Barnsleyho kapradí
Barnsleyho kapradí je fraktál pojmenovaný po britském matematikovi Michaelu Barnsleym, který jako první popsal tento fraktál ve své knize Fractals Everywhere.[1]
Vlastnosti
Toto kapradí je jedním ze základních příkladů soběpodobnosti, což znamená že se jedná o matematicky generovaný vzor, který může být reprodukovatelný v každém zvětšení nebo zmenšení. Stejně jako Sierpinského trojúhelník ukazuje Barnsleyho kapradí, jak graficky krásné struktury mohou vzniknout použitím matematických vzorců.
Konstrukce
Barnsleyho kapradí používá čtyři afinní transformace. Rovnice pro každou z transformací je následující: .
Barnsleyho fraktál pro sleziník netíkovitý lze získat z následujících transformací:
- s pravděpodobnostním faktorem
- s pravděpodobnostním faktorem
- s pravděpodobnostním faktorem
- s pravděpodobnostním faktorem .
-
Body, které vykresluje první afinní funkce. Když parametr "a" první funkce není nulový, vznikne místo kmene opět malá kapradina
-
Druhá funkce při opakovaném volání vytváří jednotlivá patra kapradiny.
-
Volání třetí funkce vykresluje levý nejnižší list, který pak volání druhé funkce transponuje do vyšších pater.
-
Volání čtvrté funkce vykresluje pravý nejnižší list, který pak volání druhé funkce transponuje do vyšších pater.
Reference
- ↑ Fractals Everywhere, Boston, MA: Academic Press, 1993, ISBN 0-12-079062-9
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Barnsleyho kapradí na Wikimedia Commons
- Barnsley fern - Kapradina Barnsleyova (Jeroným Klimeš)