Biokoridor Hloučela
| Biokoridor Hloučela | |
|---|---|
 Biokoridor Hloučela | |
| Nadmořská výška | 229 m n. m. |
| Založeno | 1914 |
| Starší názvy | Wolfovy sady |
| Pojmenováno po | Rudolfu Wolfovi |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biokoridor Hloučela (též známý jako Lesopark Hloučela) je pás zeleně podél říčky Hloučela v Prostějově.
Historie
Biokoridor Hloučela vznikl uměle. S nápadem osázet břehy Romže přišel profesor reálného gymnázia v Prostějově Rudolf Wolf v roce 1905. Povolení získal až v roce 1914. Záměr prosadil jako předseda Okrašlovacího spolku v Prostějově[1] a společně se studenty provedl terénní úpravy bývalého rumiště a skládky. Během 14 dní osadili tito dobrovolníci od ulice Olomoucká až po ulici Kostelecká (cca 1,5 km) kolem osmi tisíc stromů.[2] Zásluhu na realizaci vzniku lesoparku měl i lichtenštejnský správce lesů na Plumlově Antonín Anderka.[3]
Lesopark byl silně poškozen za druhé světové války. Město Prostějov převzalo správu v roce 1966.[4]
Současnost
Přestože se jedná o uměle vytvořený lesopark, rostou v něm především autochtonní a zdomácnělé druhy. Mezi zastoupené druhy dřevin patří lípy, jilmy, jasany, javory, olše, habry, duby, topoly, vrby, hlohy, akáty, jírovce; výjimečně i ovocné stromy a jehličnany. Z ptáků se zde vyskytuje kalous ušatý, puštík obecný, skorec vodní, volavka popelavá a ledňáček říční.[5]
V roce 2007 vznikla vně biokoridoru naučná stezka dlouhá přibližně 4 km s 11 informačními tabulemi, které návštěvníkům přibližují rostlinné a živočišné druhy zde se vyskytující. Navrhovatelem projektu bylo sdružení ČSOP Iris Prostějov, na financování se podílelo město Prostějov a společnost RWE Transgas Net v rámci programu Blíž přírodě.[6]
Cyklostezka biokoridorem Hloučela
V prosinci roku 2013 byl na místo polní cesty v úseku od ulice Krkonošská v Prostějově až po silnici III. třídy č.37762, která cyklostezku protíná, vybudován první úsek asfaltové zpevněné cesty pro pěší i cyklisty. Termín zahájení stavby započal o rok dříve, přičemž o samotném projektu se diskutovalo již po roce 2000, rozhodnutí padlo o deset let později. Tato část trasy dlouhá 2 km stála místo předpokládaných 6,5 milionů Kč 9,5 milionů korun.[7][8]
Závěrečný kilometr úseku cyklostezky, od zmíněné silnice III. třídy až do Mostkovic, byl dokončený v roce 2020. V jednom místě ji protíná silnice II/150 a bylo zde nutné nainstalovat bezpečnostní prvky. Úsek vede po bývalé lesní pěšině, kdy část stromů musela ustoupit stavbě, což se ne u všech místních obyvatel setkalo s pochopením. Cena za vybudování této části asfaltového terénu a dalších úprav byla vypočtena na šest milionů korun. Cyklostezka je součástí Jantarové stezky, dálkové cyklotrasy.[9]
Na konci cyklostezky v Mostkovicích a po na pojení na silnici č. 377 lze dojet až k části plumlovské přehrady.
Odkazy
Reference
- ↑ Hlasy z Hané. Listopad 1913, roč. XXXII, čís. 131, s. 1. Dostupné online.
- ↑ Hlasy z Hané. Duben 1914, roč. XXXIII, čís. 31, s. 4. Dostupné online.
- ↑ Hlasy z Hané. Červenec 1914, roč. XXXIII, čís. 57, s. 5. Dostupné online.
- ↑ DAŇKOVÁ, Jana; ZATLOUKALOVÁ, Eva; ŠVÉCAROVÁ, Anna; KLABNÍK, Ladislav. Průvodce naučnou stezkou biokoridorem Hloučela. Prostějov: Český svaz ochránců přírody, Regionální sdružení Iris, 2008. ISBN 978-80-254-1215-2.
- ↑ ŠVÉCAROVÁ, Anna. Parky a dřeviny Prostějova. Prostějov: Český svaz ochránců přírody, Regionální sdružení Iris, 2007. ISBN 978-80-239-8970-0.
- ↑ Biokoridor Hloučela je bohatší o naučnou stezku. Český svaz ochránců přírody [online]. Dostupné online.
- ↑ NUSSBERGEROVA, Coding and Programing: Jindrich Ekart [www ekart cz]; Graphic: Michaela. Rozhodnuto, cyklostezka Hloučela bude (Mladá fronta DNES). Silvarium - lesnický a dřevařský zpravodajský web [online]. 2010-02-03 [cit. 2025-07-15]. Dostupné online.
- ↑ Okolo Hloučely v Prostějově se mohou prohánět kolaři, mají novou cyklostezku. iROZHLAS [online]. 2013-12-10 [cit. 2025-07-15]. Dostupné online.
- ↑ ŠVERDÍK, Michal. Vytoužená prostějovská cyklostezka je kvůli pokácení stromů terčem kritiky. iDNES.cz [online]. 2020-06-22 [cit. 2025-07-15]. Dostupné online.
Literatura
- DAŇKOVÁ, Jana – ZATLOUKALOVÁ, Eva – ŠVÉCAROVÁ, Anna – KLABNÍK, Ladislav: Průvodce naučnou stezkou biokoridorem Hloučela. Prostějov 2008. ISBN 978-80-254-1215-2.
- ŠVÉCAROVÁ, Anna: Parky a dřeviny Prostějova. Prostějov 2007. ISBN 978-80-239-8970-0.
- -zv-: Biokoridor Hloučela je bohatší o naučnou stezku. Prostějovský Večerník, 3. 12. 2007, s. 2.
- -zv-: Biokoridor Hloučela v prostějovském muzeu. Prostějovský Večerník, 11. 2. 2008, s. 5.