Božena Kozlíková

Božena Kozlíková
Narození	12. dubna 1902 Smíchov Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	4. února 1991 (ve věku 88 let) Československo Československo
Místo pohřbení	Hřbitov Malvazinky
Povolání	operní pěvkyně, hudební pedagožka a pedagožka
Rodiče	Augustin Kozlík, Božena Neubertová
Manžel(ka)	Richard Havránek
Příbuzní	Václav Neubert (děd)
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Božena Kozlíková (12. dubna 1902 Smíchov^[1] – 4. února 1991 Praha) byla česká operní pěvkyně, mezzosopranistka, a hudební pedagožka.^[2][3]

Narodila se v rodině Augusta Kozlíka, katolíka, velkoobchodníka s uhlím ze Smíchova a Boženy rozené Neubertové, evangeličky,^[2] dcery známého pražského tiskaře a nakladatele Václava Neuberta.^[4] Měla bratra Josefa (1904). V roce 1936 se provdala za Ing. Richarda Havránka.^[1] V Praze absolvovala Vyšší dívčí školu (1919) a soukromé hodiny zpěvu u Gabriely Horvátové.^[5] 15. ledna 1924 začala své působení jako sólistka - elévka opery Národního divadla. Byla jednou z prvních elévek opery, a to neplacenou. Teprve po roce zdejšího působení, během kterého vystoupila padesátkrát,^[6] začala studia pražské konzervatoře jako žákyně operního studia u Doubravky Branbergerové a Jarmily Pěničkové, s hereckou průpravou u Ferdinanda Pujmana.^[5] Na scéně opery Národního divadla se stala 1. září 1925 placenou elévkou, s honorářem 750 Kč měsíčně, než 1. března 1926 získala smluvní angažmá s honorářem 12 000 Kč na rok, s povinností odehrát 96 vystoupení a příplatkem 30 Kč za každé další vystoupení.^[6] Z Národního divadla odešla pro nemoc v roce 1939, ale z podnětu Zdeňka Nejedlého zde byla po válce znovu angažovaná, i když převážně jen alternovala ve vedlejších rolích.^[7]

Od roku 1958 vyučovala soukromě zpěv a věnovala se studiu reedukace a rehabilitace hlasu. Spolupracovala s foniatrickou klinikou v Praze, pomáhala léčit pacienty s hlasovými vadami. Věnovala se i koncertní činnosti, mj. melodramu,^[5] v níž se orientovala na moderní tvorbu.^[7] V Praze XII bydlela na adrese Pochova 123.^[2]

