Bitva u Nedao se odehrála v roce 454 v Panonii u řeky Nedao na dnes neznámém místě mezi Huny a koalicí germánských kmenů Gepidů, Rugiů, Herulů,[1] Svébů a snad i Skirů a Ostrogótů. Všichni tito Germáni byli bývalí vazalové Hunů. Hunové v této bitvě byli poraženi. Tato porážka pravděpodobně znamenala následný definitivní zánik hunské říše.[2]
Po smrti mocného hunského vládce Attily v roce 453 ztratila říše Hunů svou soudržnost, protože mezi syny zesnulého Attily nastal boj o vládu nad říší, tím se jednota Hunů tříštila. Germánské kmeny, které byly vazaly Hunů, z této situace chtěly vytěžit a získat na Hunech nezávislost.[1] Po sjednocení germánských kmenů se vedení koalice ujal Ardarich[1], král Gepidů, kdysi hlavní Attilův poradce. Do čela Hunů se postavil jejich král, Attilův syn Ellak. Germánské kmeny se s Huny střetly v Panonii u řeky Nedao v roce 454. Je pravděpodobné, že germánské kmeny podporoval východořímský císař Marcianus.[1] Hunové v této bitvě byli poraženi a jejich vůdce Ellak zabit. Tato porážka pravděpodobně znamenala následný definitivní zánik hunské říše.
Informace o této bitvě se dochovaly zásluhou knihy gótského historika Jordanese De origine actibusque Getarum, kterou sepsal v 6. století na základě dochovaných zbytků Cassiodorových dějin Gótů.[3] Místo, kde se v Panonii bitva odehrála, je dnes neznámé. Naposledy se pokusil místo bitvy identifikovat rakouský historik Otto John Maenchen-Helfen. Podle všech jemu dostupných informací za pravděpodobné místo bitvy určil blíže neznámý přítok řeky Sávy v jižní Panonii.[4]
Vládu po Ellakovi převzal jeho bratr Dengizich,[5] který Huny zreorganizoval a vedl do boje na východ proti východořímské říši, kde roku 469 byl poražen a zabit v Thrákii.[6] Po jeho smrti Hunové mizí z historie, patrně se smísili s jinými etnickými skupinami, jako např. Protobulhary.
Pokusy o lokalizaci
Reference
- ↑ a b c d e BURY, J. B. History of the Later Roman Empire, Vol. 2: From the Death of Theodosius I to the Death of Justinian: 002. [s.l.]: Dover Publications, 2013. 514 s. Dostupné online. ISBN 0486203999. S. 296. (anglicky)
- ↑ BURY, J. B.. History of the Later Roman Empire, Vol. 2: From the Death of Theodosius I to the Death of Justinian: 002 str. 298
- ↑ JORDANES. Getica - Gótské dějiny ; Římské dějiny. Praha: Argo, 2010. 330 s. ISBN 978-80-257-0744-9.
- ↑ MAENCHEN-HELFEN, Otto J. The World of the Huns: Studies in Their History and Culture. [s.l.]: University of California Press, srpen 1973. 648 s. Dostupné online. ISBN 978-0520015968. Kapitola The World of the Huns, s. 149. (anglicky)
- ↑ Dataline Hunic
- ↑ Maenchen-Helfen, Otto J. (1973). Knight, Max (ed.) s. 168
- ↑ VON WIETERSHEIM, Eduard. Geschichte der Völkerwanderung, Díl 4.. [s.l.]: [s.n.], 1862. Dostupné online. S. 384.
- ↑ CENOV, Gančo. Goten Oder Bulgaren. [s.l.]: [s.n.], 1915. Dostupné online. S. 275.
- ↑ MITSCHA-MÄRHEIM, Herbert. Dunkler Jahrhunderte goldene Spuren die Völkerwanderungszeit in Österreich. [s.l.]: [s.n.], 1963. Dostupné online. S. 61.
- ↑ STEINHAUSER, Walter. Der Name der Leitha und die Hunnenschlacht am Nedao. [s.l.]: [s.n.], 1964. Dostupné online. S. 844.
Portály: Starověk | Středověk | Válka a vojenství
.png){kind=small}