Bátovce
Bátovce | |
---|---|
Bátovce - katolický kostel | |
Poloha | |
Souřadnice | 48°17′28″ s. š., 18°44′42″ v. d. |
Nadmořská výška | 224 m n. m. |
Stát | ![]() |
Kraj | Nitranský |
Okres | Levice |
Tradiční region | Hont |
![]() ![]() Bátovce | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 31,63 km²[1] |
Počet obyvatel | 1 180 (2024)[2] |
Hustota zalidnění | 37,3 obyv./km² |
Správa | |
Status | obec |
Starosta | Peter Burčo [1] |
Vznik | 1037/1320 (první písemná zmínka) |
Oficiální web | batovce |
ocubatovce | |
Adresa obecního úřadu | Obecný úrad Č. 2 935 03 Bátovce |
Telefonní předvolba | +421-36 |
PSČ | 935 03 |
Označení vozidel (do r. 2022) | LV |
NUTS | 502057 |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bátovce (maď. Bát, něm. Frauenmarkt) jsou obec na Slovensku v okrese Levice, pod Štiavnickými vrchy na řece Sikenici. V obci, která bývala trhovým městečkem, je zřízena památková zóna.[3] Žije zde asi 1200 obyvatel.
Sousedními obcemi jsou na severu Jabloňovce, na východě Ladzany, na jihu Žemberovce, na jihozápadě Drženice a na severozápadě Devičany. Obcí prochází silnice II/524 na trase Levice – Banská Štiavnica.
Dějiny
První písemné zmínky o Bátovcích pocházejí ze středověkých padělků z let 1037 a 1086, kde se uvádějí jako tribuna de Foro Regine, resp. de Mercatu Regine, tedy jako místo královnina trhu. První hodnověrná zmínka o obci je však až z roku 1267, kdy se vzpomíná pod názvem Bat. V tomto období pravděpodobně slovanskou obec osídlovali němečtí kolonisté.
V letech 1543 až 1848 patřily Bátovce levickému hradnímu panství. Od roku 1611 je v Bátovcích doložena existence cechů. V roce 1715 měla obec mlýn a 97 domácností. Pošta byla v provozu od roku 1828. V roce 1852 navštívila Bátovce česká spisovatelka Božena Němcová. Během Bachova absolutismu se staly sídlem berního úřadu a okresního soudu s pozemkovou knihou až do roku 1878. V rámci hontské župy byly sídlem okresu (Báti járás), a to až do roku 1922.
V listopadu 1938 po přičlenění Levic k Maďarsku byl do Bátovců evakuován berní úřad, který zde sídlil až do roku 1940. V roce 1943 byla k Bátovcům přičleněna obec Jalakšová, která se poprvé vzpomíná v roce 1381. Známá vodní nádrž Lipovina byla vybudována v roce 1968.
Památky
- Římskokatolický kostel sv. Martina, goticky přestavěná původně románská stavba nejpozději z první poloviny 13. století, barokizován v r. 1730. Na neogotickém oltáři je centrální obraz (z roku 1873) Nanebevstoupení Krista; autorem obrazu je Peter Michal Bohúň.[4]
- Evangelický kostel z r. 1873 - národní kulturní památka
- Zemanská kurie (národní kulturní památka) – původně gotická dvoupodlažní stavba na půdorysu obdélníku z první třetiny 15. století. Kurie je čtyřtraktová, okna mají profilované šambrány.[5]
Významné osobnosti
- Ján Weiss - učitel a entomolog
- Albert Škarvan - lékař , spisovatel a překladatel
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bátovce na slovenské Wikipedii.
- ↑ Hustota obyvateľstva - obce [om7014rr] : Rozloha (Štvorcový meter). Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky. 31. března 2025. Dostupné online. [cit. 2025-04-24].
- ↑ Počet obyvateľov podľa pohlavia - obce (ročne) [om7101rr]. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky. 31. března 2025. Dostupné online. [cit. 2025-04-24].
- ↑ Pamiatkový úrad Slovenskej republiky - Pamiatkové územia a ochranné pásma. www.pamiatky.sk [online]. [cit. 2022-01-25]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Kulturní dědictví. www.e-obce.sk [online]. [cit. 2017-03-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-03-15.
- ↑ Pamiatkový objekt - podrobnosti. www.pamiatky.sk [online]. [cit. 2022-07-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-07-25.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bátovce na Wikimedia Commons
- Stránka obce
- www.apsida.sk - profil románského kostela
- Územní plán obce
Galerie
-
Věž evangelického kostela
-
Věž katolického kostela
-
Přehrada Lipovina