V teorii numerické matematiky je Bernsteinův polynom, nebo také polynom v Bernsteinově tvaru, polynomem, který je lineární kombinací Bernsteinových bázových polynomů.
Numericky stabilní cestou k výpočtu Bernsteinových polynomů je tzv. Algoritmus de Casteljau.
Polynomy v Bernsteinově tvaru byly poprvé použity v konstrukčním důkaze Stoneovy–Weierstrassovy aproximační věty. S rozvojem počítačové grafiky se Bernsteinovy polynomy omezené na intervalu
staly důležitými ve formě Beziérových křivek.
Definice
n+1 Bernsteinových bázových polynomů stupně
je definováno vztahem

kde
je binomický koeficient.
Bernsteinovy bázové polynomy stupně
tvoří bázi vektorového prostoru polynomů stupně
.
Lineární kombinace Bernsteinových bázových polynomů

se nazývá Bernsteinův polynom, neboli polynom v Bernsteinově tvaru stupně
. Koeficienty
jsou nazývány Bernsteinovy koeficienty, nebo také Beziérovy koeficienty.
Vlastnosti
Rozklad jednotky
Báze tvořená Bernsteinovými polynomy tvoří rozklad jednotky na intervalu
.

Symetrie
V bázi tvořené Bernsteinovými polynomy existují vždy symetrické polynomy.

Důkaz:

Z vlastností kombinačních čísel vyplývá:

Nyní stačí upravit předchozí rovnici a získáme že:

Rekurence
Bernsteinovy polynomy jsou rekurentní. To znamená že Bernsteinův polynom lze definovat použitím polynomu nižšího řádu.

Derivace

Lokální maximum
Na intervalu
je maximum v bodě
.
Důkaz:
Maximum najdeme skrze derivaci:
![{\displaystyle b_{i,n}(x)'={n \choose i}x^{i-1}(1-x)^{n-i-1}[i(1-x)-x(n-i)]}](./07af7d091489692e9fa3531676d89e2c98a41cba.svg)
Nyní můžeme nahlédnout, že pro body
nezískáme nulovou derivaci. Proto zbývá pouze činitel v závorce, který můžeme položit nule.




Že tento bod leží na intervalu
vyplývá z nerovnosti
.
Příklad
Prvních několik Bernsteinových bázových polynomů vypadá takto:

Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bernstein_polynomial na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
Portály: Matematika