimannovu školu v Berlíně. Za své fotografie přírody byl oceněn na soutěži v Lausanne, pak si pořídil filmovou kameru a v roce 1940 natočil svůj první film Srpnová rapsodie. Naturalistický a nesentimentální pohled na severskou přírodu přinesl v dokumentech Rozdělený svět a Stíny na sněhu. V jeho krátkometrážním snímku Rozchod z prostředí švédských Romů hrála hlavní roli Katarina Taikonová.^[2]

Za Rytmus města – Film ze Stockholmu získal Sucksdorff v roce 1949 jako první švédský film Oscara v kategorii krátkých filmů.^[3] Jeho film Dobrodružný svět, příběh venkovských dětí kombinující hrané a dokumentární scény, byl oceněn na festivalu v Berlíně i v Cannes. V Indii natočil film Flétna a šíp, líčící život přírodního národa Gondiů. Je také režisérem a scenáristou celovečerního hraného filmu Kluk na stromě z roku 1961. V šedesátých letech žil na Sardinii a pak v Brazílii, kde také vytvořil sociální dokument Mým domovem je Copacabana, za který získal v roce 1965 cenu Zlatohlávek. O regionu Pantanal natočil naučný televizní seriál På jordens baksida. V Anglii se podílel na adaptaci knihy Grahama Billinga nazvané Mr. Forbush and the Penguins, v níž hrál hlavní roli John Hurt. V roce 1994 získal Zlatohlávka za celoživotní dílo.

Vedle filmařské práce se významně angažoval v environmentálním hnutí. Vydal knihu o přírodě pro děti, nazvanou Zvětšovací sklo, a autobiografii En drömmares väg. Na jeho tvorbu navazoval Stefan Jarl, který vzdal Sucksdorffovi hold v dokumentárním filmu Krása zachrání svět.^[4]

Arne Sucksdorff byl třikrát ženatý a měl pět dětí. Jeho druhou manželkou byla fotografka a spisovatelka Astrid Bergman Sucksdorffová.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Arne Sucksdorff na Wikimedia Commons
• Arne Sucksdorff v Internet Movie Database (anglicky)
• Arne Sucksdorff v Česko-Slovenské filmové databázi
• Švédská filmová databáze
• Švédský biografický slovník