Bikini

Bikini
StátMarshallovy ostrovyMarshallovy ostrovy Marshallovy ostrovy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Atol Bikini
Světové dědictví UNESCO
Jaderný výbuch Baker
Jaderný výbuch Baker
Smluvní státMarshallovy ostrovyMarshallovy ostrovy Marshallovy ostrovy
Souřadnice11°35′ s. š., 165°23′ v. d.
Typkulturní dědictví
Kritériumiv, vi
Odkaz1339 (anglicky)
Zařazení do seznamu
Zařazení2010 (34. zasedání)
Satelitní snímek atolu Bikini. V červeném rámečku je ostrov Bikini. V severozápadním rohu lze rozeznat kráter, způsobený výbuchem termonukleární pumy Castle Bravo v roce 1954.

Atol Bikini je v současnosti neobydlený atol v Tichém oceánu, který je součástí Marshallových ostrovů. Tvoří ho 36 ostrovů, které obklopují lagunu o ploše 591,1 km². Celková plocha všech ostrovů je 6 km². Ostrov byl znám jako americká jaderná střelnice a byly po něm pojmenovány i dvojdílné plavky – bikiny. Atol je neobydlený, protože jeho obyvatelé museli být kvůli zamoření radioaktivitou přesídleni. Vzhledem k množství vraků válečných lodí na dně laguny je oblast vyhledávanou potápěčskou lokalitou.

Historie

V letech 1946–1958 zde bylo provedeno 23 zkušebních jaderných výbuchů. Například zde byl zkoumán vliv jaderných výbuchů na válečné lodě – krycí název byl Operace Crossroads. V prostoru výbuchu bylo soustředěno pět bitevních lodí, čtyři křižníky, dvě letadlové lodě, 12 torpédoborců, osm ponorek, obchodní a výsadkové lodě.

První jaderný test – Able, byl odpálen 1. července 1946. Puma byla shozena z bombardéru a vybuchla ve vzduchu. Mnohem ničivější ovšem byl podhladinový výbuch, ke kterému došlo 25. července 1946 při testu Baker.[1] Řada z lodí se po některém z výbuchů potopila na místě a vytvořila lodní pohřebiště, ty které přečkaly, byly často později potopeny jinde (viz např. USS Independence).

Po jaderných testech Able a Baker měl v dubnu 1947 následovat pod názvem Charlie ještě třetí test. Ten byl ale nejprve odložen a posléze zrušen. O osm let později se Američané na Bikini vrátili a začaly zde být testovány vodíkové bomby.

V roce 1954 byla na atolu při testu Castle Bravo odpálena vodíková bomba. Do kontaktu s radioaktivním spadem z tohoto výbuchu přišel také japonský rybářský člun Fukuryu Maru (Šťastný drak), což zapříčinilo onemocnění členů posádky, jedna osoba nakonec na následky výbuchu zemřela. To způsobilo silný mezinárodní odpor a znovu podnítilo obavy Japonců týkající se radioaktivity, obzvlášť s ohledem na možnou kontaminaci ryb.

V roce 2010 byl atol Bikini zapsán na seznam kulturního dědictví UNESCO.[2] Organismům, včetně korálů, se tam teď daří dobře.[3]

Lodě potopené při jaderných testech Able a Baker

Fotogalerie

Odkazy

Reference

  1. KOTAS, Petr. Atol Bikini – Marshallovy ostrovy [online]. 2004 [cit. 2009-02-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-01-01. 
  2. ŠLAJCHRTOVÁ, Leona. Perské tržiště, jaderný atol, vězení. UNESCO vybíralo světové dědictví. iDNES [online]. 2010-08-01 [cit. 2010-08-02]. Dostupné online. 
  3. 'Quite odd': coral and fish thrive on Bikini Atoll 70 years after nuclear tests. www.theguardian.com [online]. [cit. 2023-07-06]. Dostupné online. 

Externí odkazy