Beruň

Beruň Bieruń
Náměstí v Staré Beruni
znak
Poloha
Souřadnice	50°5′23″ s. š., 19°5′34″ v. d.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Polsko Polsko
Vojvodství	Slezské
Okres	Beruň-Lędziny
Gmina	městská gmina
Beruň
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	40,5 km²
Počet obyvatel	18 806 (2024)
Hustota zalidnění	464,3 obyv./km²
Etnické složení	Poláci, Slezané a další
Náboženské složení	římští katolíci a další
Správa
Status	město
Starosta	Sebastian Macioł
Vznik	1290
Oficiální web	bierun.pl
Telefonní předvolba	(+48) 32
PSČ	43-150, 43-155
Označení vozidel	SBL
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Beruň^[1][2][3] (polsky Bieruń [ˈbʲɛruɲ]IPA, německy Berun) je město v jižním Polsku ve Slezském vojvodství, sídlo okresu Beruň-Lędziny. Leží na historickém území Horního Slezska v jižní části katovické konurbace mezi Tychami a Osvětimí. Jihovýchodní hranicí města vyznačuje Visla, která je v tomto úseku zároveň zemskou hranicí mezi Slezskem a Malopolskem. V roce 2024 zde žilo 18 806 obyvatel.^[4] Beruň leží v oblasti s vysokým podílem slezské národnosti – při posledním sčítání lidu se takto označilo 36,9 % obyvatel beruňsko-lędzinského okresu,^[5] ale většina z nich se také přihlásila k polské národnosti, takže 82,3 % obyvatel okresu se přihlásilo k polské národnosti (v Polsku lze uvést dvě národnosti).^[6]

Název místa je odvozen od polského výrazu „brać“ (brát) a souvisí s výběrem daní.^[7] V závislosti na pravopisných pravidlech se v minulosti používaly také názvy Bieron, či Bierun.

V historických pramenech se před rokem 1376, kdy bylo Horní Slezsko pod vládou Přemyslovců, používal název osady „de Beruna“, v latinizované staropolské podobě Byerun uvádí v letech 1470–1480 název města Jan Długosz ve své knize Liber beneficiorum dioecesis Cracoviensis. Na mapě Abrahama Ortelia z roku 1603 se obec objevuje pod názvem Bierun. Ve statistickém popisu Pruska z roku 1837 se objevuje pouze název Berun. Polský název Bieruń v roce 1847 uvádí v knize „Krótki rys jeografii Szląska dla nauki początkowej“ hornoslezský spisovatel Józef Lompa. Geografický slovník Království polského, vydaný na konci 19. století, uváděl dva polské místopisné názvy – Beruń a Bieruń, a německý název Berun.

Historickým jádrem Beruně je bývalé město Stará Beruň (Bieruń Stary, Alt-Berun), které získalo městská práva v roce 1387. Bylo součástí Pštinského panství a tím pádem do roku 1742 Koruny království českého a Habsburské monarchie. Poté připadlo Prusku. V první polovině 19. století byla zhruba šest kilometrů na východ v bezprostřední blízkosti prusko-rakouské státní hranice na Visle založena osada Nová Beruň (Bieruń Nowy, Neu-Berun). Po rozdělení Horního Slezska roku 1922 byly Stará a Nová Beruň přičleněny k Polsku. Při správní reformě v roce 1975 se obě Beruně staly součástí města Tychy. Roku 1991 se osamostatnily a spolu s bývalými obcemi Bijasowice, Czarnuchowice, Jajosty a Ściernie vytvořily město Beruň v jeho současné podobě.

Od roku 1991 dochází ke konfliktu mezi Beruní a sousedními Tychami o areál automobilky Fiat Auto Poland (dříve FSM) a sídliště postavené v sousedství této továrny. V současné době se sídliště již nachází ve správních hranicích Beruně, zatímco samotná továrna zůstává v Tychách. Historicky patřilo sporné území k Beruni, ale jeho ponechání v hranicích Tychů bylo podmínkou dohody tohoto města o odtržení. Spor se znovu objevil v roce 2010, kdy představitelé beruňské samosprávy požadovali, aby Tychy vrátily 123 hektarů továrních pozemků, na nichž působí několik dceřiných společností automobilky. Tychy navrhly upravit hranici o 123 ha ve prospěch Beruně, avšak na jiném místě katastru, v nezastavěné oblasti. Tehdejší slezský maršálek Zygmunt Łukaszczyk vydal k požadavkům Beruně zamítavé stanovisko.^[8]

V roce 1993 se v Beruni poprvé konal 1. festival amatérského filmu Leona Wojtaly. Uspořádán byl díky finanční pomoci KWK Piast. V roce 2005 se konal již sedmý ročník tohoto festivalu s rekordním počtem účastníků z celého Polska. V letech 1997 a 2010 bylo město postiženo povodněmi.

Beruň sestává z následujících částí:^[9]

Největšími průmyslovými podniky ve městě jsou důl Piast založený v roce 1972 v Nové Beruni, dnes patřící společnosti Kompania Węglowa, a továrna na výbušniny Nitroerg SA. Na původním katastru Staré Beruně a v její těsné blízkosti (necelý kilometr od hlavního náměstí) se rozkládá areál automobilky Fiat. Ten se nicméně nachází již na území Tych, neboť jeho ponechání bylo podmínkou souhlasu toho města s osamostatněním se Beruně. Od té doby se datuje konflikt mezi oběma městy a beruňští radní opětovně usilovali o navrácení lukrativního areálu. Uspěli pouze u zaměstnaneckého sídliště Homera, které přešlo z Tych do Beruně v roce 2000.^[10][11]

Ve městě fungují tři veřejné mateřské školy,^[12] dvě základní školy,^[13] lyceum,^[14] a okresní školský komplex (zahrnující průmyslovou školu prvního stupně a odbornou školu).^[15] Vychází zde místní noviny Rodnia.^[16]

V Nové Beruni se nachází železniční stanice Bieruń Nowy na trati Osvětim – Myslovice – Katovice. Provoz osobních vlaků ve směru Tychy – Osvětim přes Starou Beruň byl zastaven v roce 2001, avšak počítá se s jeho obnovením do budoucna.^[17][18][19]

Městská autobusová doprava je zajišťována v rámci integrovaného systému katovické aglomerace (Zarząd Transportu Metropolitalnego, ZTM). Městem prochází státní silnice č. 44 spojující Krakov a Osvětim s Tychami a Hlivicemi.

• Sanktuarium sv. Valentina ze 17. století
• Kostel sv. Bartoloměje apoštola z let 1770–1776
• Kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova z roku 1909
• Synagoga z 19. století (přeměněna na hasičskou zbrojnici)
• Jádro města v rámci historického založení (radnice, náměstí)
• Židovský hřbitov
• Kaple Nejsvětější Trojice v prostoru křižovatky ulic Trojice v prostoru křižovatky ulic Warszawska a Niedługa

• Gundelfingen, Německo
• Meung-sur-Loire, Francie
• Moravský Beroun, Česko
• Ostroh, Ukrajina

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bieruń na polské Wikipedii.

• Pohyblivý betlém v Beruni
• Synagoga v Beruni

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Beruň na Wikimedia Commons
• Oficiální webové stránky města