August Plappart von Leenheer
JUDr. August baron Plappart von Leenherr | |
---|---|
![]() | |
Generální intendant Dvorního divadla ve Vídni | |
Ve funkci: 1898 – 1907 | |
Předchůdce | Josef Bezecný |
Nástupce | úřad neobsazen |
Člen Panské sněmovny | |
Ve funkci: 1902 – 1907 | |
Narození | 21. února 1836 Vídeň |
Úmrtí | 17. července 1907 (ve věku 71 let) Altaussee |
Titul | ![]() |
Profese | politik |
Ocenění | Řád železné koruny, Leopoldův řád |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
August svobodný pán Plappart von Leenheer (21. února 1836 Vídeň – 17. července 1907 Altaussee) byl rakouský šlechtic a rakousko-uherský státní úředník. Jako absolvent práv působil od mládí ve státní správě, dlouhodobě zastával různé funkce na ministerstvu vnitra, kde byl nakonec sekčním šéfem (1894–1896). V letech 1898–1907 byl generálním intendantem Dvorního divadla a v roce 1902 se stal členem Panské sněmovny.
Biografie
Pocházel z úřednické šlechty,[1][2] byl mladším synem Antona Plapparta (1779–1860), právníka, dvorního rady a rektora Vídeňské univerzity.[3] August maturoval na Skotském gymnáziu, v letech 1852–1856 studoval práva na univerzitě ve Vídni a po promoci jako doktor práv (1858) vstoupil do státních služeb. Začínal jako nižší úředník u dolnorakouského místodržitelství a u několika okresních hejtmanství. Od roku 1867 dlouhodobě působil na ministerstvu vnitra, po roce 1869 byl zodpovědný za činnost Dunajské regulační komise. V letech 1879–1881 byl místodržitelským radou u hornorakouského místodržitelství v Linzi,[4] poté se vrátil na ministerstvo vnitra, kde byl od roku 1885 ministerským radou a po roce 1889 ředitelem legislativního odboru. Na ministerstvu vnitra nakonec zastával funkci druhého sekčního šéfa (1894–1896),[5] poté odešel do výslužby.
V letech 1898–1907 zastával funkci generálního intendanta Dvorního divadla (General-Intendant der k.k. Hoftheater).[6] V tomto úřadu reorganizoval financování obou státních divadelních scén (Dvorní divadlo, Dvorní opera). Byl přímým nadřízeným Gustava Mahlera, tehdejšího uměleckého ředitele Dvorní opery, a v Mahlerových životopisech je popisován jako byrokrat bez fantazie.[7] V archivu Národního muzea je uložena také jeho korespondence s Antonínem Dvořákem.[8] Po Plappartově úmrtí již nebyla funkce divadelního intendanta obsazena, do zániku monarchie vedl správu obou scén ředitel kanceláře Viktor Horsetzky von Hornthal, dvorní rada v úřadu císařského nejvyššího hofmistra.[9]
Zemřel 17. července 1907 v Altausee ve Štýrsku a byl pohřben na vídeňském Centrálním hřbitově.[10]
Tituly a ocenění
Spolu s otcem byl v roce 1853 povýšen do stavu svobodných pánů (predikát von Leenheer byl odvozen od příjmení Augustovy matky Julie, rozené von Leenheer).[11] Jako intendant Dvorního divadla obdržel v roce 1896 titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence. V roce 1902 byl jmenován doživotním členem Panské sněmovny. Během působení ve státní správě získal několik vyznamenání, jako intendant Dvorního divadla obdržel ocenění i od zahraničních panovníků při návštěvách Vídně.[12]
Rakousko-Uhersko
Řád železné koruny III. třídy (1875)
rytířský kříž Leopoldova řádu (1890)
Řád železné koruny II. třídy (1895)
Jubilejní pamětní medaile (1898)
Zahraničí
Řád pruské koruny I. třídy (Německo)
Řád lva a slunce I. třídy (Persie)
velkokříž Řádu Leopolda (Belgie)
velkokříž Řádu Albrechtova (Sasko)
velkokříž Řádu polární hvězdy (Švédsko)
velkokříž Řádu Takova (Srbsko)
velkokříž Řádu Gryfa (Meklenbursko-Zvěřínsko)
Rodina
V roce 1869 se oženil s Franziskou Planckovou von Planckburg (1848–1923), sestrou Eduarda Plancka (1841–1918), dlouholetého poslance Říšské rady a hornorakouského zemského sněmu. Z manželství se narodily čtyři děti, synové Eduard, August a Kurt působili ve státní správě, dcera Julie byla čestnou dámou Ústavu šlechtičen v Brně.[13]
Augustův starší bratr Adolf (1830–1889) byl důstojníkem u vojenské auditorní služby.
Odkazy
Reference
- ↑ Rodokmen rodu Plappart von Leenheer in: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich dostupné online
- ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1861; Gotha, 1861; s. 565–566 dostupné online
- ↑ Anton Plappart von Leenheer in: Österreichisches Biographisches Lexikon dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1880; Vídeň, 1880; s. 403 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1895; Vídeň, 1895; s. 283 dostupné online
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1899; Vídeň, 1899; s. 23 dostupné online
- ↑ August Plappart von Leenheer na webu mahlerfoundation.org dostupné online
- ↑ Korespondence Augusta Plapparta s Antonínem Dvořákem na webu Národního muza dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1918; Vídeň, 1918; s 17, 27 dostupné online
- ↑ Hrob Augusta Plapparta na vídeňském Centrálním hřbitově dostupné online
- ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1860; Gotha, 1860; s. 615–616 dostupné online
- ↑ Přehled řádů a vyznamenání Augusta Plapparta in: Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1906; Vídeň, 1906; s. 24 dostupné online
- ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1901; Gotha, 1901; s. 222 dostupné online