• Amneris: Aida 1931–1932, 1933–1934
• Třetí žínka: Rusalka — 1924–1934, 1945–1950
• Flora Bervoix: Violetta — 1925–1939
• Hraběnka: Piková dáma — 1929–1933, 1936–1937, 1950–1951
• Vlasta/Radka/Hosta: Šárka — 1924–1931, 1938, 1949, 1951–1952
• Zuzka: Eva — 1924–1930, 1937
• Elisa: Louisa — 1927–1929, 1932–1933
• Pastýř: Tosca — 1927–1928, 1930–1931, 1934–1936
• Olga/Larina/Filipěvna: Eugen Oněgin — 1924–1927, 1929, 1931–1933, 1937–1939, 1949, 1951
• Třetí děva Astartina: Kouzelná flétna — 1925–1931
• Suzuki: Madame Butterfly — 1929–1934, 1937–1938
• Maddalena – Magdalena; Maddalena: Rigoletto — 1925–1938
• Lucia: Sedlák kavalír — 1937–1938
• Panna Roza: Tajemství — 1930–1931, 1948
• Berta: Lazebník sevillský — 1929, 1931–1933, 1936–1939, 1947–1952
• Rosette: Manon — 1929, 1931–1922
• Háta: Prodaná nevěsta — 1926–1936, 1938, 1938–1939, 1946–1949
• Páže Herodiady: Salome — 1925, 1928
• Azucena: Troubadour — 1930–1931, 1934, 1937–1938
• Vlčenka: Braniboři v Čechách — 1924–1925, 1927–1929, 1931–1932
• Záviš: Čertova stěna — 1925–1929, 1931
• Radmila/Třetí žnec: Libuše — 1924–1929, 1932, 1934–1935, 1945
• Zobeida: Zedník a zámečník — 1924
• Osoba commedie dell´arte: Ilseino srdce — 1924–1925
• Třetí duch: Bouře — 1925–1931, 1933
• Třetí družička: Čarostřelec — 1926–1927, 1929, 1931
• Liduška: Dráteník — 192–1928
• Zoe: Hedy — 1929–1933, 1938
• Pastuchyňa/Rychtářka: Její pastorkyňa — 1926–1930, 1932–1936, 1946–1947
• Princ Orlowski: Netopýr — 1925–1926, 1928
• Kathos: Preciézky — 1926
• Carmen: Carmen — 1926–1931, 1936
• Káča/Kněžna/Káčina matka: Čert a Káča — 1927, 1929–1933, 1935–1939, 1954–1955
• Lenka: Dědův odkaz — 1927, 1930–1931
• Čínský šálek, Vážka: Dítě a kouzla — 1927
• Apollo: Prometheus — 1927
• Královna: Švanda dudák — 1927, 1933
• Markéta: Vojcek — 1926
• Sousedka: Mavra (Státní konservatoř hudby) — 1928
• Fenella: Němá z Portici — 1927–1929
• Ljubava Buslajevna: Sadko — 1928–1929
• Veruna: Šelma sedlák — 1934, 1938, 1945–1947
• Poklízečka: Věc Makropulos — 1928
• Eliška: Zvíkovský rarášek (Státní konservatoř hudby/ND) — 1928, 1930–1931
• Kateřina Ivanovna: Bratři Karamazovi — 1928–1931, 1935
• Porcie: Jessika — 1928, 1930–1931
• Královna: Král a uhlíř — 1929–1930
• Klotilda: Norma — 1929–1932, 1935
• Říhová: Tvrdé palice — 1936–1938
• Vlasta: Vlasty skon (Státní konservatoř hudby Praha) — 1929
• Rošana: Oberon — 1929–1931
• Hraběnka: Pytlák — 1930
• Ošetřovatelka: Beatrys — 1931
• Hlas: Hoffmannovy povídky — 1935–1939
• Marcellina: Figarova svatba — 1936–1939, 1948–1953
• Tisbe: Popelka (Popelka Angelina) — 1932
• Hippodamie: Smrt Hippodamie — 1932–1933
• Hedvika: Vilém Tell — 1932–1934
• Služka: Elektra — 1933, 1935
• Klapzuba: Perníková chaloupka — 1933–1934
• Matka větrů: Rajská zahrada — 1933
• Anděl Raguil: Pod jabloní — 1935
• Annina: Růžový kavalír — 1934
• Mrs Hollywood: Strašidlo v zámku — 1933
• Marta Knejpková: Zakletý princ — 1933–1934
• Ljubov: Mazepa — 1934
• Eva: Zítek — 1934–1935
• Matka boží: Hry o Marii — 1936
• Salče: Koštana — 1935–1936
• Jeho žena; Stařena: Na starém bělidle — 1935–1936, 1949–1950
• Druhá kmotra: Angelika — 1937
• Kněžna: Nepřemožení — 1936–1937
• Pásková: Příhody lišky Bystroušky — 1937–1938
• Stará dáma: Julietta (Snář) — 1938
• Maminka: Modrý květ — 1937–1938
• Stará Kozinová/Kozinova matka: Psohlavci — 1937–1938, 1946–1947
• Kapřice: Vodník — 1937–1938
• Gláša, Fekluša: Káťa Kabanová — 1938, 1948–1950
• Lotinka: Jakobín — 1946–1955
• Jeho bába: Lucerna — 1949
• Horačka: Maryša — 1946–1949
• Chůva: Honzovo království — 1947–1948
• Vojačka: Poslední hejtman — 1948–1949
• Kněžna Marie Bolkonská: Vojna a mír — 1948

• Matiné na počest Otokara Březiny — 1929
• Závěrečný koncert jubilejního cyklu Otakara Ostrčila — 1929
• Večer Mánesa: cyklus medodramů Pierrot lunaire – Arnold Schönberg — 1934
• Koncertně-divadelní večer Klubu sólistů Národního divadla v Praze — 1939

• Str. 1: Sbor pašeráků: "Hubička" – hudba: B. Smetana; slova: E. Krásnohorská — Str. 2: Rozmysli si, Mařenko: sexteto z III. jednání "Prodaná nevěsta" – hudba: B. Smetana; slova: K. Sabina — zpěv Emil Pollert, Ada Nordenová, Božena Kozlíková, Marta Krásová, Jan Hilbert Vávra. His Master’s Voice, [1925–1935]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Božena Kozlíková na Wikimedia Commons