Běleč (Liteň)
| Běleč | |
|---|---|
%252C_domy_u_potoka.jpg) Domy u potoka | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Liteň |
| Okres | Beroun |
| Kraj | Středočeský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°54′51″ s. š., 14°10′44″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 183 (2021)[1] |
| Katastrální území | Běleč u Litně (3,75 km²) |
| PSČ | 267 27 |
| Počet domů | 87 (2021)[2] |
  Běleč | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 85235 |
| Kód k. ú. | 685232 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Běleč (německy Bleichen) je vesnice, část městyse Liteň v okrese Beroun ve Středočeském kraji. Nachází se asi 2,7 kilometru severovýchodně od Litně. Prochází tudy železniční trať Zadní Třebaň - Lochovice a vesnicí protéká Bělečský potok.
Historie
První písemná zmínka o existenci obce pochází z roku 1333.[3] Z této doby se připomínají bratři Miroslav, Ješek a Václav z Bělče.[3] Původní název obce byl Bělč.[4] Belečský dvorec patřil karlštejnským manům, z roku 1545 je doložená existence Bělečské tvrzi, když ji Odolen Pětipeský z Chyš a z Egrberka prodal společně se vsí a dvorem Šimonovi ze Šanova. K další změně majitele došlo v roce 1553, kdy tvrz i ves získal Václav Podhradský z Vlčí hory, který ji o rok později vyměnil za město Krásná hora a Běleč přešla do zprávy Šebestiánu Markvartovi z Hrádku, purkrabímu z Karlštejna.[3][4] Tím se Běleč stala součástí karlštejnského panství. Z tvrze se stal poplužní dvůr a dnes již není známo, kde stála.[3]
V Bělči se 2. června 1887 narodil 2. velitel Obrany národa, pozdější armádní generál in memoriam Bedřich Homola.
Obyvatelstvo
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 241 | 258 | 227 | 309 | 235 | 221 | 228 | 202 | 192 | 160 | 164 | 116 | 98 | 146 | 183 |
| Počet domů | 40 | 41 | 37 | 45 | 46 | 47 | 52 | 97 | 59 | 61 | 56 | 72 | 71 | 81 | 87 |
Obecní správa
Při sčítání lidu v letech 1850–1964 byla Běleč samostatnou obcí, nejprve v okrese Hořovice, od roku 1950 v okrese Beroun. Od 14. června 1964 je částí městyse Liteň v okrese Beroun.[7]
Pamětihodnosti
- Usedlost čp. 15
- přírodní rezervace Voškov – bučinami porostlé svahy nad pravým břehem řeky Berounky severně od Bělče
Odkazy
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ a b c d Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Běleč – tvrz, s. 30.
- ↑ a b Naučná stezka Liteň, zastávka A11_1. Pomník [online]. Karlštejnsko Info [cit. 2016-10-16]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 11.
Literatura
- Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Běleč – tvrz, s. 30.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Běleč na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Bělč v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Běleč v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
