Axioché

Axioché
Charón a žena, lékythos (NAM Athény)
ZeměPeloponés
Aktivní rokyPřed Trójskou válkou (13. století př.n.l.[1])
ChoťPelops
DětiChrýsippos
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Axioché (řecky: Άξιόχη) byla v řecké mytologii matkou Chrýsippa, nemanželského syna Pelopa.

Etymologie

Jméno Ἀξιοχή má pravděpodobně původ ve starořečtině nebo proto-indo-evropštině a lze jej rozdělit na dvě složky:

Kořen ἄξιος (axios), což může znamenat "zasluhující si", "hodný (něčeho)","hodnotný", "důstojný", "odpovídající (hodnotou)"[2]. Může mít původ v proto-indo-evropském kořeni ag̑- ("vést", "řídit", "hnát", "agitovat")[3] nebo *h₂eǵ- (s podobným významem)[4][5], který se objevuje také ve slově ἀγός ("vůdce")[6][7]. Připadá v úvahu i spojitost se slovem ἄξων (axōn), což znamená "osa", "proud", "dráha", "směr činu"[8][9] z proto-indo-evropského *h₂eḱs- ("osa", "rameno")[10][11]. V mykénštině má stejné slovo podobu 𐀀𐀒𐀰𐀚 (a-ko-so-ne /áksones/) znamenající "hrot(y)" nebo "rameno(a)"[12][13]. Významově by tedy jméno mohlo naznačovat uvedení něčeho do souladu, rovnováhy nebo náležité hodnoty.

Druhá část -χή (-ché) se objevuje v některých starořeckých ženských jménech (např. Andromaché) a může být zakončením bez samostatného významu.

Mytologie

Jediným známým primárním pramenem o ní jsou scholia k Eurípidově Orestovi[14]. Ty se o ní zmiňují v jediné větě:

Originál: "Πέλοπος δὲ καὶ Ἱπποδαμείας Ἀτρεὺς, Θυέστης, Δίας... καὶ ἔκ τινος Ἀξιόχης νόθος Χρύσιππος."[14] Překlad: "Z Pelopa a Hippodameie vzešli Átreus, Thyestés, Días (následuje výčet potomků, pozn. překl.)... a zrozený z jisté Axioché nemanželský Chrýsippos."[15]

V Plútarchových Životopisech je uvedena jako matka Chrýsippa nymfa Danaïs[16]. Chrýsippa zavraždili ze žárlivosti nebo pocitu ohrožení vlastního dědictví Átreus a Thyestés (v některých verzích jejich matka Hippodameia).

Související články

Reference

  1. ↑ (Hypotetická datace)
  2. ↑ Greek Word Study Tool. www.perseus.tufts.edu [online]. [cit. 2025-05-12]. Dostupné online. 
  3. ↑ Proto-Indo-European Etyma: 10. Motion & Transportation. lrc.la.utexas.edu [online]. [cit. 2025-05-12]. Dostupné online. 
  4. ↑ Reconstruction:Proto-Indo-European/h₂eǵ-. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (anglicky) Page Version ID: 84567422. 
  5. ↑ LIV, Lexikon der indogermanischen Verben: die Wurzeln und ihre Primärstammbildungen. Příprava vydání Helmut Rix, Martin Kümmel. 2., erw. und verb. Aufl. vyd. Wiesbaden: Reichert 823 s. ISBN 978-3-89500-219-9. 
  6. ↑ ἀγός. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (anglicky) Page Version ID: 78852304. 
  7. ↑ Georg Autenrieth, A Homeric Dictionary, ἀγός. www.perseus.tufts.edu [online]. [cit. 2025-05-18]. Dostupné online. 
  8. ↑ ἄξων. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (anglicky) Page Version ID: 82282709. 
  9. ↑ Henry George Liddell, Robert Scott, A Greek-English Lexicon, ἄξων. www.perseus.tufts.edu [online]. [cit. 2025-05-18]. Dostupné online. 
  10. ↑ Reconstruction:Proto-Indo-European/h₂eḱs-. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (anglicky) Page Version ID: 84130273. 
  11. ↑ POKORNY, Julius. Indogermanisches etymologisches Wörterbuch. 2: Register. 5. Aufl. vyd. Bern Tübingen: Francke ISBN 978-3-7720-0947-1. 
  12. ↑ 𐀀𐀒𐀰𐀚. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (anglicky) Page Version ID: 82702078. 
  13. ↑ Studi in onore di Enrica Fiandra: contributi di archeologia egea e vicinorientale, Napoli. Příprava vydání Massimo Perna, Enrica Fiandra. Paris: De Boccard 409 s. (Studi egei e vicinorientali). ISBN 978-2-7018-0193-3. 
  14. ↑ a b Scholia k Eurípidovu Orestovi, ed. U. H. Faulkner, Or. 5.01, euripidesscholia.org [online], [cit. 2025-05-12].
  15. ↑ Vlastní překlad Scholia k Eurípidově Orestovi.
  16. ↑ Plutarch, Parallela minora, section 33. www.perseus.tufts.edu [online]. [cit. 2025-05-12]. Dostupné online. 
This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.